V přízemí historické budovy Národohospodářského ústavu AV ČR (NHÚ) se nachází CERGE-EI knihovna Jana Kmenty – integrovaná knihovna NHÚ a UK CERGE (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy).
Na konci roku 2016 byla knihovna přejmenována na počest zesnulého profesora Jana Kmenty, který patřil k nejvlivnějším ekonomům českého původu. Převážná část jeho výzkumu byla zaměřena na oblast ekonometrie. Profesor Kmenta je znám především jako autor uznávané učebnice Elements of Econometrics, používané na univerzitách po celém světě. Od založení CERGE v roce 1991 působil na CERGE-EI až do léta 2016.
NHÚ byl založen 15. 8. 1992 a je jediným pracovištěm Akademie věd ČR v oblasti ekonomického výzkumu. Úzce spolupracuje s CERGE od roku 1993. Spolupráce obou institucí vyústila v roce 1999 ve vytvoření CERGE-EI (EI je zkratkou anglického názvu Národohospodářského ústavu) jako společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.
CERGE-EI propojuje vzdělávání a špičkový výzkum ve všech oblastech teoretické a empirické ekonomie, včetně oblastí spojených s ekonomickým rozvojem a veřejnou politikou. Součástí pracoviště je také nezávislý think-tank IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu), který vznikl z iniciativy prof. Jana Švejnara jako projekt NHÚ.
Stavbu budovy, v níž CERGE-EI sídlí, zadal v roce 1871 známý podnikatel a stavitel silnic baron Jan Schebek. Třípatrová budova byla navržena architektem Ignácem Ullmannem. K jejím nejzajímavějším částem patří mramorové schodiště a stropní malby Viktora Barvitia.
V roce 1890 koupila palác Rakousko-uherská banka, a tím začala dlouhá éra spojení budovy s ekonomickými aktivitami v Čechách. Po založení nezávislého Československa se budova stala sídlem Státní banky československé. V roce 1963 byla budova předána do vlastnictví Československé akademie věd, která do ní umístila svůj Ekonomický ústav, a ještě po mnoho let poskytovala útočiště Ekonomickému institutu Československé národní banky (později České národní banky).
Původně byla knihovna umístěna ve třetím a čtvrtém patře budovy. V polovině 90. let se přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor v přízemí, postupně se rozšířila o sklad časopisů a v roce 2003 o podzemní prostory, kde je nyní uložena velká část fondu. V následujících letech se z knihovních studoven staly studovny počítačové, potřebné pro interní studenty a přístupné 24 hodin denně.
Knihovna poskytuje knihovnicko-informační služby akademikům a studentům CERGE-EI, studentům Univerzity Karlovy, výzkumníkům AV ČR a akademické obci ostatních ekonomických oborů v České republice.
Zaměření fondu knihovny reflektuje výzkum a výuku na CERGE-EI, k dispozici jsou zde publikace z oborů jako je makro- a mikroekonomie, ekonometrie, monetární ekonomie, ekonomie pracovního trhu, mezinárodní obchod, statistika, bankovnictví, finance, apod. Celý fond knihovny zahrnuje více než 100 000 svazků, z toho přibližně 34 000 knih, 44 000 časopisů a 25 000 jednotek šedé literatury. Majetkové rozdělení mezi NHÚ a UK CERGE je zhruba následující: 27 % fondu je ve vlastnictví NHÚ a 73 % ve vlastnictví UK CERGE.
Dnes již nepostradatelnou součástí fondu a služeb je poskytování přímého a vzdáleného přístupu do celé řady databází, zejména plnotextových. Kromě všeobecně známých databází je to zejména databáze EconLit a OECD iLibrary.
Knihovna převzala fond bývalého Ekonomického ústavu ČSAV a částečně i Prognostického ústavu. Jelikož v této době probíhaly některé procesy specifickým způsobem, není přesně zjistitelné, jak velká část fondu těchto dvou zaniklých ústavů ČSAV byla skutečně knihovnou převzata.
Část monografického fondu bývalého Ekonomického ústavu byla zjednodušeně katalogizována v systému ISIS. V průběhu 90. let následovala katalogizace celého fondu, kterému předcházela důkladná „věcná“ revize fondu. Zároveň byl ve druhé polovině 90. let a počátkem milénia intenzivně doplňován monografický fond především zahraničními tituly.
Po řadu let sloužila knihovna také jako depozitní knihovna Světové banky (World Bank) v České republice. Od roku 2006 knihovna profituje z podpory projektu USAID (United States Agency for International Development).
V roce 2007 se knihovna stala partnerem evropského projektu NEEO (Network of European Economists Online), v rámci kterého se podílela na budování oborového repozitáře „Economists Online“.
Od roku 1995 knihovna používá jako jediná v ČR knihovní systém Olib (produkt OCLC). Dalším specifikem knihovny je stavění fondu podle DDC (Dewey Decimal Classification).
V souladu se současnými trendy dnes knihovna předplácí jen několik málo online zahraničních časopisů, které nejsou kompletně dostupné v rámci projektu CzechELib. Tištěné časopisy jsou již využívány minimálně.
Otevírací doba knihovny byla v průběhu let poměrně proměnlivá a závisela na požadavcích interních studentů a výzkumníků. Původně byla knihovna otevřena do 17 hodin, to ale brzy přestalo vyhovovat hlavně studentům, kteří byli zvyklí ze zahraničních univerzit na téměř nonstop provoz. K tomu sice nedošlo, ale ve zkouškovém období bývala knihovna otevřena do 22 hodin, včetně sobot a nedělí.
Provozní doba se nakonec po pár letech snížila na „jen do 21 hodin“ ve všední dny, postupně také opadl zájem o soboty. Nyní je již několik let provozní doba knihovny ustálena – pondělí až pátek od 10 do 18 hodin. Ruch v knihovně však neustává ani v době letních prázdnin, kdy každoročně přijíždějí noví studenti na přípravný semestr pro doktorské studium.
Závěrem trochu osobního zavzpomínání, už si to mohu dovolit, pracuji v naší knihovně od roku 1994… Začínala jsem s psacím strojem a lístkovou kartotékou čtenářů a výpůjček. Brzy přišla první databáze EconLit na DOSu, nový knihovnický systém, první homepage knihovny, účast v prvních projektech v 90. letech, nad kterými se již dnes lehce usmívám. Za těch 25 let působení se naše knihovna posunula do zcela nových dimenzí.