Název objektu | Luna 9 <=Луна 9> |
SSC | 1954 |
Start | 1966-01-31 11:41:37 UT, Bajkonur [=Baikonur], Molnija-M |
Stav objektu | přistál na Měsíci |
Přistání | 1966-02-03 18:45:30 UT, Planitia Descensus (7.13° s.š., 64.37° z.d.) |
Životnost | 3.2944 dne, tj. 0.0090 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | 1583 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
66-01-31 | G | 51.85° | 88.30 min | 167 km | 219 km | Přibližné parametry parkovací dráhy (uvedeny parametry start. plošiny). |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce. Postavilo ji a provozuje Central'noje konstruktorskoje bjuro eksperimental'nogo mašinostrojenija (CKBEM) <=Центральное конструкторское бюро экспериментального машиностроения (ЦКБЕМ)> (dř. OKB-1 <=ОКБ-1>, nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Tříose stabilizovaná měsíční sonda modifikovaného typu E-6M (výr. č. No. 1, resp. E-6 No. 11). Základem konstrukce sondy je kulová nádrž s okysličovadlem, na ní je umístěna toroidální nádrž s palivem a raketový motor. Na opačné straně je válcová přetlaková nádrž s řídicí elektronikou. Ta část aparatury, která je potřebná pouze během letu (včetně vybitých chemických baterií), je umístěna ve dvou pouzdrech, která se před brzděním u Měsíce odhazují. Hmotnost sondy se tím sníží zhruba o 300 kg. Pro udržení správného směru vektoru tahu u brzdícího motoru KTDU-5A [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] na hypergolické KPL o tahu 45.5 kN se používají tři malé řídící motory a soustava gyroskopů. Systém orientace a stabilizace využívá motorů se stlačeným dusíkem, jako orientační body se používají Slunce, Měsíc a Země. Přistávací pouzdro o hmotnosti 112 kg je vybaveno kamerou a detektorem radiace. Téměř kulové pouzdro má výšku 0.58 m, s tyčovými anténami 1.12 m a s rozevřenými 4 lopatkami průměr 1.60 m. Tepelnou regulaci zajišťuje nucená cirkulace plynu pomocí ventilátoru, radiátorů a izolace od měsíčního povrchu. Opticko-mechanické zařízení sloužilo k získání panoramatických snímků okolí (6000 řádků, 500 bodů na řádek). Při rozevírání lopatek se uvolnily také dvě tyče dlouhé 1.5 m, které nesly vědecké přístroje (mechanický půdoměr a hustoměr se zdrojem paprsků gama). Zkoušky pevnosti povrchu se uskutečnily pomocí malého raketového motorku. Další experimenty: měření tepelného toku od měsíčního povrchu, měření přetížení při přistání sondy, registrace korpuskulárního záření.
Předchozí sondou této řady jiného typu je Luna 8 (1965-099A), další jiného typu je Kosmos 111 (Luna E-6S No. 204, 1966-017A).
Datum | Událost |
---|---|
1966-01-31 |
11:45 UT: Start z kosmodromu Bajkonur, navedení na parkovací
dráhu kolem Země.
Ještě před startem byl kvůli neodstranitelné závadě vypojen spektrometr gama. |
1966-02-01 | 19:29 UT: Uskutečnila se korekce dráhy ve vzdálenosti 190 000 km od Země. Při korekci byla "zlikvidována" odchylka 10 000 km od plánované dráhy. |
1966-02-03 |
18:44:42 UT: Ve výšce 75 km nad povrchem (48 s před
dopadem) vydal výškoměr povel k zapojení brzdícího
raketového pohonu. Současně se oddělily dva úseky s
nepotřebnou aparaturou. Řídící systém sondy reguloval tah
motoru tak, aby se rychlost 2.6 km/s snížila těsně nad
povrchem na několik m/s. V okamžiku dohoření motoru (těsně
před dopadem) se kulové přístrojové pouzdro chráněné
nafouknutým obalem oddělilo.
18:45:30 UT: Luna 9 uskutečnila první měkké přistání na povrchu Měsíce na západním okraji Oceanus Procellarum, v těsné blízkosti kráteru Cavalerius. Od přístrojového pouzdra se oddělil ochranný obal. 18:49:40 UT: Rozevřely se lopatky, zajišťující správnou polohu pouzdra o průměru přibližně 0.6 m na povrchu, sloužící současně jako antény. Začala pracovat soustava tepelné regulace. Celá konstrukce pouzdra umožňovala bezpečné přistání na nejrůznějších typech terénu včetně silné vrstvy prachu. |
1966-02-04 | 01:50 UT: Bylo zahájeno panoramatické snímkování okolí pomocí opticko-mechanického zařízení, když Slunce vystoupilo 7° nad místní obzor. Druhý panoramatický snímek, pořízený při výšce Slunce 14°, byl předán na Zemi tentýž den. |
1966-02-05 |
16:00 až 17:41 UT: Na Zemi byl vyslán třetí panoramatický
snímek, pořízený při výšce Slunce 27° nad obzorem.
20:37 UT: Byla zahájena poslední relace (výška Slunce 41°), při které byla na Zemi předána část čtvrtého panoramatu. Na snímcích byly pozorovány až milimetrové detaily. Důležitým poznatkem bylo zjištění, že povrch Měsíce je dostatečně pevný, aby pouzdro udržel. |
Datum poslední úpravy: 2011-05-14 15:28:11 UT |
|
|
© 2011 - František Martinek, Antonín Vítek |