Název objektu | Luna 3 <=Луна 3> |
AMS Luna 3 <=АМС Луна 3> [=Avtomatičeskaja Mežplanetarnaja Stancija <=Автоматическая Межпланетарная Станция>] | |
SSC | 21 |
Start | 1959-10-04 00:43:39 UT, Bajkonur [=Baikonur], Vostok-L |
Stav objektu | zanikl v atmosféře |
Zánik | 1960-04-20 |
Životnost | 199 dní, tj. 0.54 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz, OKB-1 |
Výrobce | Sovětský svaz, OKB-1 |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | 278.5 kg |
Poznámka | McDowell udává datum zániku 1960-04-29; zde uvedeno dle SSR 98-11. |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
59-10-05.10 | G | 55.00° | 21563.22 min | 500 km | 499998 km | |
59-10-18.7 | G | 73.80° | 22700.00 min | 40300 km | 476500 km | |
59-12-22.5 | G | 82.90° | 23300.00 min | 19700 km | 507400 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce. Postavila ji a provozuje konstrukční kancelář Osoboje konstruktorskoje bjuro No. 1 (OKB-1) <=Особое конструкторское бюро №1 (ОКБ-1)> (nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Podlipki, Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Tříose stabilizovaná sonda typu E-2A. V porovnání se sondami Luna 1 a 2 měla Luna 3 jiný tvar, velikost, hmotnost i přístrojové vybavení. Hlavní těleso tvořil hermeticky uzavřený válec zakončený sférickými dny. Na povrchu válce byly umístěny články slunečních baterií.
Přístrojové vybavení: K tělesu sondy byla připojena trubice nesoucí aparaturu pro měření kosmického záření. Na obou dnech sondy byly umístěny čtyři protonové lapače pro měření plynné složky meziplanetárního prostoru a korpuskulárního záření Slunce, z horního dna dále vyčnívaly piezoelektrické detektory pro záznam mikrometeoritů. V obou dnech byly ještě detektory Slunce a Měsíce (pro orientaci sondy) a ze spodního dna vyčnívaly navíc trysky orientačního systému. Ze spodní části vyčnívaly dvě a z horní části čtyři tyčové antény. V horní části byla dále umístěna hlavní aparatura - objektivy fototelevizního zařízení.
Ke snímání povrchu sloužil fotoaparát se dvěma objektivy o ohniskových vzdálenostech 200 a 500 mm. Snímky Měsíce byly zaznamenávány na 35 mm film. Po vyfotografování asi dvou třetin povrchu odvrácené strany Měsíce a části přivrácené strany byl film vyvolán na palubě sondy a poté se uskutečnil rádiový přenos snímků na Zemi.
K dalšímu vybavení sondy patřily chemické baterie dobíjené slunečními články, orientační systém sondy a automatický systém pasívní tepelné regulace, který využíval soustavy žaluzií na povrchu tělesa.
Sonda byla vysoká (bez antén) 1.3 m, o maximálním průměru 1.2 m.
Předchozí sondou této řady jiného typu je Luna 2 (1959-014A). Bezprostředně následující sondy jiného typu Luna E-3 No. 1 a 2 se 1960-04-15 a 1960-04-19 pro havárii nosných raket Vostok-L nedostaly na oběžnou dráhu. Další úspěšně vypuštěnou jiného typu je Sputnik (16) E-6 No. 1 (1963-001A).
Datum | Událost |
---|---|
1959-10-04 | 02:24 UT: Sonda odstartovala rychlostí o něco nižší, než je druhá kosmická rychlost. |
1959-10-06 | 14:16 UT: Průlet kolem Měsíce ve vzdálenosti 7 940 km od povrchu. Vzdálenost sondy od Země se neustále zvětšovala. |
1959-10-07 | 03:30 UT: Ze Země byl vyslán povel k zahájení snímkování Měsíce. To probíhalo po dobu 40 minut, během nichž vzrostla vzdálenost od povrchu Měsíce z 65 200 na 68 400 km. Na pořízených snímcích bylo identifikováno 499 detailů, některé z nich, jak se později ukázalo, byly detekovány chybně. |
1959-10-10 | Sonda dosáhla maximální vzdálenosti od Země na tomto oběhu. |
1959-10-18 | Průlet kolem Země. |
1959-10-27 | Průlet apogeem dráhy. |
1959-11-15 | Ztráta rádiového spojení. |
1960-04-20 | Zánik sondy v zemském ovzduší po 199 dnech letu. |
Datum poslední úpravy: 2007-09-24 10:28:35 UT |
|
|
© 2007 - František Martinek, Antonín Vítek |