1973-067A - Sojuz 12

Název objektu Sojuz 12 <=Союз 12>
SSC 6836
Start1973-09-27 12:18:16 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz
Stav objektupřistál na Zemi
Přistání1973-09-29 11.33:32 UT, 400 km JZ Karaganda, Kazachstán, SSSR (47.4° s.š., 69° v.d.)
Životnost1.982 dne, tj. 0.0054 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategoriepilotovaná kosmická loď
Hmotnost6570 kg

Osádka

Od Odkud Do Kam Člen osádky Stát Let Funkce
1973-09-27 Země 1993-09-29 Země Vasilij G. Lazarev <=Василий Г. Лазарев> SUN 1 KK
Oleg G. Makarov <=Олег Г. Макаров> SUN 1 BI

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
73-09-27.6 G 51.58° 88.54 min 181 km 229 km  
73-09-27.8 G 51.58° 91.20 min 326 km 344 km  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Pilotovaná transportní kosmická loď. Vyrobilo ji a provozuje Central'noje konstruktorskoje bjuro eksperimental'nogo mašinostrojenija (CKBEM) <=Центральное конструкторское бюро экспериментального машиностроения (ЦКБЕМ)> (dř. OKB-1 <=ОКБ-1>, nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Loď typu Sojuz/Zarja <=Союз/Заря> (typové označení 11F615A8 <=11Ф615А8>, model 7K-T <=7К-Т>, výr. č. 37) o celkové délce 6.98 m a maximálním průměru 2.72 m sestává ze tří části: návratového modulu SA [=spuskajemyj apparat] <=СА [=спускаемый аппарат]>, obytné sekce BO [=bytovoj otsek] <=БО [=бытовой отсек]> a přístrojové sekce PAO [=priborno-aggregatnyj otsek] <=ПАО [=приборно-аггрегатный отсек]>.

V modulu SA <=СА> kuželového tvaru o délce 2.16 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 3.85 m3 (z toho prostor pro osádku 2.5 m3) jsou umístěna 2 křesla pro kosmonauty, prvky řízení, kontejnery pro dopravu nákladu na Zemi a nouzové zásoby potravin a vody. V přední části je kruhový průlez do obytného úseku o světlosti 0.6 m. V přední části jsou ve dvou hermetických kontejnerech umístěny padákové systémy: hlavní o ploše 1000 m2 a záložní o ploše 570 m2. Povrch SA je pokryt ablativním štítem. Na spodní straně jsou umístěny 4 motory měkkého přistání.

Sekce BO <=БО> ogiválního tvaru o délce 3.29 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 6.6 m3 (pro osádku 4 m3) slouží k pobytu a odpočinku osádky. V přední části je umístěno aktivní stykovací zařízení a průlez, umožňující přestup na palubu kosmické stanice.

Sekce PAO <=ПАО> sestává ze tří úseků. Přechodový úsek sloužící k připojení návratového modulu nese 10 motorků o tahu 100 N pro stabilizaci a drobné korekce dráhy včetně zásob jednosložkových KPL (peroxid vodíku). V hermetizovaném přístrojovém úseku o průměru 2.1 m a výšce 0.5 m (objem 2.2 m3) jsou umístěny přístroje orientačního a navigačního systému, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém a programové časovací zařízení. Motorový úsek válcového tvaru o průměru 2.1 m, dole s kuželovým límcem o max. průměru 2.72 m, nese motorovou jednotku KTDU-35 [=korretirujušče-tormoznaja dvigatel'naja ustanovka] <=КТДУ-35 [=корретирующее-тормозная двигательная установка]> s hlavním jednokomorovým motorem o tahu 4.09 kN a záložním dvoukomorovým motorem o tahu 4.03 kN včetně nádrží na KPL a turbočerpadel pro dopravu KPL (asym. dimetylhydrazin a oxid dusičitý). Dále jsou zde 4 korekční motory o tahu 100 N a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému o tahu 10-14.7 N. Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 8.37 m.

Celá kosmická loď je pokryta izolační obšívkou zelené barvy. V průběhu startu je umístěna pod aerodynamickým krytem, jehož součástí je i motor záchranného systému na TPL o tahu 785 kN.

Maximální doba autonomního letu je 14 dní.

Předchozí kosmickou lodí této řady je Kosmos 573 (1973-041A), předchozím pilotovaným letem je Sojuz 11 (1971-053A). Další je let prototypu pod označením Kosmos 613 (1973-096A). Následujícím pilotovaným letem je Sojuz 13 (1973-103A).

Dle McDowella bylo výr. č. 36.

Průběh letu

Datum Událost

Literatura

  1. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 369-373.

------
Datum poslední úpravy: 2009-04-10 20:14:05 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2009 - Antonín Vítek