Vendula Vráblíková z Oddělení dějin knihy se zúčastnila mezinárodní konference Women and the Household in the Early Modern Book Trade (Ženy a domácnost v raně novověkém knižním obchodu), která se v listopadu 2025 konala v Antverpách. Třídenní setkání nabídlo nové pohledy na role žen v raně novověkém knižním obchodě, od zapojení do rodinných podniků až po jejich podíl na výrobě, distribuci a užívání knih.
Záměrem třídenní konference bylo sdílení poznatků o životě a práci žen v oblasti knižního obchodu v období před industrializací knižní produkce. Jejím cílem bylo ukázat, že přítomnost a práce žen v raně novověkém knižním obchodě nebyly ničím neobvyklým a že ženy nepředstavovaly pouze několik pozoruhodných průkopnic v mužském světě knižního obchodu. Naopak zde přirozeně hrály svou roli na všech úrovních.
Konferenční příspěvky v mnoha případech uváděly věci na pravou míru a snažily se zviditelnit ženy, které žily a pracovaly v propojeném světě domácnosti a rodinného podniku. Příspěvky se zaměřily na vazby, které ženy navazovaly a udržovaly napříč společenskými vrstvami, včetně prostředí náboženských komunit. Současně sledovaly specifické oblasti jejich působení, například kartografii, hudební tisk či univerzitní publikační činnost. Autoři a autorky příspěvků také ukázali, jak různé badatelské postupy a nové metodologie mohou napomoci objevení těch, kteří v minulosti příliš často zůstávali bezejmenní.
Konferenci uspořádalo Muzeum Plantin-Moretus v rámci celoročního programu zaměřeného na ženy z rodiny Plantin-Moretus a z rodinného podniku Officina Plantiniana. Na organizaci se podílelo také muzeum Rubenshuis ve spolupráci s univerzitami KU Leuven, Universiteit Antwerpen a Northumbria University. Setkání bylo součástí projektu financovaného nadací Fonds Wetenschappelijk Onderzoek – Vlaanderen (FWO) s názvem Partners in Innovation: Women Publishers as Knowledgeable Agents in the Low Countries Book Trade (1550–1750).
Program v Muzeu Plantin‑Moretus
Před zahájením konference byl pro účastníky připraven program v Muzeu Plantin‑Moretus, někdejším domě a dílně tiskařské rodiny Plantin‑Moretus, který vypráví tři století rodinného podnikání a patří mezi mimořádně dochované památky knižní kultury. Návštěvníci zde mohou vidět nejstarší dochované tiskařské lisy na světě, portréty rodiny od Petera Paula Rubense i původní raznice a matrice písma Garamond. Samotná budova muzea byla v roce 2005 jako vůbec první muzeum zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, přičemž firemní a rodinný archiv byl do registru Paměť světa zařazen již o čtyři roky dříve.
Součástí programu byla komentovaná prohlídka dočasné výstavy Women’s Business/Business Women, vedená kurátorkou Zannou Van Loon. Výstava v rámci stálé expozice představila sedm zastavení věnovaných výrazným ženám rodiny Plantin‑Moretus a jejich roli v rodinném podniku. Jejich příběhy byly ukázány prostřednictvím archiválií, tisků a sbírkových předmětů doplněných o umělecké objekty a oděvy vytvořené studiem Reantwerp.
Druhá část programu se zaměřila na jedinečný archiv Officina Plantiniana. Kurátor Kristof Selleslach ve studovně archivu představil písemnosti dokumentující profesní i osobní život žen tiskařského domu a seznámil účastníky s projekty digitalizace a přepisu archivních dokumentů. Předkonferenční den uzavřela přednáška Susan Broomhall, jejíž současný výzkum dějin korejské knižní kultury představuje inspirativní metodologický příklad, jak prostřednictvím nových badatelských přístupů rozpoznat a zviditelnit podíl žen na knižní produkci a knižní kultuře.
První konferenční den
Konference byla zahájena následující den v prostorách vlámského literárního archivu Letterenhuis. Program byl rozdělen do několika tematických bloků a vzhledem k vysokému počtu příspěvků se jednotlivá zasedání konala paralelně v přednáškovém sále a ve studovně archivu. Účastníci si tak museli vybírat z jednotlivých bloků a mohli se zúčastnit jen části přednášek.
V prvním tematickém bloku The Roles of Daughters, Wives and Servants I (Role dcer, manželek a služebnic I) zazněl příspěvek o ženách, vykonavatelkách závětí v rodinných tiskařských a knihkupeckých podnicích raně novověké Anglie (Katie Holly, University of North Carolina), spolu s pokusem určit na základě dokumentů muzejního archivu míru angažovanosti Marie de Sweert v rodinném podniku Officina Plantiniana (Kristof Selleslach, Museum Plantin-Moretus). Třetí příspěvek zkoumal zapojení židovských žen do raně novověkého amsterdamského knižního obchodu (Rachel Cilia-Werdmölder).
Následující zasedání Knowledge Production (Vytváření vědění) tvořil příspěvek osvětlující zapojení žen do činnosti proslulého nakladatelského rodu Endterů v Norimberku prostřednictvím zkoumání vydavatelské historie knihy Nürnbergisches Koch-Buch a její doprovodné publikace Die so kluge als künstliche von Arachne und Penelope getreulich unterwiesene Hauß-Halterin (Stephanie Reitzig, Columbia University). Druhý příspěvek se věnoval londýnské cechovní společnosti Worshipful Company of Stationers, jež byla stejně jako další cechovní společnosti raně novověkého Londýna považována za „pánský klub“. V archivních materiálech této společnosti však autorka nalézá obraz instituce, která závisela na finanční účasti žen a na jejich fyzické práci (Elizabeth DeBold, Newcastle University).
Tematický blok s názvem Specializations (Specializace) byl zahájen příspěvkem o životě a práci antverpské obchodnice s grafikou Susannou Verbruggen (Helena Declerck, KU Leuven). Následovalo představení amsterdamských kartografek působících přibližně v letech 1580–1800 (Margriet Hoogvliet, Allard Pierson Museum). Trojici příspěvků uzavřela přednáška představující španělskou tiskařku hudebních tisků Susanu Muñoz a její cestu k vybudování podniku, který ovládl tisk duchovní hudby v raně novověkém Španělsku (Michael Noone, Boston College).
Consumption Cultures and the Book (Kultury spotřeby a kniha) – poslední blok, jehož jsem se toho dne zúčastnila – obsahoval příspěvek zaměřený na prakticky orientovaný výzkum rolí žen při výrobě, distribuci a využívání knih sbírky Derry and Raphoe Diocesan Library v Irsku. Autorka příspěvku je umělkyně, která se pokusila „na vlastní kůži“ vyzkoušet činnosti žen v různých oblastech knižní produkce (např. tisk, knižní vazba, výroba papíru). Výtvory, které takto vznikly, autorka prezentovala v rámci přednášky (Gráinne McMenamin, Ulster University).
Závěrečný příspěvek poukázal na další rovinu působení žen v knižní kultuře. Představil je jako kulturní aktérky, mecenášky i iniciátorky vydání publikací, o něž měly osobní zájem. Tyto role lze rekonstruovat na základě dedikací v knihách i z archivních pramenů. Autorka své závěry ilustrovala třemi příklady z italského prostředí (Valentina Sonzini, Università di Firenze).
Druhý konferenční den
Závěrečný den konference se konal v působivém prostředí muzea Rubenshuis, konkrétně v jeho konferenčních prostorách Kolveniershof. Ačkoli byl Rubensův dům v době konání akce kvůli rekonstrukci veřejnosti uzavřen, účastníci měli během přestávek možnost projít se přilehlou zahradou a vychutnat si klidnou atmosféru tohoto výjimečného místa.
V úvodní přednášce s názvem Parisian Widow Publishers of Multiple Invisibilities and Distant Reading (Pařížské nakladatelky vdovy – mnohonásobná neviditelnost a vzdálené čtení) nás autorka Alicia Montoya seznámila s databází knihkupeckých katalogů MEDIATE a s příklady jejího využití při zviditelňování žen a jejich rolí v knižní produkci 18. století. Ukázala, že je v nich možné nalézt knihkupkyně, nakladatelky, čtenářky i autorky. Ve své přednášce několik z nich také podrobněji představila.
Následoval tematický blok Computational Approaches (Komputační přístupy), jehož úvodní příspěvek se zaměřil na dopad ženského nástupnictví na proměny sociálních a profesních vazeb v prostředí tiskařských a knihkupeckých podniků v Leidenu v letech 1550–1750 (Evi Dijcks, KU Leuven).
Navazující příspěvek účastníky seznámil s projektem Book Trade Probate (BTP), v němž bylo identifikováno více než osm set závětí sepsaných aktéry anglického knižního obchodu v 16. a 17. století. Mnohé z nich zanechaly manželky a vdovy, což o nich poskytuje vzácná svědectví (Kirk Melnikoff, University of North Carolina).
Poslední příspěvek tohoto tematického bloku zkoumal osudy žen pomocí nových digitálních výzkumných metod. Autorka propojila data STC Netherlands s daty ECARTICO (biografická databáze). Výzkum přinesl nové poznatky o životě a práci žen v nizozemském knižním obchodě (Lisa Bakhuizen van den Brink, University of Amsterdam).
Následující skupina příspěvků byla součástí tematického bloku Places of Work (Místa práce). Úvodní příspěvek se zabýval poznatky shromážděnými o prostorách dvou londýnských tiskáren vedených ženami. Informace pro virtuální rekonstrukci tiskáren autorka čerpala ze záznamů soudních sporů (Molly G. Yarn, nezávislá badatelka).
Autorka navazujícího příspěvku představila londýnskou tiskařku 17. století Susan Islip jako výraznou osobnost dobového knihtisku. Její úspěšná činnost byla podmíněna propojením domácího a veřejného prostoru tiskárny i sítí rodinných a profesních vazeb; její příběh je přitom třeba rekonstruovat jako součást širší snahy o nápravu historického opomíjení žen v dějinách knihtisku (Christine Moog, University of the Arts, London).
Poslední příspěvek tohoto tematického bloku sledoval autorku spisu o vedení domácnosti 18. století Susannu Whatman. Susanna byla manželkou výrobce papíru Jamese Whatmana. Autorka příspěvku se mimo jiné zajímala, zda měla Susanna nějaký podíl na výrobě proslulého papíru Whatman. (Helen Williams, Northumbria University)
Paratextual Representation (Paratextové reprezentace) byl název posledního jednání konference. Uvedl ho příspěvek, v němž prostřednictvím portrétu a paratextů ve vícejazyčném vydání romance o tragické lásce z roku 1556 autorka ukázala způsoby ženského čtení a svědectví o zastoupení žen v knižním obchodě (Emily C. Francomano, Georgetown University).
Další příspěvek srovnával ženy působící v knižním a papírnickém obchodě v Amsterdamu, Londýně a Paříži. Ukázal, jak tyto nakladatelky a tiskařky prostřednictvím svých kontaktů, cestování a práce přispívaly k nadnárodnímu šíření knih, znalostí a čtenářské kultury v raném novověku (Martine van Elk, California State University).
Závěrečný příspěvek celé konference se snažil uvést na pravou míru podíl žen na podnikání v případech, kdy jsou v tiskařských údajích knih uvedeny jako vdovy nebo dědičky. Autorka v příspěvku uvedla, že tiskařky, nakladatelky a knihkupkyně v raně novověkém Nizozemí tuto formulaci využívaly jako záměrnou obchodní strategii (Elise Watson, University of Edinburgh).
Konference, která se konala v mimořádně krásném a inspirativním prostředí antverpských kulturních institucí, ukázala, že téma žen v raně novověkém knižním obchodě je dnes velmi přitažlivé a badatelsky aktuální, zejména pro badatelky zabývající se dějinami knihy a genderovou historií. Odpovídalo tomu i složení účastníctva – mezi přednášejícími i v publiku výrazně převažovaly ženy. Konference zároveň ukázala, že získávání informací o podílu žen na knižní produkci raného novověku je stále velmi obtížné, neboť jejich činnost bývá v pramenech často skryta nebo zaznamenána jen nepřímo. Klíčovou roli proto nadále hraje pečlivý archivní výzkum doplněný digitálními metodami, studiem paratextů, mikrohistorií a novými interpretacemi rolí žen.
Celý program konference je ke stažení zde.
Úvodní foto: Vizuál výstavy Women’s Business/Business Women. Zdroj: Muzeum Plantin‑Moretus