1989-084B - Galileo

Název objektu	Galileo
SSC	20298
Start	1989-10-18 16:53:40 UT, Eastern Test Range, Atlantis
Stav objektu	na jovicentrické dráze
Provozovatel	USA, NASA-JPL
	USA, ESA
Výrobce	USA, Hughes
Kategorie	planetární sonda, první umělá družice Jupiteru
Hmotnost	vzletová 3542.7 kg
	vzletová bez adaptéru 3003 kg
	na dráze 2070 kg
	prázdná družicová část 1138 kg
	družicová část 2668 kg
	prázdná konstrukční 2380 kg
	atmosférické pouzdro 335 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
92-12-08.65	Gh	161.10°	------	300 km	∞ km	Průlet kolem Země (e=2.32).
92-12-11.20	H	1.52°	2036.51 d	146.97 Gm	793.82 Gm	Přelet Země-Ida.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : Gh - hyperbolická geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Viz Galileo.

Průběh letu

Datum	Událost
1991	Viz.
1992	Po celý rok sonda pokračovala v letu meziplanetárním prostorem a v období leden až květen vysílala informace rychlostí 10 bit/s.
1992-01-02	Sonda se nacházela 482 Gm od Země.
1992-01-11	Sonda prolétla afelem své dráhy ve vzdálenosti 340 Gm.
1992-leden až 1992-únor	Sonda byla povely ze Země střídavě orientována tak, aby se stěžeň parabolické antény postupně extrémně ohřál a poté ochladil ve snaze pomoci rozevření směrové antény, avšak bez úspěchu.
1992-02-14	Do tohoto dne již sonda urazila 1.89 Tm (miliardy km). Pohybovala se ve vzdálenosti téměř 480 Gm od Země, heliocentrická vzdálenost byla 337.5 Gm a rychlost 15.1 km/s.
1992-03-11	Sonda se nacházela více než 458 Gm od Země a tato vzdálenost se zmenšovala v té době o milion km denně. Heliocentrická vzdálenost činila 333 Gm, rychlost 15.4 km/s. 1992-03-19 až 1992-03-21 - Uskutečnil se další bezvýsledný pokus o rozevření parabolické antény, kdy stěžeň antény byl maximálně zahříván slunečními paprsky.
1992-květen	V průběhu měsíce skončilo půlroční období, kdy pro velkou vzdálenost bylo možno přenášet informace jen velmi pomalu rychlostí 10 bit/s a rychlost přenosu byla zvýšena na 40 bit/s. Poté začalo vysílání snímků Gaspry s vysokým rozlišením (50 m/pixel).
1992-06-28	Na dobu 24 h došlo ke ztrátě spojení sondy se Zemí, protože zemětřesení v Kalifornii způsobilo přerušení dodávky proudu pro pozemní stanici DSN [=Deep Space Network] v Goldstone.
1992-červenec	Během měsíce se uskutečnily technické testy motorového systému antény, při němž došlo k jeho podchlazení.
1992-07-24	Sonda se nacházela ve vzdálenosti asi 204 Gm od Země, k níž se blížila rychlostí 20.66 km/s.
1992-08-03 až 1992-08-06	Provedeny korekce drýáhy (Δv=21 m/s). V té době byla sonda ve vzdálenosti 174 Gm od Země a asi 259 Gm od Slunce, vůči němuž se pohybovala rychlostí 21.36 km/s.
1992-09-09	Galileo byl vzdálen 105.5 Gm od Země, k níž se nyní přibližoval rychlostí téměř 2.4 Gm za den.
1992-září	Během měsíce proběhly další diagnostické testy motorového systému rozevírání antény, tentokrát za mírného ohřevu.
1992-listopad	V průběhu měsíce bylo již možné využít vysílání přes jednu ze dvou všesměrových antén rychlostí 28.8 kbit/s a proběhla třetí fáze přenosu 57 z celkem 150 záběrů planetky (951) Gaspra, pořízených v říjnu 1991.
1992-12-08	03:58 UT: Sonda minula ve vzdálenosti 110 300 km severní polokouli Měsíce a pořídila první snímky okolí severního pólu (celkem 1067 záběrů s rozlišením až 1 km). 15:09 UT: Sonda prolétla perigeem hyperbolické dráhy nad jižní částí Atlantského oceánu ve vzdálenosti jen 304 km od zemského povrchu. Tímto manévrem byla zvýšena její rychlost o 3.7 km/s (výsledná heliocentrická rychlost 38,99 km/s) a bylo tak zajištěno, že 1995-12-07 dosáhne planety Jupiter. Průlet byl mimořádně přesný (odchylka jen 0 7 km), takže se podařilo ušetřit značné množství pohonných látek. Průletu bylo využito k vědeckému výzkumu Země, při kterém se uplatnila jak kamera SSI [=Solid State Imaging System] (70 snímků jihoamerických And a Kordiller má rozlišení až 10 m), tak spektrometr NIMS [=Near-Infrared Mapping Spectrometer] pro studium horních vrstev atmosféry. Nad Antarktidou byla zjištěna stratosférická oblaka s ledovými krystalky o rozměrech kolem 20 mikrometrů, katalyzující zřejmě destrukci ozonové vrstvy. Také pozorování spektrometrem UVS [=Ultra-Violet Spectrometer] byla cenná pro studium problematiky ozonové díry.
1992-12-09	00:15 UT: Sonda překročila při odletu dráhu Měsíce.
1992-12-09 až 15	S úspěchem se uskutečnil experiment GOPEX [=Galileo Optical Experiment], při kterém kamera sondy spolehlivě zachycovala laserové paprsky, vysílané z pozemních stanic Table Mountain Observatory poblíž města Wrightwood, CA (USA), kde je teleskop o průměru 0.6 m a USAF Phillips Laboratory Starfire Optical Range u Albuquerque, NM (USA), kde je teleskop o průměru 1.5 m. Experiment souvisel s ověřováním alternativních metod telekomunikace. Galileo se při tom nacházel ve vzdálenosti 2.2 až 6 Gm.
1992-12-10	Dokončeno snímkování Země (celkem získáno 3594 snímků).
1992-12-16	Byla pořízena série 1152 záběrů zákrytu Měsíce za Zemí, z nichž bylo možné pořídit krátký videozáznam.
1992-12-25	Proběhly diagnostické testy celé sondy i atmosférického pouzdra pro výzkum Jupiteru. Kromě velké parabolické antény byly všechny systémy v dokonalém pořádku.
1992-12-29 až 1992-12-30	Uskutečnil se další pokus o otevření parabolické antény sondy Galileo. Po zahřátí anténního stěžně byly nejprve servomotory plně vytočeny do okamžiku, kdy se další rozvíjení zastavilo. Následně byly motory 180×zapojeny na dobu 0,266 s s přestávkami o trvání 0.534 s. Tato sekvence byla provedena celkem 12 krát - nárazy, podobnými úderům kladiva, se sice podařilo anténu o něco málo pootevřít, ale nikoliv zcela.
1993	Viz.

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 19:17:33 UT

© 2004 - Michal Filip, Antonín Vítek