1970-095A - Luna 17

Název objektuLuna 17 <=Луна 17>
Lunochod 1 <=Луноход 1>
SSC 4691
Start1970-11-10 14:44:01 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D
Stav objektupřistál na Měsíci
Přistání1970-11-17 03:46:50 UT, Mare Imbrium (38.28° s.š., 35° z.d.)
Životnost6.5436 dne, tj. 0.0179 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategorieměsíční sonda
Hmotnost5600 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
70-11-10 G 51.6° 88.4 min 187 km 205 km  
70-11-15 L 141° 116.0 min 85 km 85 km  
70-11-16 L ? ? 19 km 85 km ?

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), L - selenocentrická (Měsíc), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce.

Sonda typu E-8 (výr. č. No. 203), určená pro dopravu měsíčního vozítka Lunochod na povrch Měsíce. Univerzální přistávací část se skládá z motorového bloku, z nádrží KPL, přístrojových úseků, amortizátorů pro měkké přistání a antén rádiového komplexu. Pohonný systém KTDU-417 [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] je tvořen dvěma motory: hlavním jednokomorovým restartovatelným motorem s čerpadlovou dodávkou KPL a s regulovatelným tahem v rozmezí 18.92 až 7.35 kN a možností několikanásobného zážehu a dvoukomorovým motorem s přetlakovou dodávkou KPL pro jemné "doladění" rychlosti při přistání o tahu 3.43 až 2.06 kN. V přístrojových úsecích jsou gyroskopy, elektronika řídícího systému, orientační systém, palubní vysílače a přijímače a chemické zdroje energie. Přístrojové úseky dále obsahují systém tepelné regulace, autonomní rádiový výškoměr a rychloměr apod. Na povrchu přistávacího stupně jsou umístěny trysky orientačního systému s vlastními nádržemi a optické detektory Slunce a Země. Na plošině se dvěma výklopnými sjezdovými rampami je umístěno vozítko Lunochod s následujícími parametry: hmotnost 756 kg, osm kol o rozchodu 1.6 m, průměr kol 0.51 m, délka podvozku 2.218 m, průměr hermetického přístrojového pouzdra 2.15 m. Dodávku elektrické energie zabezpečují sluneční baterie umístěné na výklopném víku. Vědecké vybavení tvoří:

Hermetické přístrojové pouzdro dále obsahuje přístroje pro zajištění rádiového spojení, palubní automatiku, zdroje elektrické energie, systémy tepelné regulace a elektroniku vědeckých přístrojů. Horní část hermetického pouzdra, kde je umístěn chladící radiátor termoregulačního systému, kryje pohyblivé víko, které má dvojí funkci. Během měsíční noci, kdy je přiklopeno, chrání před unikáním tepla přes chladící radiátor. Naopak ve dne, kdy je odklopeno, vystavuje sluneční články na spodní straně slunečnímu záření, které je přeměňováno na elektrický proud. Víko lze upevnit v libovolné poloze od 0° do 180° vzhledem k hornímu okraji pouzdra, aby bylo zajištěno plné osvětlení slunečních článků Sluncem. Dále je Lunochod 1 vybaven povelovým řídícím systémem, doplněným autonomním logickým systémem pro nebezpečné situace, spojovým zařízením a 4 televizními kamerami k řízení vozidla. Dvě kamery míří kupředu, dvě do stran. Na vozidle je umístěno několik set čidel pro zjišťování stavu jednotlivých přístrojů a systémů. Logický autonomní systém blokuje řídící povely v případě kritického náklonu vozidla a kritického zatížení kol.

Pohyb vozidla řídila z operačního sálu střediska pro dálkové kosmické spojení v Jevpatorii na Krymu skupina operátorů, která se orientovala především televizním obrazem povrchu. Řízení bylo komplikováno skutečností, že rádiový signál překoná vzdálenost Země-Měsíc a zpět za 2.6 sekundy. Lunochod 1 se mohl pohybovat vpřed i vzad, a to buď plynule nebo po úsecích. Zatáčky projížděl smykem.

Předchozí sondou této řady jiného typu je Luna 16 (1970-072A), další jiného typu je Luna 18 (1971-073A). Předchozí sonda stejného typu E-8 se 1969-02-19 pro havárii nosné rakety nedostala na dráhu. První úspěšně vypuštěná dálkově řízená pohyblivá laboratoř na Měsíci, další je Lunochod 2 (1973-001A).

Průběh letu

Datum Událost
1970-11-10 14:44:01 UT: Vzlet.
Navedení na vyčkávací dráhu kolem Země.
15:56 UT: Navedení na dráhu k Měsíci.
1970-11-12 Provedena korekce dráhy ve vzdálenosti 223 000 km od Země.
1970-11-14 Provedena korekce dráhy ve vzdálenosti 356 000 km od Země.
1970-11-15 Navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
1970-11-16 Provedena korekce oběžné dráhy.
1970-11-17 03:41:05 UT: Odhození pomocných přístrojových bloků.
03:41:13.8 UT: Zapálen hlavní brzdicí motor ve výši 22 km a rychlosti 1.692 km/s.
03:46:50 UT: Sonda přistála pomocí unifikovaného přistávacího stupně měkce na povrchu Měsíce v oblasti Mare Imbrium. Na Měsíc dopravila dálkově řízené vozidlo Lunochod 1.
06:28 UT: Lunochod 1 sjel po jedné z ramp na měsíční povrch. Po uvedení sluneční baterie do pracovní polohy se Lunochod 1 vzdálil 20 m od přistávacího stupně.
1970-11-19 Lunochod 1 ujel několik metrů a otočil se tak, aby bylo možno vyfotografovat přistávací stupeň.
1970-11-22 Lunochod 1 byl připraven na první měsíční noc, strávenou na povrchu Měsíce. Byl uzavřen panel se slunečními bateriemi a vysunut laserový odrážeč, který byl orientován na Zemi. Teplota na povrchu Měsíce se pohybovala od +108 °C po -180 °C.
1970-12-05 Pracovníci krymské astrofyzikální observatoře zachytili poprvé laserový paprsek, odražený francouzským odrážečem na Lunochodu 1.
1971-01-17 Lunochod 1 vyslal na Zemi snímek asi měsíc starých stop, které zanechal v měsíčním povrchu při předchozím pohybu.
1971-02-09 Lunochod 1 prováděl dlouhodobou analýzu měsíční půdy.
1971-02-10 Lunochod 1 prováděl měření během zatmění Slunce Zemí.
1971-10-04 Po desetiapůlměsíční činnosti byly vypojeny přístroje na Lunochodu 1, který na Měsíci přečkal celkem 11 měsíčních nocí. Celkem urazil 10 540 m, v pohybu se nacházel 49 hodin, na Zemi vyslal přes 20 000 snímků povrchu a 200 panoramatických snímků, provedl 500 měření pevnosti povrchu a 25 chemických rozborů. Činnost byla ukončena po vyčerpání energie radioizotopového tepelného zdroje. Laserový odrážeč zůstal orientován na Zemi pro další měření.

Literatura

  1. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 222-243.
  2. Kosmonavtika - enciklopedija / kol. autorů. - Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1985. - S. 209, 221-222.
  3. Projekt Luna / F. Martinek. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 2000.     (../PROJ/SUN/LUNA.HTM).
  4. Peredvižnaja laboratorija na Lune LUNOCHOD-1 / Red. A. P. Vinogradov. - Moskva : Nauka, 1971. - 128 s.
  5. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Luna 17/Lunokhod 1. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 1999.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?70-095A).
  6. Letectví a kosmonautika 47 [3] 83 (1971).
  7. Letectví a kosmonautika 47 [4] 121 a 123 (1971).
  8. Letectví a kosmonautika 47 [5] 161 a 163 (1971).
  9. Letectví a kosmonautika 47 [6] 201 a 203 (1971).
  10. Letectví a kosmonautika 47 [7] 241 a 243 (1971).
  11. První Lunochod na Měsíci / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 47 [8] 307-309 (1971).
  12. První Lunochod na Měsíci / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 47 [9] 347-349 (1971).
  13. Televizní přístroje na Lunochodu 1 / J. Horn. - Letectví a kosmonautika 48 [4] 142-145 (1972).
  14. Lunokhod 1. - Spaceflight 13 [3] 90-91 (1971).
  15. Lunokhod Still Active. - Spaceflight 13 [6] 204-205 (1971).
  16. "Lunochodu" - 30 let / D. Vostrikov. - Novosti kosmonavtiki 11 [1/216] 66-67 (2001).
  17. Pervyje šagi "Lunochoda" / V. Kuprijanov. - Novosti kosmonavtiki 11 [1/216] 68-69 (2001).
  18. Lunochod katalsja po vulkanu / A. Pašova, J. Balašova. - Moskva : Novaja gazeta. - 2009-08-14. - [Cit. 2009-08-15].     (http://www.novayagazeta.ru/data/2009/088/12.html).

------
Datum poslední úpravy: 2009-08-15 08:15:10 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2009 - František Martinek, Antonín Vítek