Veřejné knihovny v České republice mohou pro svůj rozvoj využívat specializované dotační programy Ministerstva kultury ČR. Tyto nástroje podporují jak technologickou modernizaci a rozvoj informačních služeb, tak komunitní, vzdělávací a kulturní aktivity. Klíčovými tituly jsou zejména programy VISK, které představuje ředitelka Knihovny Akademie věd ČR Magdaléna Vecková. Stručně přiblíží také programy Knihovna 21. století a Česká knihovna.
Program Veřejné informační služby knihoven (VISK), který dlouhodobě vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR), patří mezi nejdůležitější nástroje podpory rozvoje knihoven v tuzemsku. Každoročně nabízí knihovnám možnost získat finanční prostředky na projekty, které přispívají k modernizaci služeb, zavádění nových technologií, ochraně fondů i vzdělávání pracovníků. Následující text proto přináší základní orientaci v programu VISK v platných podmínkách pro rok 2026.
Hlavním cílem programu je podpora rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v souladu s aktuálními strategickými dokumenty, zejména s Koncepcí rozvoje knihoven v České republice. Program reflektuje proměnu knihoven v otevřená komunitní a vzdělávací centra a podporuje aktivity, které posilují jejich roli v digitální společnosti. Důraz je kladen nejen na technologický rozvoj, ale také na dostupnost služeb pro širokou veřejnost, ochranu kulturního dědictví a profesní růst knihovníků.
Tematické členění programu VISK
Program VISK je členěn do několika tematických podprogramů (výzev), které se zaměřují na konkrétní oblasti rozvoje knihoven. Pro rok 2026 byly vyhlášeny tyto výzvy:
- Podprogram VISK 1 je koncipován jako nástroj pro podporu projektů s celostátním dopadem. Zaměřuje se především na naplňování strategických cílů rozvoje knihoven, koordinaci odborných aktivit a tvorbu metodických nástrojů. Typicky jde o projekty, které přesahují rámec jedné instituce a mají význam pro knihovnický systém jako celek. Od roku 2026 je pod VISK 1 včleněna původní výzva VISK 8/B.
- Na oblast profesního rozvoje navazuje VISK 2, jehož cílem je podpora celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven. Financovány jsou vzdělávací kurzy, semináře či školení, které reagují na aktuální potřeby oboru – například v oblasti digitálních kompetencí, práce s uživateli nebo managementu knihoven.
- Podprogram VISK 3 se zaměřuje na rozvoj informačních a komunikačních technologií v knihovnách a na zlepšování služeb pro uživatele. Jeho cílem je podpořit knihovny jako místa, kde má veřejnost snadný přístup k internetu, digitálním zdrojům i moderním knihovnickým službám. Podpora směřuje především na obnovu a rozšíření technického vybavení, jako jsou počítače, servery nebo síťová infrastruktura, včetně zajištění kvalitního připojení k internetu a Wi-Fi pro návštěvníky. Současně umožňuje zavádění a rozvoj knihovních systémů, online katalogů či služeb spojených s e-knihami a vzdáleným přístupem k informacím.
- Ochrana knihovních fondů je hlavním tématem VISK 4. Ten se soustředí na preventivní i restaurátorské zásahy, které mají zajistit dlouhodobé uchování dokumentů. Podporovány jsou například projekty zaměřené na ochranné obaly, dezinfekci fondů nebo zlepšení podmínek jejich uložení.
- Na zpracování a zpřístupnění katalogů se zaměřuje VISK 5, který podporuje rekatalogizaci a retrospektivní konverzi knihovních fondů, tvorbu národních autorit a rozvoj Souborného katalogu ČR. Cílem je zlepšit dostupnost informací o fondech a umožnit jejich efektivnější sdílení mezi knihovnami. V roce 2026 došlo ke sloučení původních podprogramů VISK 5 a VISK 9.
- Digitalizace kulturního dědictví je rozdělena do dvou specializovaných podprogramů. VISK 6 se zaměřuje na digitalizaci vzácných a historických dokumentů v rámci programu Memoriae Mundi Series Bohemica. Podporuje systematické zpřístupňování unikátních fondů, které mají vysokou historickou hodnotu.
- Na něj navazuje VISK 7, který se orientuje na digitalizaci novodobějších dokumentů a jejich zpřístupnění prostřednictvím digitálních knihoven. Tento podprogram řeší nejen samotnou digitalizaci, ale i dlouhodobou archivaci a dostupnost digitálních dat.
- Specifickou oblast pak představuje VISK 10, zaměřený na podporu vzdělávacích a komunitních aktivit knihoven. Podporuje projekty v oblasti celoživotního učení, mediální gramotnosti či občanského vzdělávání. Reaguje tak na rostoucí roli knihoven jako center neformálního vzdělávání a komunitního života.
Podmínky programu
Žadatelem o dotace mohou být provozovatelé knihoven evidovaných dle knihovního zákona (č. 257/2001 Sb.), v platném znění a zapsané spolky a zájmová sdružení právnických osob dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, jejichž hlavním účelem je knihovnická a informační činnost či jejich podpora, s výjimkou státních příspěvkových organizací zřizovaných MK ČR. Základní podmínkou je nekomerční charakter projektu a jeho jasná vazba na cíle konkrétního programu.
Dotační řízení má přesně stanovený harmonogram. Žádosti na následující rok je možné podávat od konce září do 10. prosince. Podání probíhá výhradně elektronicky prostřednictvím dotačního portálu Ministerstva kultury (DPMK), kam se musí instituce nejdříve zaregistrovat. Listinné žádosti již nejsou přijímány, což klade důraz na správné zvládnutí elektronického systému i včasnou registraci žadatele. Dle nových pravidel může jeden žadatel podat v rámci daného podprogramu maximálně 3 žádosti.
Při přípravě žádosti je vždy velice důležité se zaměřit na uznatelné náklady daného podprogramu. Konkrétně na druhy výdajů, které lze hradit z dotace a které lze vložit pouze do části spoluúčasti instituce. Některé druhy nákladů nelze z programu hradit vůbec, jedná se např. o běžné provozní výdaje (nájem, energie, telefony atd.), náklady na výběrová řízení, servisní a udržovací poplatky za služby.
Dotace může být poskytnuta nejvýše do 70 % celkových nákladů projektu a její minimální výše je stanovena na 20 000 Kč. O přidělené dotaci a její výši rozhoduje příslušná odborná komise daného podprogramu a o výsledku rozhoduje ministr kultury. Vše je také ovlivněno celkovým objemem přidělených finančních prostředků na program VISK ze strany MK ČR.
Odborné komise vždy hodnotí kvalitu projektu, jeho společenskou potřebnost a předpokládaný přínos, přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti. Dále pak odbornou úroveň a vybavenost knihovny a výsledky realizace projektů provozovatele knihovny, pokud na ně byla poskytnuta dotace v předchozích letech.
Podpořené projekty musí být realizovány v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Přestože rozhodnutí o přidělení dotace vydává MK ČR většinou do 31. března (v roce 2026 došlo k více jak měsíčnímu zpoždění), jako uznatelné položky se považují náklady realizované od počátku roku. Základní pravidlo je, že finanční prostředky musí být uhrazeny do konce roku kromě mezd a odměn z DPP a DPČ, které musí odejít z účtu příjemce do 15. ledna roku následujícího. Vyúčtování dotace je pak do 15. ledna prostřednictvím DPMK.
Je nutné nezapomenout zajistit informování veřejnosti o tom, že daný výstup byl realizován za finanční podpory MK ČR. Na propagačních materiálech, webových stránkách či dalších výstupech souvisejících s projektem musí být umístěno logo MK ČR a informace o tom, že se projekt uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
Doporučení k čerpání
Zkušenosti z předchozích let ukazují, že mezi úspěšnými projekty převažují ty, které mají jasně formulovaný cíl, srozumitelně popsaný přínos pro uživatele a realisticky nastavený rozpočet. Významnou roli hraje také návaznost na širší strategické dokumenty a schopnost prokázat, že projekt odpovídá aktuálním potřebám knihovny i jejího okolí. Neméně důležitá je pečlivá práce s vyhlašovacími podmínkami, které obsahují detailní pokyny a kritéria hodnocení.
Program VISK tak představuje nejen zdroj finanční podpory, ale také nástroj, který knihovnám pomáhá systematicky plánovat jejich rozvoj. Pro instituce, které se do programu zapojují poprvé, může být příprava žádosti výzvou, zároveň však nabízí příležitost lépe promyslet vlastní směřování a zapojit se do širších aktivit v rámci českého knihovnictví. V kontextu rostoucích nároků na služby knihoven i jejich technologické zázemí jde o příležitost, kterou se vyplatí nepřehlédnout.
Další zdroje podpory
Vedle programů VISK mohou knihovny čerpat i z dalších podpůrných zdrojů, mezi které patří zejména Knihovna 21. století a Česká knihovna.
Program Knihovna 21. století je zaměřen na sociální, vzdělávací a kulturní aktivity veřejných knihoven. Jedná se především o rozvoj čtenářství a informační gramotnosti, kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost, podpora práce s národnostními menšinami a zpřístupňování služeb veřejné knihovny osobám se zdravotním postižením.
Program Česká knihovna je zaměřen na podporu nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury, české ilustrované beletrie pro děti a mládež a vědy o literatuře pro veřejné profesionální knihovny. Vyhlašuje jej MK ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a je určen zejména pro menší a středně velké základní knihovny. Z podpory jsou vyloučeny krajské knihovny a knihovny v Praze a v krajských městech a rovněž knihovny neprofesionální, univerzitní, vysokoškolské, akademické knihovny, školní knihovny a knihovny muzeí a galerií.
Více informací o zmíněných programech naleznete na webových stránkách Ministerstva kultury ČR.