Název objektu | Luna 24 <=Луна 24> |
SSC | 9272 |
Start | 1976-08-09 15:04:12 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D-1 |
Stav objektu | přistál na Měsíci |
Přistání | 1976-08-18 06:36 UT, JV Mare Crisium (12.75° s.š., 62.2° v.d.) |
Životnost | 8.647 dne, tj. 0.0237 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | 4800 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
76-08-09.6 | G | 51.54° | 88.74 min | 188 km | 242 km | |
76-08-13.97 | L | 120.00° | 119.00 min | 115 km | 115 km | |
76-08-17 | L | 120°? | ? | 12 km | 120 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), L - selenocentrická (Měsíc), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce.
Sonda zdokonaleného typu E-8-5M (výr. č. No. 413) se skládá ze dvou hlavních celků - přistávacího a startovacího stupně. Přistávací část se skládá z motorového bloku, z nádrží KPL, přístrojových úseků, amortizátorů pro měkké přistání a antén rádiového komplexu. Pohonný systém KTDU-417 [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] je tvořen dvěma motory: hlavním jednokomorovým restartovatelným motorem s čerpadlovou dodávkou KPL a s regulovatelným tahem v rozmezí 18.92 až 7.35 kN a možností několikanásobného zážehu a dvoukomorovým motorem s přetlakovou dodávkou KPL pro jemné "doladění" rychlosti při přistání o tahu 3.43 až 2.06 kN. V přístrojových úsecích jsou gyroskopy, elektronika řídícího systému, orientační systém, palubní vysílače a přijímače a chemické zdroje energie. Přístrojové úseky dále obsahují systém tepelné regulace, autonomní rádiový výškoměr a rychloměr apod. Na povrchu přistávacího stupně jsou umístěny trysky orientačního systému s vlastními nádržemi a optické detektory Slunce a Země. Nejdůležitějším přístrojem je vrtačka, složená ze tří samostatných částí - z vlastního zapouzdřeného dutého vrtáku s motorem, z ramena umožňujícího přemísťování vrtáku (od návratového pouzdra na povrch Měsíce a zpět) a z nezbytných ovládacích mechanismů. Startovací (návratový) stupeň využívá přistávacího stupně jako základny při startu z Měsíce. I zde na centrální nádrž vzletového motoru KRD-61 [=kosmičeskij raketnyj dvigatel'] o tahu 18.8 kN navazuje přístrojový úsek s řídící elektronikou, stabilizačními gyroskopy, povelovým přijímačem a vysílačem a akumulátory. Přístrojový úsek je dále vybaven čtyřmi tyčovými anténami a v lůžku na vrcholu konstrukce je umístěno vlastní kulové návratové pouzdro, připevněné kovovými pásky. Návratové pouzdro je na povrchu pokryto speciálním materiálem pro tepelnou ochranu při průletu zemskou atmosférou (musí vydržet přetížení až 350G a teplotu přes 10 000 °C.
Poslední sonda této řady. Bezprostředně předchozí sonda Luna E-8-5M No. 412 se 1975-10-16 pro havárii nosné rakety Proton-K/D nedostala na oběžnou dráhu. Předchozí úspěšně vypuštěnou je Luna 23 (1974-084A).
Datum | Událost |
---|---|
1976-08-09 | 15:04:12 UT: Start z kosmodromu Bajkonur, po krátkém letu na parkovací dráze kolem Země navedení směrem k Měsíci. |
1976-08-11 | Provedena korekce dráhy. |
1976-08-13 | 23:14 UT: Navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce. |
1976-06-16 | Provedena korekce dráhy. |
1976-08-17 | Provedena korekce dráhy. |
1976-08-18 |
06:30 UT: Zapálením raketového motoru byl zahájen sestup z
oběžné dráhy.
06:36 UT: Sonda měkce přistála v určené oblasti Mare Crisium. Vrtné zařízení se na povel ze Země začalo spouštět na vodících lištách a vrtat měsíční horninu. Proces řídila palubní automatika, která v závislosti na tvrdosti regolitu měnila rotační pohyb korunky o průměru 8 mm (do hloubky 120 cm) na rotačně-úderný (do 160 cm). Zbytek činnosti (do automatického vypnutí po dosažení hloubky 260 cm) probíhal střídavě oběma režimy. Vrtání do hloubky 1.5 m trvalo 10 min. Získaný vzorek vycházel z vrtné hlavice a byl postupně dvojitě obalován pásky, které ho chránily před rozsypáním. Takto zabalený vzorek se vsouval do ohebné "hadice", která se po skončení vrtání (při zpětném chodu) namotala na malý buben. Ten byl potom zasunut do kulového návratového pouzdra a byl hermeticky uzavřen. Celkové množství odebrané horniny mělo hmotnost asi 200 gramů. |
1976-08-19 | 05:25 UT: Start z povrchu Měsíce. |
1976-08-22 |
17:37:31 UT: Před vstupem do atmosféry se kulové pouzdro se
vzorkem oddělilo od přístrojového úseku sondy.
17:55 UT: Pouzdro přistálo v bažinaté oblasti 200 km jihovýchodně od města Surgut v Západní Sibiři. |
Datum poslední úpravy: 2004-12-07 14:04:00 UT |
|
|
© 2004 - František Martinek, Antonín Vítek |