1968-002A - Explorer 36
Název objektu | Explorer 36 |
GEOS-2 [=Geodetic Satellite] |
GEOS-B [=Geodetic Satellite] |
SSC | 3093 |
Start | 1968-01-11 16:16:10 UT, Western Test Range, Delta DSV 3E1 |
Stav objektu | na geocentrické dráze
|
Očekávaná životnost na dráze | 10 000 r.
|
Provozovatel
| USA, NASA-OSSA |
USA, NASA-GSFC |
Výrobce | USA, JHU-APL |
Kategorie | geodetická družice |
Hmotnost | 213 kg |
Parametry dráhy
Epocha |
Typ |
i |
P |
hP |
hA |
Pozn. |
68-01-12.0 |
G |
105.80° |
112.28 min |
1084 km |
1577 km |
|
96-08-23.07 |
G |
105.81° |
112.21 min |
1083 km |
1574 km |
|
99-01-08.18 |
G |
105.80° |
112.21 min |
1082 km |
1574 km |
|
02-01-03.90 |
G |
105.79° |
112.20 min |
1081 km |
1574 km |
|
05-01-09.17 |
G |
105.80° |
112.20 min |
1081 km |
1574 km |
|
08-01-01.93 |
G |
105.80° |
112.20 min |
1081 km |
1574 km |
|
11-01-01.79 |
G |
105.79° |
112.20 min |
1081 km |
1574 km |
|
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry.
Typ - Kód typu oběžné dráhy :
G - geocentrická (Země),
i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou).
P - Perioda (doba oběhu).
hP - Výška dráhy v pericentru.
hA - Výška dráhy v apocentru.
Popis objektu
Geodetická družice. Postavila ji laboratoř Applied Physics
Laboratory (APL), Johns Hopkins University, Laurel, MD (USA).
Provozuje ji středisko NASA Goddard Space Flight Center (GSFC),
Greenbelt, MD (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space
Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).
Gravitačním gradientem stabilizovaná družice s magnetickým
systémem tlumení kmitů tvaru nízkého osmibokého hranolu na
jedné podstavě ukončeného nízkým komolým osmibokým
jehlanem o maximálním průměru 1.35 m a celkové výšce
přibližně 1 m. Na druhé podstavě je připojena
polokulovitá skořepina o průměru 0.2 m, na jejímž
povrchu je umístěna spirálová anténa. Z horní podstavy
jehlanu vyčnívá tyč systému gravitační stabilizace s
protizávažím. Boky hranolu a jehlanu jsou pokryty
fotovoltaickými články, rozdělenými do 3 nezávislých
sekcí, dodávajících 10, 10 a 20 W elektrické energie a
dobíjejících palubní akumulátorové baterie. Družice nesla
6 geodetických přístrojů a 2 přístroje pro
lokalizaci družice:
- systém optických zábleskových majáků OBS [=Optical
Beacon System] sloužící ke geometrické
geodézii, se skládal ze 4 xenonových výbojek o výkonu
670 W (svítivost záblesku 1580 cd), umístěných
v reflektorech. Tyto výbojky byly programovány tak, aby
vytvářely série 5 až 7 záblesků v době, kdy by mohly
být pozorované pozemními stanicemi pomocí optických kamer.
Poloha družice byla zjišťována porovnáním s pozicí hvězd
na nebeské sféře. Ze známých poloh dvou pozorovacích
stanic a z úhlů pozorování družice bylo možné
trigonometricky zjistit souřadnice třetí stanice;
- laserový sledovací systém LTR [=Laser Tracking
Reflector] byl tvořen 322 křemennými koutovými
odražeči s postříbřenými odrážejícími povrchy.
Sloužily k určování polohy družice a úhlu, pod kterým
byla sledována. Odrážeče byly umístěny na panelech ze
sklolaminátu na spodní podstavě hranolu a jejich celková
odrazivá plocha činila 0,18 m2. Zachovávaly úzkou
šířku dopadajícího paprsku, který maximálně odrážely
do směru přicházejícího světla. Doba návratu odraženého
světla byla na Zemi měřena digitálním čítačem.
Odražený laserový puls byl též fotografován proti
hvězdnému pozadí;
- dopplerovský rádiový systém RDS [=Radio
Doppler System] měřil posun frekvence
rádiového vysílání z pohybující se družice.
Získaná data se využívala k určování struktury
zemského gravitačního pole s přesností 5×10-6
%. Tři vysílače družice pracovaly na frekvencích
162 MHz, 324 MHz a 972 MHz. Časové signály
(60° fázově modulované pulzy trvající 0.3 s) byly
vysílané každou minutu na frekvencích 162 MHz a 324 MHz.
Byly synchronizovány s přesností 0.4 ms. Dopplerovská
data byla monitorována několika pozemními stanicemi a jejich
vyhodnocení vedlo k určení orbitálních parametrů
družice;
- převaděč pro zaměřování družice SECOR
[=Sequential Collation of Range] byl
používán pro určování polohy družice z rádiového
vysílání. Systém SECOR přijímal signály na 421 MHz a
vysílal je na 224 MHz a na 449 MHz. Polohu družice
měřily čtyři stanice z fázových posunů signálů,
modulujících nosnou vlnu vysílače družice;
- systém pro určování polohy družice a její rychlosti GRARR
[=Goddard Range and Range
Rate] určoval polohu a rychlost družice ze současného
měření fázového a Dopplerova posunu. Systém přijímal
signály na frekvenci 2271 MHz a vysílal na 1705 MHz.
Využíval antény namontované na straně družice mířící
k Zemi. Šířka vysílaného svazku byla 150°.
Získaná data byla využívána k porovnání
s jinými daty, získanými ze sledování družice;
- radarový převaděč v pásmu C byl používán ke
kalibraci experimentálního sledovacího radaru a pro
určování přesnosti gravimetrických měření. Dva
převaděče redundantní pracovaly shodně na frekvencích v
pásmu C (5.690 GHz, příjem) a UHF (765 MHz,
vysílání). Jeden převaděč pracoval s 5 ms vnitřním
zpožděním, druhý s téměř nulovým vnitřním
zpožděním, což dovolilo jejich identifikaci uživateli
pásma C. Kromě toho nesla pasivní anténu v pásmu C
pro přesnou kalibraci vnitřního časového zpoždění;
- systém Minitrack NASA vysílal na frekvenci v pásmu VHF
(136 MHz) jako radiomaják a byl modulován telemetrickými
daty. Data z interferometrického sledovacího systému
byla využívána společně s daty systému GRARR pro
určování dráhových prvků družice;
- detektor elektronů pro registraci elektronů
v energetickém rozsahu 2 až 10 keV. Přístroj však
neposkytl žádná užitečná data;
- jednoosý magnetometr byl orientován kolmo k rovině
dráhy družice. Sloužil hlavně jako čidlo orientace družice.
Družice byla součástí geodetického programu NGSP
[=National Geodetic Satellite
Program]
Družice se pohybuje po retrográdní dráze.
Přředchozí družicí řady Explorer je Explorer 35 (1967-070A), následdující je
Explorer 37 (1968-017A). Předchozí
družicí programu NGSP je GEOS-1 (1965-089A), následující je GEOS-3
(1975-027A).
Průběh letu
Datum |
Událost |
1968-01-11
|
16:16 UT: Vzlet.
Družice byla navedena na retrográdní dráhu.
Bezprostředně po vzletu jedna z xenonových výbojek
jevila eratické chování a proto po zbytek letu nebyla
používána.
|
1970-01-31
|
Ukončení využívání systému optických zábleskových
majáků.
|
Literatura
-
Home Page. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2007. - [Cit. 2008-06-20]. (http://www.nasa.gov/centers/goddard/home/index.html).
-
GEOS 2. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC. - 2011-11-04. - [Cit. 2012-01-13]. (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1968-002A).
-
GEOS (Geodetic Earth Orbiting Satellite), NASA - GEOS Program / J. H. Kramer. - EOportal. - 2008-01-24. - [Cit. 2012-01-09]. (https://directory.eoportal.org:8091/presentations/129/9763.html).
-
National Geodetic Satellite Program, Part I. - Washington, DC : NASA, 1977. - (NASA SP ; 365). - [Cit. 2011-01-09]. (http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19780003602_1978003602.pdf).
-
National Geodetic Satellite Program, Part II. - Washington, DC : NASA, 1977. - (NASA SP ; 365). - [Cit. 2011-01-09]. (http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19780003612_1978003612.pdf).
Datum poslední úpravy: 2012-01-17 09:47:43 UT |
 |
 |
© 2012 - Lubor Lejček, Antonín Vítek
|