| Název objektu | Kosmos 557 <=Космос 557> |
| DOS-3 <=ДОС-3> [=Dolgovremennaja Orbital'naja Stancija <=Долговременная Орбитальная Станция>] | |
| SSC | 6498 |
| Start | 1973-05-11 00:20:00 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K |
| Stav objektu | zanikl v atmosféře |
| Zánik | 1973-05-22 |
| Životnost | 11 dní, tj. 0.03 roku |
| Provozovatel | Sovětský svaz |
| Výrobce | Sovětský svaz |
| Kategorie | kosmická stanice |
| Hmotnost | 19400 kg |
| Poznámka | RAE a SPACE-2000 udávají čas startu 01:20 UT; zde uvedeno dle KIAM. |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Kosmická stanice. Zkonstruovalo ji a postavilo Central'noje konstruktorskoje bjuro eksperimental'nogo mašinostrojenija (CKBEM) <=Центральное конструкторское бюро экспериментального машиностроения (ЦКБЕМ)> (dř. OKB-1 <=ОКБ-1>, nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR). Provozovatelem je Ministerstvo oborony (MO) SSSR <=Министерство обороны (МО) СССР>, Moskva (SSSR).
Kosmická stanice typu Zarja (typové označení 11F715, model 17KS, výr. č. 123) je válcového tvaru o max. průměru 4.15 m a délce 13.6 m. Vnitřní hermetizované prostory mají objem 82.5 m3; z toho je volně přístupných pro osádku 47 m3. Sestává z přechodového úseku PO [=perechodnyj otsek], pracovního úseku RO [=rabočij otsek] a nehermetizovaného přístrojového úseku AO [=aggregatnyj otsek]. PO o průměru 2 m a délce 3 m včetně stykovacího uzlu pro připojení transportní lodi slouží pro uskutečňování vědeckých experimentů, pro přestup do transportní lodi. Bočním průlezem mohou kosmonauti ve skafandrech vystupovat na povrch stanice. Na povrchu PO jsou umístěny antény setkávacího systému a 2 panely slunečních baterií o rozpětí 16.5 m. Průlez mezi PO a RO je hermeticky uzavíratelný. RO o celkové délce 9.1 m je tvořen trupem složeným ze dvou válcových částí o průměrech 2.9 m resp. 4.15 m a délkách 3.5 m resp. 2.7 m, spojených kuželovým přechodem o délce 1.2 m. Je vybaven 1522 průzory pro navigační měření, vizuální pozorování a fotografování. V RO jsou rozmístěny hlavní systémy řízení stanice, klimatizace, termoregulace, zásobování elektrickou energií s NiCd akumulátory, zásobování pitnou vodou, ledničky pro zásoby potravy a v přední části hlavní palubní deska. V zadní části jsou místa pro odpočinek a v oddělené části je umístěno sanitární zařízení. Na vnějším povrchu užší části RO jsou umístěny radiátory klimatizačního systému. K zadní části RO přiléhá AO o celkové délce 3.5 m, tvořený dvěma válci o průměrech 4.15 m resp. 2.3 m a délkách 1.4 m resp.1.8 m, spojených komolým kuželem o výšce 0.3 m. Jsou v něm umístěny dva korekční motory, hlavní jednokomorový o tahu 4.17 kN, záložní dvoukomorový o tahu 4.11 kN, se zásobou KPL, 32 motorky orientačního a stabilizačního systému a zvnějšku jsou připojeny dva panely slunečních baterií.
Předchozí družicí této řady je (), další je Kosmos 574 (1973-042A). Bezprostředně předcházející stanice typu DOS výr. č. 122 se 1972-07-29 nedostala pro havárii nosné rakety Proton-K (výr. č. 260-01) na oběžnou dráhu; předchozí úspěšně vypuštěnou je Saljut 1 (1971-032A), následující je Saljut 4 (1974-104A).
| Datum | Událost |
|---|
| Datum poslední úpravy: 2011-06-26 14:07:53 UT |
 |
 |
© 2011 - Antonín Vítek |