| Název objektu | Galileo |
| SSC | 20298 |
| Start | 1989-10-18 16:53:40 UT, Eastern Test Range, Atlantis |
| Stav objektu | na jovicentrické dráze |
| Provozovatel | USA, NASA-JPL |
| USA, ESA | |
| Výrobce | USA, Hughes |
| Kategorie | planetární sonda, první umělá družice Jupiteru |
| Hmotnost | vzletová 3542.7 kg |
| vzletová bez adaptéru 3003 kg | |
| na dráze 2070 kg | |
| prázdná družicová část 1138 kg | |
| družicová část 2668 kg | |
| prázdná konstrukční 2380 kg | |
| atmosférické pouzdro 335 kg |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 95-09-13.96 | Jh | 5.15° | ------ | 219328 km | ∞ km | Příletova hyperbola u Jupiteru (e=1.0487). |
| 95-09-14.13 | Jh | 8.00° | ------ | 11870 km | ∞ km | Atmosférická sonda. Příletová hyperbola k Jupiteru (e=1.02). |
| 95-12-07.74 | J1h | 10.30° | ------ | 892 km | ∞ km | 1. průlet kolem Io (e=101.5082). |
| 95-12-07.74 | Jh | 5.35° | ------ | 214569 km | ∞ km | Příletova hyperbola u Jupiteru (e=1.0487). |
| 95-12-07.92 | Jh | 8.20° | ------ | -2630 km | ∞ km | Atmosférická sonda. Příletová hyperbola před vstupem do atmosféry (e=1.03) |
| 95-12-08.02 | J | 5.30° | 198.62 d | 211489 km | 19276188 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : Jh - hyperbolická jovicentrická (Jupiter), J1h - hyperbolická iocentrická (Jupiter I - Io), J - jovicentrická (Jupiter), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Viz Galileo.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1994 | Viz. |
| 1995-01-01 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 884 Gm od Země a 171 Gm od Jupiteru. Sonda rotovala rychlostí 3 ot/min a předávala data na Zemi rychlostí 10 bit/s. |
| 1995-01-29 | Bylo dokončeno přehrávání dat o dopadu komety SL-9 na Jupiter (zejména data o pádu fragmentů R a W). Podle měření spektrometru NIMS [=Near-Infrared Mapping Spectrometer] fragmenty G a R vyvolaly nejžhavější bolidy, asi minutu pozorovatelné ze sondy Galileo, pak po 6 minutách byl registrován hřib, zjasňující se 3 minuty. |
|
1995-01-30 až 1995-02-24 | Probíhalo nahrávání nových programů do palubního počítače. |
| 1995-02-01 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 845 Gm od Země a 157 Gm od Jupiteru. Tým E. Grüna zveřejnil data o prachových bouřích: od června 1994 (cca 300 Gm od Jupitera) do prosince 1994 (180 Gm) jich bylo 7 s registrací přes 1000 částic/den. |
| 1995-03-01 | Vzdálenost od Země činila 790 Gm a 144 Gm od Jupiteru. |
|
1995-03-13 až 16 | Proběhla úspěšně prověrka systémů atmosférického pouzdra (1989-084E). |
| 1995-04-01 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 721 Gm od Země a 148 Gm od Jupiteru. Od startu urazila dráhu celkem 3.64 Tm a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 7.65 km/s. |
| 1995-04-12 | Proběhla drobná korekce dráhy TCM-24 (64 pulsů, Δv=0.08 m/s) pro lepší zaměření vstupu atmosférického pouzdra. |
| 1995-05-01 | Sonda se nacházela 664 Gm od Země. Rotovala rychlostí 3 ot/min a vysílala telemetrii rychlostí 10 resp. 16 bit/s. |
| 1995-květen | V průběhu měsíce byly provedeny drobné úpravy palubního software. |
| 1995-05-20 | Zahájeno pátrání po gravitačních vlnách. |
| 1995-05-21 |
Na stanici DSN Canberra (Austrálie) byl instalován nový
nízkošumový maser, který zvýšil citlivost antenního
systému o průměru 70 m o 20 %.
Proběhla komplexní prověrka stavu sondy, která shledala, že všechny systémy s výjimkou parabolické antény jsou v bezvadném stavu. |
| 1995-06-01 | Sonda se nacházela 635 Gm od Země, 785 Gm od Slunce, 101.7 Gm od Jupiteru a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 7.3 km/s. Korekční manévr TCM-25, plánovaný na 1995-06-23, byl odvolán jako nepotřebný. Telemetrie je vysílána rychlostí 8, 10 a 16 bit/s. |
| 1995-06-28 | Bylo ukončeno neúspěšné pátrání po gravitačních vlnách. |
| 1995-07-01 | Sonda se nacházela 789 Gm od Slunce a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 7,2 km/s. |
| 1995-07-05 | Byly zapojeny zdroje proudu na palubě atmosférického pouzdra (1989-084E). |
| 1995-07-06 | 20:24 UT: Byla zahájena povelová sekvence oddělení atmosférického pouzdra. |
| 1995-07-11 | 05:32 UT: Pyrotechnicky hnanou gilotinou byl přerušen kabel propojující atmosférické pouzdru (1989-084E) s družicovou částí sondy. |
| 1995-07-12 | 08:37 UT: Sonda byla orientována pro vypuštění atmosférického pouzdra. Byla zvýšena rychlost rotace sondy na 10.5 obr/min. |
| 1995-07-13 |
05:30 UT: Od mateřské sondy se pyrotechniky oddělilo
atmosférické pouzdro JEP [=Jupiter Entry
Probe] alias Galileo Atmosphery Probe (1989-084E). Stlačené pružiny
zajistily vzájemné oddělení rychlostí 0.3 m/s.
06:06:56 UT: Na Zemi bylo zaregistrováno oddělení pouzdra indikací změny rychlosti sondy o několik desetin mm/s. 06:16 UT: Telemetrický údaj z pyrotechnického systému potvrdil oddělení pouzdra. V té době byla sonda na cestě 2240 dní a nacházela se 82.5 Gm od Jupiteru a 664 Gm od Země. |
| 1995-07-24 | Dvousekundovým zážehem byl prověřen hlavní motor sondy (Wake-Up Burn). |
| 1995-07-27 | 07:00 UT: Uskutečnil se korekční úhybný manévr ODM [=Orbiter Deflection Maneuver] hlavním motorem sondy (t=315 s, Δv=61 m/s, plán Δv=61.8 m/s), nutný k tomu, aby hlavní část sondy prolétla v blízkosti měsíce Io (přesnost navedení několik set km) a nepokračovala směrem do atmosféry Jupiteru. Tah motoru byl o pouhé 3 % nižší než nominální, což je v mezích plánované tolerance (6 %), dobu hoření omezil akcelerometr. Před manévrem byla sonda orientována na Slunce a po dobu jeho trvání byla rotace sondy zvýšena na 10.5 ot/min. Po manévru zůstal otevřen jeden ze dvou zpětných ventilů v systému tlakování nádrží héliem, zabraňujících náhodnému smísení paliva a okysličovadla. |
| 1995-07-28 | Detektor mikrometeoroidů DDS [=Dust Detector System] zaznamenal prudké zvýšení frekvence dopadu částic, indikující vstup sondy do proudu prachových částic, pravděpodobně vyvržených do prostoru vulkanickou činností měsíce Io a urychených magnetickým polem Jupiteru na rychlosti 40 až 200 km/s. |
| 1995-08-01 | Sonda se nacházela přibližně 700 Gm od Země, 72 Gm od Jupiteru a pohybovala se rychlostí 5.8 km/s. |
| 1995-08-02 | Byla zahájena poslední přeletová sekvence EJ-10 (řada technických testů a příprava na přílet k Jupiteru). |
| 1995-srpen |
V polovině měsíce dosáhla frekvence dopadů prachových
částic registrovaná detektorem mikrometeoroidů DDS
[=Dust Detector System] hodnoty až 20 000
částic za den (normální úroveň asi 1 částice za 3 dny).
Byla vyklopena anténa pro příjem dat z atmosférického pouzdra. |
| 1995-08-23 | Byla vyklopena směrová anténa pro spojení s atmosférickou sondou (1989-084E). |
| 1995-08-28 | Uskutečnil se korekční manévr TCM-26 (Δv=1 m/s), čímž byla prodloužena doba letu k Jupiteru o 4 min (přiblížení k průletovému bodu u Io o téměř 2000 km, znalost s přesností několika set km). |
| 1995-08-30 | Sonda se nacházela přes 760 Gm od Země, 792 Gm od Slunce a 55 Gm od Jupiteru. |
| 1995-09-18 | Telemetrický systém přešel na nový módus s vyšší účinností (komprese dat). Téhož dne byl zaregistrován přechodný pokles napětí v systému dodávky elektrického proudu. |
| 1995-září | Koncem měsíce prachová bouře poněkud zeslábla (na stovky částic registrovaných za den). |
| 1995-10-01 | Sonda se nacházela 843 Gm od Země a 40,8 mil. km od Jupiteru a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 6.78 km/s. Vysílání pokračovalo rychlostí 10 bit/s. |
| 1995-10-02 | Poslední přeletová sekvence EJ-10 byla ukončena (od nyní zahájeny JO - Jovian Operations). Dvakrát týdně byly přenášeny informace z magnetometru, EUV a prachového detektoru. |
| 1995-říjen | Počátkem měsíce se uskutečnila speciální série prachových měření v souvislosti s rotací Jupiteru. |
| 1995-10-04 | Družicová observatoř HST (1990-037B) zahájila pravidelné snímkování atmosféry Jupiteru v oblasti plánovaného vstupu atmosférického pouzdra (1989-084E). |
| 1995-10-05 | Do přípravných pozorování Jupiteru se zapojila pozemní observatoř NASA Infrared Telescope Facility na Mauna Kea na Havajských ostrovech. |
| 1995-10-11 | Po pořízení 3 monochromatických záběrů Jupiteru (pro sestavení barevného snímku) ze vzdálenosti 34 Gm bylo z telemetrie zjištěno, že palubní magnetopásková paměť se po převinutí pásky nevypnula. Proto byla povelem uvedena do klidového režimu a závada byla analyzována. |
| 1995-10-13 | Technici zjistili, že je možno zapisovat snímky přímo z kamery SSI [=Solid State Imaging System] do polovodičové paměti hlavní počítače sondy a tak obejít v případě potřeby magnetopáskovou paměť. |
| 1995-10-20 | Z pásky bylo přehráno asi 30 s a zjištěno, že magnetopásková paměť funguje, avšak technici ji považovali za nespolehlivou. Část u konce pásky je nepoužitelná, bohužel právě na ní je záběr Jupiteru. Bylo rozhodnuto nepořizovat při přibližování fotografie Europy a Io a prioritu dostala data z atmosférického pouzdra. |
| 1995-říjen | Koncem měsíce vylétla sonda z proudu prachových části a frekvence detekovaných nárazů mikrometeoroidů registrovaných přístrojem DDS [=Dust Detector System] klesla. |
| 1995-11-01 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 24 Gm od Jupiteru a 901 Gm od Země, pohybovala se heliocentrickou rychlostí 6.5 km/s a vysílala rychlostí 10 bit/s. |
| 1995-11-06 |
Do počítače sondy byly uloženy pokyny pro měření prachu,
magnetického pole a krátkovlnného ultrafialového záření
v rámci výzkumu plasmového prstence Jupiteru.
Spektrometr EUVS [=Extreme UltraViolet Sprectrometer] zahájil systematické pozorování plasmového toroidu kolem Jupiteru. |
| 1995-11-13 | Podařilo se nahrát změny software, které prodlužují možnost záznamu dat z atmosférického pouzdra (1989-084E) ze 40 min na plných 73 min. |
| 1995-11-16 |
Do počítače byly nahrány povely pro období od 1995-11-17 do
1995-12-18 s příkazem, aby tato sekvence byla za všech
okolností zachována. Vzhledem k přesnosti dráhy byly
odvolány korekce TCM-27 i TCM-28.
Přístroje registrovaly první vstup do magnetosféry Jupiteru (ve vzdálenosti 15 Gm). |
| 1995-11-26 | Kolem 18:00 UT: Definitivní vstup sondy do magnetosféry planety (ve vzdálenosti 9 Gm). |
| 1995-12-02 | Uskutečnilo se poslední zpřesnění příletové dráhy (TCM-28A) a do 1995-12-05 technici znali okamžitou polohu sondy s přesností 75 km. |
| 1995-12-07 |
13:09 UT: Orbitální část sondy Galileo proletěla ve
vzdálenosti 30 921 km od měsíce Europa.
17:45:44 UT: Sonda prolétla ve vzdálenosti 892 km od povrchu měsíce Io. Šlo o kritický okamžik celé výpravy, protože gravitační manévr u tohoto měsíce byl nutný pro zbrzdění asi o pětinu potřebné změny rychlosti (175 m/s). Velmi záleželo na přesnosti průletu, protože při větší vzdálenosti by bylo zapotřebí příliš velké množství pohonných látek, které by při pozdější činnosti družicového modulu chybělo. Výsledek byl perfektní. 21:53 UT: Sonda prolétla perijovem ve vzdálenosti 214 570 km nad horní hranicí oblačnosti, 285 590 km od středu planety (povrch bychom odtud viděli jako basketbalový míč v natažené ruce). Po pointaci na Slunce a Canopus byla družicová část sondy připravena k záznamu dat z atmosférického pouzdra (1989-084E). 22:06 UT: Přijaty první signály z amtosférického pouzdra. Signál, předaný dále, letěl k Zemi 52 min. 22:58 UT: Na Zemi dorazila informace, že spojení mezi pouzdrem a sondou bylo navázáno. 23:04 UT: Atmosférické pouzdro ukončilo vysílání. Bezprostředně po skončení příjmu dat z atmosférického pouzdra (1989-084E) začal manévr JOI (Jupiter Orbit Insertion), který se uskutečnil podle předem přijatých instrukcí. Rotace sondy byla zvýšena na 10.5 ot/min. |
| 1995-12-08 |
00:27 až 01:16 UT: Byl zapojen motor S400 sondy Galileo, který
dokončil navedení na oběžnou dráhu kolem Jupiteru změnou
rychlosti o 644.4 m/s ve vzdálenosti 0,15-17,9 Gm.
Po změně režimu orientace s stabilizace sondy pokračoval přenos vědeckých dat o polích a částicích. Pod dohledem stanice DSN u Madridu, vybavené pro přesné měření frekvence nosné vlny (pětitisícekrát za sekundu) se uskutečnila sondáž Jupiterovy atmosféry (profil teploty a tlaku) průchodem rádiových signálů sondy. Nepřesnost v určení středu pásma nosné vlny o šířce 2.5 kHz byla pouhých 37 Hz. 08:40 UT: Signál sondy byl zesílen na maximum. 10:02 UT (ERT): Začal rádiový zákryt sondy za planetou. 10:50 UT (ERT): Sonda vlétla do slunečního stínu planety. 16:13 UT (ERT): Skončil rádiový zákryt sondy. |
| 1995-12-09 | Plánovaná korekce dráhy byla odvolána jako nepotřebná. |
| 1995-12-10 | 12:17 UT: Zahájen přenos prvních 40 min dat z atmosférického pouzdra (1989-084E). |
| 1995-12-13 | Ukončen přenos prvních 40 min dat z atmosférického pouzdra. |
| 1995-12-19 | Plánovaná tisková konference o výsledcích byla odvolána pro rozpočtovou krizi v USA. |
|
1995-12-14 až 1995-12-30 | Probíhala konjunkce Jupitera se Sluncem, během níž bylo podle plánu se sondou přerušeno radiové spojení. |
| 1995-12-31 | Družice Galileo byla v dobrém technickém stavu, radioizotopové baterie dodávaly 490 W. Plán předpokládal výzkumnou činnost nejméně do konce října 1997. Projekt stál celkem 1.345 mld. USD (z toho vývoj sondy 892 mil. USD). |
| 1996 | Viz. |
| Datum poslední úpravy: 2004-12-07 19:17:33 UT |
|
|
© 2004 - Michal Filip, Antonín Vítek |