1965-018A - Kosmos 60

Název objektu Kosmos 60 <=Космос 60>
SSC 1246
Start1965-03-12 09:36 UT ?, Bajkonur [=Baikonur], Molnija-L
Stav objektuzanikl v atmosféře
Zánik1965-03-17
Životnost5 dní, tj. 0.01 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategorieměsíční sonda
Hmotnost6530 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
65-03-13.6 G 64.72° 88.93 min 195 km 248 km  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce. Postavilo ji a provozuje Osoboje konstruktorskoje bjuro No. 1 (OKB-1) <=Особое конструкторское бюро №1 (ОКБ-1)>, součást výzkumného ústavu NII-88 <=НИИ-88> (nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Podlipki (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná měsíční sonda typu E-6 (výr. č. No. 9). Základem konstrukce sondy je kulová nádrž s okysličovadlem, na ní je umístěna toroidální nádrž s palivem a raketový motor. Na opačné straně je válcová přetlaková nádrž s řídicí elektronikou. Ta část aparatury, která je potřebná pouze během letu (včetně vybitých chemických baterií), je umístěna ve dvou pouzdrech, která se před brzděním u Měsíce odhazují. Hmotnost sondy se tím sníží zhruba o 300 kg. Pro udržení správného směru vektoru tahu u brzdícího motoru KTDU-5A [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] na hypergolické KPL o tahu 45.5 kN se používají tři malé řídící motory a soustava gyroskopů. Systém orientace a stabilizace využívá motorů se stlačeným dusíkem, jako orientační body se používají Slunce, Měsíc a Země. Přistávací pouzdro o hmotnosti 100 kg je vybaveno kamerou a detektorem radiace. Téměř kulové pouzdro má výšku 0.58 m, s tyčovými anténami 1.12 m a s rozevřenými 4 lopatkami průměr 160 cm. Tepelnou regulaci zajišťuje nucená cirkulace plynu pomocí ventilátoru, radiátorů a izolace od měsíčního povrchu. Snímání panoramatických záběrů se uskutečňuje speciálním opticko-mechanickým zařízením. Na vrcholu stanice je zrcátko, které se pohybuje nahoru a dolů a současně se pomalu otáčí. Tak se pomalu bod po bodu snímá okolní terén. Celá aparatura má hmotnost 5 kg a tvar válce 80×200 mm.

Sonda zůstala spojena s posledním stupněm nosné rakety (Blok L).

Bezprostředně předcházející sondy této řady Luna E-6 No. 5 a 4 se ve dnech 1964-04-20 a 1964-03-21 pro havárie nosných raket Molnija-M nedostaly na oběžnou dráhu. Předchozí úspěšně vypuštěnou je Luna 4 (1963-008B). Bezprostředně následující sonda Luna E-6 No. 8 se 1965-04-10 pro havárii nosné rakety Molnija-L nedostala na oběžnou dráhu. Další úspěšně vypuštěnou je Luna 5 (1965-036A).

Průběh letu

Datum Událost
1965-03-12 V důsledku závady na transformátodu zdrojové jednotky řídicího systému 3. st. rakety nedošlo k restartu a celá sestava zůstala na parkovací dráze.

Literatura

  1. Projekt Luna / P. Lála. - Letectví a kosmonautika, 43 [4] 140-143 (1967).
  2. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 222-243.
  3. Kosmonavtika - enciklopedija / kol. autorů. - Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1985. - S. 209, 221-222.
  4. Projekt Luna / F. Martinek. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 2000.     (../PROJ/SUN/LUNA.HTM).
  5. Soviet Rocketry that Conquered Space : Part 5: The First Planetary Probe Attempts, 1960-1964 / T. Varfolomeyev. - Spaceflight 40 [3] 85-88 (1998).
  6. The Tough Road Travelled: A New Look at the Second Generation Luna Probes / A. Siddiqi, B. Hendrickx, T. Varfolomeyev. - J. Brit. Interplanet. Soc. 53 [9/10] 319-356 (2000).

------
Datum poslední úpravy: 2011-06-05 11:03:13 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2011 - František Martinek, Antonín Vítek