Již 21. ročník konference Knihovny současnosti pořádaný Sdružením knihoven České republiky a Ústřední knihovnickou radou ČR se letos konal ve dnech 10. až 12. září 2013 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci.
První přednáškový den byl tradičně zahájen úvodním slovem předsedkyně Sdružení knihoven ČR Ley Prchalové. Taktéž tradičně byly slavnostně předány medaile Z. V. Tobolky, které získali za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví: Sylva Šimsová, Děvana Pavlíková, RNDr. Miroslav Bartošek z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně a za celoživotní práci v českém knihovnictví PhDr. Michaela Řeháková a Mgr. Ladislava Zemánková, obě z Národní knihovny ČR.
Zcela netradičně pak následovaly přednášky zahraničních odborníků. Paní Maija Berndtson z Helsinki City Library (Finsko), Judith Gregor ze Stadtbibiothek Stuttgart (Německo) a pan Simon May ze Southend-on-Sea Borough Council (Velká Británie) se ve svých prezentacích věnovali praktickým zkušenostem z oblasti managementu knihoven, řízení lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání, digitálních dokumentů včetně e-knih – způsoby jejich pořízení, výpůjčky, sdílení a kopírování, podpory čtenářství a nezapomněli ani na zajímavé rozvojové projekty z oblasti svého působení.
Během celé konference byly prezentovány projekty, jejich vývoj, výsledky a vize, se kterými byla odborná veřejnost seznámena již dříve na konferencích. Mezi taková témata patří například Centrální portál knihoven, e-čtečky v českých knihovnách, systém Kramerius, implementace Koncepce rozvoje knihoven v ČR… Níže jsme charakterizovaly několik přednášek (témat), které nás zaujaly ať už pozitivně, či negativně.
Hlavní přednáškový den byl rozdělen do dvou paralelně běžících tematických bloků. Dopoledne bylo věnované tématům „Knihovna je služba“ a „Nepřizpůsobiví uživatelé knihoven“, odpoledne potom „Komunitní role knihoven“ a „Práce s dětmi a mládeží“.
Tematický blok „Knihovna je služba“ zahájila Mgr. Alena Matuszková z Knihovny společenských věd TGM v Jinonicích přednáškou Vysokoškolská knihovna a „kniha přání a stížností“ aneb Kudy, kudy, kudy, cestička…, kde se zabývala praktickým problémem získávání otevřených názorů uživatelů knihovny na její služby, aby na ně zároveň byla možnost reagovat. Popsala jednotlivé cesty, které knihovna používá a především zmínila komunikační kanál, se kterým sklízí úspěch. Je jím flipchart umístěný v knihovně, na který mohou uživatelé pomocí barevných post-itů anonymně umisťovat své názory a připomínky. Pracovníci knihovny jsou schopni rychle reagovat na dotazy a je velká pravděpodobnost, že se odpověď dostane tazateli.
Svou studijní cestu popsala Mgr. Pavlína Lonská v příspěvku „Na cestě po Nizozemsku – co mi otevřelo oči“. Návštěvu sedmi veřejných knihoven, Královské knihovny a dvou oborových organizací uskutečnila v rámci zpracování diplomové práce v září roku 2012. Zaměřila se na centralizaci služeb a marketingových aktivit. V Holandsku funguje centrální portál de Bibliotheek, který nabízí široké veřejnosti volný přístup k informacím, knihovním fondům a národnímu kulturnímu dědictví. Do tohoto projektu bylo v roce 2012 zapojeno 80% veřejných knihoven. Neméně zajímavou informací bylo uplatňování tzv. prodejního konceptu u knih ve volném výběru v knihovnách. Bylo příjemné slyšet, že jsou knihovny v rámci celého státu schopné dobře fungovat.
V návaznosti na pozitivní situaci v Holandsku prezentovali Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. a PhDr. Hanuš Hemola z Národní knihovny ne úplně dobrou situaci spolupráce českých knihoven, kde stále více vzrůstá pocit soběstačnosti, bezohlednosti a neochoty spolupracovat. V rámci této přednášky byly pokládány otázky, na které mohli odpovídat posluchači, díky tomu se rozvinula poměrně rozsáhlá diskuse.
Bc. Václava Morongová a Bc. Helena Šimánová z Knihovny geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy seznámily posluchače s digitální databází Geografické bibliografie ČR – GEOBIBLINE, na jejímž vývoji se podílí celá řada dalších institucí a jejím cílem je shromažďovat bibliografické záznamy bohemikálních geografických dokumentů. Díky projektu TEMAP (technologie pro zpřístupnění mapových sbírek: metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví) byl například rozšířen retrospektivní záběr až k počátkům knihtisku. V současné době obsahuje databáze cca 176 000 bibliografických záznamů a řadí se tak mezi nejrozsáhlejší nekomerční bibliografické oborové databáze na světě.
„Mystery shopping“ jako způsob hodnocení služeb knihovny představily studentky Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně pod vedením PhDr. Ladislavy Zbiejczuk Suché. Tato metoda využívá fiktivního uživatele, který ohodnotí svoji zkušenost v knihovně. Parametry hodnocení jsou předem dané. Tímto způsobem získá knihovna poměrně přesnou představu o tom, jak ji vidí uživatelé. Přednášející se bohužel podrobněji nevěnovaly mystery shoppingu, ale spíše prezentaci svého týmu Mys3, který hodnocení knihoven nabízí. Skutečnost, že hodnotitelé z týmu Mys3 jsou knihovníci, vyvolala pochyby o objektivitě hodnocení, které nebyly vyvráceny ani během 15 minutové diskuze.
Kompletní program a prezentace jsou zveřejněny na webu
http://www.sdruk.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti/.