Projekt Luna

Popis projektu

Výzkum Měsíce byl v SSSR zahájen v roce 1959 vypuštěním sond Luna 1 až 3 první generace. K Měsíci byly vypouštěny přímo, bez předchozího navedení na parkovací dráhu kolem Země. V porovnání se sondami Luna 1 a 2 měla Luna 3 jiný tvar, velikost, hmotnost i přístrojové vybavení.

Úkolem druhé generace sovětských měsíčních sond Luna 4 až 9 bylo uskutečnit měkké přistání na Měsíci. To se povedlo až sondě Luna 9.

K uskutečnění této etapy výzkumů bylo nutné zkonstruovat nový typ kosmických sond. Bylo nutno vybavit je brzdicím motorem, větší zásobou pohonných látek, dokonalejším systémem orientace a stabilizace apod. Větší hmotnost vyžadovala využití parkovací dráhy kolem Země. Druhá generace sovětských sond byla konstruována univerzálně, aby jejich hlavní části byly použitelné jak pro přistání, tak i pro vytvoření umělé družice Měsíce.

Po úspěšném přistání Luny 9 na povrchu Měsíce přistoupili sovětští vědci k vypouštění kosmických sond, které se měly stát umělými družicemi Měsíce. V porovnání s přistáním je to úkol jednodušší. Nezáleží tolik na přesném okamžiku zapojení brzdícího raketového motoru a teprve odchylka rychlosti několika desítek m/s může znamenat značnou odchylku v parametrech dráhy, zatímco při přistání může chyba několik m/s způsobit havárii. Kromě toho je nutno při přistání zbrzdit rychlost 2,6 km/s prakticky na nulu, zatímco při navádění na oběžnou dráhu ve výšce 1000 km rychlost 2,1 km/s na 1,2 km/s. Rovněž doba funkce motoru je kratší, což umožňuje zvýšit hmotnost užitečného zatížení na úkor pohonných látek. První družicí Měsíce se stala Luna 10; po ní následovaly ještě Luny 11, 12 a 14.

V době, kdy byly v SSSR na dráhu kolem Měsíce vypuštěny sondy Luna 10 až 12, pracovali konstruktéři na zdokonalení přistávací varianty sond Luna, která nakonec přistála na Měsíci pod označením Luna 13.

Úkolem třetí generace, zahájené Lunou 15, byl automatický odběr vzorků měsíčního regolitu a jeho doprava zpět na Zemi, a to dříve, než se to podaří americkým kosmonautům v programu Apollo. Po nezdařeném letu sondy Luna 15 se první odběr uskutečnil sondou Luna 16. Opakování pokusů o odběry se uskutečnilo na sondách Luna 18, 20, 23 a 24.

Upravené sondy této generace Luna 17 a 21 dopravily na měsíční povrch automatická vozidla Lunochod.

K nové generaci družic Měsíce patřily sondy Luna 19 a 22.

Realizované lety

Kód úspěšnosti : 1 - splněny všechny úkoly, 4 - splněny jen vedlejší úkoly, 5 - splněny jen některé vedlejší úkoly, 6 - úkoly zcela nesplněny, 8 - dostala se na chybnou dráhu, úkoly splněny v omezeném rozsahu, 9 - dostala se na chybnou dráhu, úkoly nesplněny, H - pro havárii nosiče se objekt nedostal na oběžnou dráhu.