| Název objektu | STS 48 |
| Discovery F-13 | |
| Shuttle Mission 43 | |
| SSC | 21700 |
| Start | 1991-09-12 23:11:04 UT, Eastern Test Range, Discovery |
| Stav objektu | přistál na Zemi |
| Přistání | 1991-09-18 07:38:42 UT, Edwards AFB, Rwy 22 |
| Životnost | 5.3525 dne, tj. 0.0147 roku |
| Provozovatel | USA, NASA-OSF |
| Výrobce | USA, Rockwell |
| Kategorie | pilotovaná kosmická loď |
| Hmotnost | vzletová 108890 kg |
| přistávací 87444 kg |
| Od | Odkud | Do | Kam | Člen osádky | Stát | Let | Funkce |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1991-09-12 | Země | 1991-09-18 | Země | John O. Creighton | USA | 3 | CDR |
| Kenneth S. Reightler, Jr. | USA | 1 | PLT | ||||
| James F. Buchli | USA | 4 | MS1 | ||||
| Charles D. Gemar | USA | 2 | MS2 | ||||
| Mark N. Brown | USA | 2 | MS3 |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Pilotovaný kosmický raketoplán. Postavila ho firma Rockwell International, Space Systems Group (nyní Boeing North American), Palmdale, CA (USA). Provozovatelem je NASA Johnson Space Center, Houston, TX (USA) pro NASA Office of Space Flight, Washington, DC (USA).
Raketoplán Discovery sestává ze tří částí: družicového stupně vybaveného hlavními motory SSME [=Space Shuttle Main Engines], odhazovací nádrže ET [=External Tank] a startovacích motorů SRB [=Solid Rocket Boosters].
Motory SRB výr. č. BI-046 na TPH (polybutadienakrylát-hliník-chloristan amonný) o délce 45.46 m, průměru 3.8 m a vzletové hmotnosti 2×590 t vybavené výkyvnými tryskami vyvíjejí při vzletu tah 2×11.8 MN. Doba jejich funkce činí 120 s. Poté se oddělují a na padácích se snášejí do moře, odkud jsou vyloveny a připraveny k dalšímu použití.
Nádrž ET výr. č. ET-42 o délce 47.0 m a průměru 8.4 m nese zásoby kapalného vodíku (102 600 kg) a kyslíku (616 500 kg) pro motory SSME. Po dosažení suborbitální dráhy je odhozena a zaniká v atmosféře.
Okřídlený družicový stupeň výr. č. OV-103 o délce 37.24 m, výšce 17.25 m a rozpětí 23.79 m sestává z dvoupodlažního prostoru pro osádku, trupu a motorového prostoru. Prostor pro osádku (7 osob, v nouzových případech až 10 osob) má objem 71.5 m3 s atmosférou normálního vzduchu o tlaku 1014 hPa. V horní části se nachází letová paluba vybavená 10 okny, na níž jsou soustředěny prvky řízení, v dolní části obytná paluba s bočním průlezem pro nástup a výstup osádky a s průlezem do nákladového prostoru, sanitárním zařízením, kuchyňkou a místy pro odpočinek. V její přední části je umístěna většina řídicí elektroniky. Pod podlahou obytné paluby se nachází klimatizační zařízení. V trupu o rozměrech 18.3×5.2×4.0 m je umístěn nákladový prostor, uzavíratelný dvoukřídlými dveřmi, na jejichž vnitřní straně jsou radiátory klimatizačního systému. V trupu se nachází mj. dálkový manipulátor RMS [=Remote Manipulator System], 3 palivové baterie s výkonem 3×7 kW (v maximu 3×12 kW) a 4 nádrže s kyslíkem a 4 nádrže vodíkem nutným pro jejich provoz. V zadní části jsou umístěna 3 turbočerpadla APU [=Auxiliary Power Units] hydraulického systému pro ovládání motorů SSME a aerodynamických řídicích ploch. V motorovém prostoru se nacházejí 3 kyslíkovodíkové motory SSME výr. č. 2019, 2031 a 2107 o tahu 3×2.1 MN ve vakuu. Pod motorovým prostorem je umístěn trupový elevon. Nad motorovým prostorem po stranách kýlové plochy s kormidly a aerodynamickou brzdou jsou připevněny dva moduly OMS [=Orbital Maneuvring System], každý s jedním motorem OMS o tahu 26.7 kN, 12 řídicími motory RCS [=Reaction Control System] o tahu 3.87 kN a 2 vernierovými motory o tahu 111 N. Jako pohonné látky pro OMS a RCS slouží monometylhydrazin a oxid dusičitý. Další modul RCS se 14 motory o tahu 3.87 kN a se 2 motory o tahu 111 N je zabudován v přídi raketoplánu. Povrch raketoplánu je pokryt systémem tepelné ochrany, tvořeným převážně dlaždicemi ze slinutého pěnového křemene. Pro přistání je vybaven vysouvacím podvozkem.
Předchozí let kosmického raketoplánu je STS 43 (1991-054A), následující je STS 44 (1991-080A). Předchozí let družicového stupně Discovery je STS 39 (1991-031A), následující je STS 42 (1992-002A).
| Datum | Událost |
|---|
| Datum poslední úpravy: 2011-09-24 05:56:31 UT |
 |
 |
© 2011 - Antonín Vítek |