Projekt ISS

Historie ISS - 3

Vznik mezinárodního týmu (1985-1987)

Na jaře roku 1985 podepsali zástupci Japonska, Kanady a Evropské kosmické agentury (ESA) separátní dohody s NASA o výhledové spolupráci na vývoji, konstrukci, stavbě a využívání kosmické stanice, která tak dostala mezinárodní charakter. V polovině roku 1986, kdy již byla stanovena základní koncepce stanice (podle tehdejších představ měla být tvořena obdélníkovou základní konstrukcí, s jedním příčným dlouhým nosníkem s panely slunečních baterií a radiátory klimatizačního systému), mezinárodní partneři dospěli k závazné dohodě o formě svého podílu na stanici. Kanada si vzala na starost vývoj dálkového manipulátoru, obdobného tomu, jež je běžně využíván při letech raketoplánů. ESA a japonská NASDA se zavázaly přispět stavbou každá jednoho laboratorního modulu, Formální smlouvy, které byly s NASA podepsány v září 1988, platí v zásadě dodnes.

Další postup prací negativně ovlivnila havárie raketoplánu Challenger v lednu 1986. NASA musela přerušit starty raketoplánů a vyčlenit ze svého rozpočtu před 2 miliardy dolarů na stavbu náhradního exempláře.

V souvislosti s očekávaným snížením frekvence startů raketoplánů v roce 1987 bylo rozhodnuto zjednodušit konstrukci stanice. Odpadl základní obdélníkový nosný rám, jehož funkci převzal příčný nosník, na který měly být zavěšeny jednotlivé laboratorní i obytné moduly stanice. Přesto však konstruktéři ponechali otevřenou možnost někdy v budoucnosti rám dobudovat. V té době, poznamenané snahou o dosažení co možná největší bezpečnosti lidí ve vesmíru, NASA začal uvažovat o vybavení stanice "záchranným člunem", který dostal označení ASRV [=Assured Crew Return Vehicle]. Koncepčními úvahami o ASRV a předběžným studiím se kromě NASA začala zabývat i francouzská CNES.

Historie-2

Projekt ISS

Historie-4