Název objektu | Luna 16 <=Луна 16> |
SSC | 4527 |
Start | 1970-09-12 13:25:53 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D |
Stav objektu | přistál na Zemi; přistávací stupeň na Měsíci, S Mare Foecunditatis (0.68° j.š., 56.30° v.d.) |
Přistání | 1970-09-24 05:26 UT |
Životnost | 11.667 dne, tj. 0.0319 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | 5600 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
70-09-12.56 | G | 51.53° | 88.7 min | 185 km | 241 km | |
70-09-17 | S | 70.00° | 119.00 min | 110 km | 110 km | |
70-09-20 | S | 71.00° | 114.00 min | 15 km | 106 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), S - kronocentrická (Saturn), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce.
Sonda typu E-8-5 (výr. č. No. 406) se skládá ze dvou hlavních celků - přistávacího a startovacího stupně. Přistávací část se skládá z motorového bloku, z nádrží KPL, přístrojových úseků, amortizátorů pro měkké přistání a antén rádiového komplexu. Pohonný systém KTDU-417 [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] je tvořen dvěma motory: hlavním jednokomorovým restartovatelným motorem s čerpadlovou dodávkou KPL a s regulovatelným tahem v rozmezí 18.92 až 7.35 kN a možností několikanásobného zážehu a dvoukomorovým motorem s přetlakovou dodávkou KPL pro jemné "doladění" rychlosti při přistání o tahu 3.43 až 2.06 kN. V přístrojových úsecích jsou gyroskopy, elektronika řídícího systému, orientační systém, palubní vysílače a přijímače a chemické zdroje energie. Přístrojové úseky dále obsahují systém tepelné regulace, autonomní rádiový výškoměr a rychloměr apod. Na povrchu přistávacího stupně jsou umístěny trysky orientačního systému s vlastními nádržemi a optické detektory Slunce a Země. Nejdůležitějším přístrojem je vrtačka, složená ze tří samostatných částí - z vlastního zapouzdřeného dutého vrtáku s motorem, z ramena umožňujícího přemísťování vrtáku (od návratového pouzdra na povrch Měsíce a zpět) a z nezbytných ovládacích mechanismů. Startovací (návratový) stupeň využívá přistávacího stupně jako základny při startu z Měsíce. I zde na centrální nádrž vzletového motoru KRD-61 [=kosmičeskij raketnyj dvigatel'] o tahu 18.8 kN navazuje přístrojový úsek s řídící elektronikou, stabilizačními gyroskopy, povelovým přijímačem a vysílačem a akumulátory. Přístrojový úsek je dále vybaven čtyřmi tyčovými anténami a v lůžku na vrcholu konstrukce je umístěno vlastní kulové návratové pouzdro, připevněné kovovými pásky. Návratové pouzdro je na povrchu pokryto speciálním materiálem pro tepelnou ochranu při průletu zemskou atmosférou (musí vydržet přetížení až 350G a teplotu přes 10 000 °C.
Bezprostředně předcházející sonda této řady Luna E-8-5 No. 405 se 1970-02-06 pro havárii nosné rakety Proton-K/D nedostala na oběžnou dráhu. Předchozí úspěšně vypuštěnou je Luna 15 (1969-058A), další jiného typu je Luna 17 (1970-095A).
Datum | Událost |
---|---|
1970-09-12 | 13:25:53 UT: Start z kosmodromu Bajkonur, navedení na parkovací dráhu kolem Země, o 70 min později navedena na dráhu směrem k Měsíci. |
1970-09-13 | Provedena pouze jedna korekce dráhy (místo plánovaných dvou). |
1970-09-16 | 23:38 UT: Při průletu nad odvrácenou stranou Měsíce byl znovu zapálen motor přistávacího stupně, který navedl sondu na oběžnou dráhu. Postupně se uskutečnily dvě korekce dráhy. |
1970-09-20 |
05:12 UT: Krátkodobým zapálením brzdícího raketového
motoru byl zahájen sestup na měsíční povrch. Závěrečné
brzdění pomocí hlavního motoru proběhlo ve výšce 600 až
20 m nad povrchem. Původně oběžná rychlost
1.68 km/s klesla na 2.5 m/s ve výšce 20 m.
Měkké přistání zajistily dvě řídící trysky s malým
tahem, které byly vypnuty ve výšce 2 m, odkud sonda
dopadla volným pádem na povrch Měsíce.
05:18 UT: Luna 16 přistála 1 km od plánovaného místa v Mare Foecunditatis (Moře hojnosti). Po přistání na povrchu Měsíce byla hmotnost sondy 1880 kg. Přistání se uskutečnilo v době měsíční noci, 60 hodin po místním západu Slunce. Ihned po přistání se na povel ze Země vyklopilo rameno s vrtačkou. V této poloze se vrtačka otočila o 180°, aby po sklopení mířil vrták kolmo k povrchu. Po odebrání vzorku o délce 35 cm byl vrták vtažen do pouzdra vrtačky, rameno zvednuto do vertikální polohy a pouzdro s vrtačkou otočeno opět o 180°. Vrták se vzorkem byl zasunut do boku návratového pouzdra, které se poté hermeticky uzavřelo. |
1970-09-21 | 07:43 UT: Odstartovala návratová část sondy s odebranými vzorky směrem k Zemi. |
1970-09-23 | 08:40 UT: Sonda byla vzdálena od Země 185 000 km. |
1970-09-24 |
01:50 UT: Před vstupem do atmosféry se kulové pouzdro
oddělilo od zbytku sondy.
05:10 UT: Pouzdro se vzorky měsíční horniny (108 gramů) vstoupilo do atmosféry, kde se aerodynamicky zbrzdilo. 05:26 UT: Návratové pouzdro přistálo v Kazachstánu. Přestože zpáteční let byl pasívní bez možnosti korekce, dráha byla velmi přesná. |
Datum poslední úpravy: 2004-12-07 13:49:54 UT |
|
|
© 2004 - František Martinek, Antonín Vítek |