Zpravodaj
Milé čtenářky, milí čtenáři,
náš zpravodaj dostal nový vzhled a doufáme, že se vám bude líbit. Připravili jsme si pro vás opět několik článků, kde se můžete dozvědět více o našich aktivitách, službách a dalších zajímavostech.
V příspěvku od Vojtěcha Šíchy se dočtete o unikátní online databázi e-ilustrace, která zpřístupňuje 6 000 digitalizovaných ilustrací z raného novověku. Následující článek od Pavlíny Kellarové přináší rozhovor s PhDr. Ivanou Laiblovou Kadlecovou, dlouholetou ředitelkou Knihovny AV ČR, která se s námi podělila o své vzpomínky na fungování knihovny.
Článek z oddělení PR informuje o popularizaci Knihovny AV ČR v roce 2023, včetně účasti na Veletrhu vědy, propagaci animovaného seriálu a projektu na podporu digitalizace knih. Filip Kersch pak popisuje závěr projektu EODOPEN, který je zaměřený na digitalizaci dokumentů z 20. a 21. století. Nina Wanča představuje nástroj INDIHU Exhibition pro tvorbu virtuálních výstav, který byl vyvinutý v rámci projektu NAKI. Článek od Ivy Burešové, Terezy Melichové a Jakuba Skočka přináší přehled elektronických informačních zdrojů v Knihovně AV ČR v roce 2024.
Petra Bártková informuje o členství AV ČR v Národním konsorciu ORCID a jeho přínosech pro autory a Jan Sůsa představuje beletristický Fond klasiků, který byl uveden do studovny v roce 2022.
Veronika Vitouchová přibližuje život a dílo významného českého podnikatele Vojtěcha Náprstka a na závěr Kateřina Weissová nabízí knižní tipy, které se zabývají osobou a životem tohoto významného mecenáše.
Přejeme vám příjemně strávený čas při čtení.
Za redakci, s přáním krásných dnů,
Kateřina Doležalová
Knihovna AV ČR rozšířila své služby o beletristický Fond klasiků, který byl uveden do studovny v červnu 2022. Tento fond, zahrnující 1040 svazků klasické literatury od antiky po 20. století, byl vytvořen v reakci na zvýšený zájem o beletrii během pandemie COVID-19.
Odborníkům zabývajícím se studiem knižní kultury není třeba časopis Knihy a dějiny podrobně představovat: třicet dosud vydaných ročníků je ostatně dostatečným důkazem zájmu o něj. Přesto stojí za to upozornit na tento časopis i širší odbornou veřejnost z řad knihovníků a informačních pracovníků.
Na pracovištích Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikají publikační a aplikační výsledky vědecké činnosti a záznamy o těchto výsledcích jsou již od roku 1994 evidovány v bibliografické databázi ASEP (Automatizovaný Systém Evidence Publikací). V roce 1993 byla Knihovna AV ČR pověřena Akademickou radou AV ČR zajistit uložení bibliografických záznamů o vědeckých výstupech, které vznikají v rámci AV ČR.
S myšlenkou umělé inteligenci si lidstvo pohrávalo už dávno předtím, než se z myšlenky stala realita. Připomeňme si v této souvislosti známou pověst o Golemovi, hliněné soše, která ožije a může vykonávat různé lidské činnosti, nebo přeskočme několik století do roku 1921, kdy Karel Čapek napsal divadelní hru R. U. R., kde bylo poprvé použito slovo robot. Do novodobé historie umělé inteligence se zapsali dva význační vědci, kteří svými výzkumy významně přispěli k dalšímu vývoji umělé inteligence.
Projekt EODOPEN zajistil digitalizaci dokumentů z 20. a 21. století za účasti 15 evropských organizací a zpřístupnil je na jednom místě. Nejenže poskytl uživatelům knihoven přístup k cenným, dosud skrytým, nedostupným dokumentům a znalostem, ale také úspěšně řešil otázky autorských práv a zpřístupnění pro uživatele se speciálními potřebami.
Knihovna AV ČR v roce 2023 prezentovala zejména svůj animovaný seriál “Knihovědní detektivové” a projekt na podporu digitalizace knih EODOPEN. Zúčastnila se populárně-naučných akcí jako Veletrh vědy nebo Týden AV ČR a rovněž pokračovala v pořádání literární soutěže Ilustory.
Unikátní online databáze e-ilustrace zpřístupňuje 6 000 digitalizovaných ilustrací z raného novověku. Databáze umožňuje prohledávat ilustrace na základě textu i obrazu a nabízí pokročilé funkce pro badatele i širokou veřejnost.
Projekt NAKI, zahájený v roce 2016 Národní knihovnou ČR a Knihovnou Akademie věd ČR, vyústil ve vývoj inovativního nástroje INDIHU Exhibition pro tvorbu virtuálních výstav. Tento nástroj usnadňuje vědeckým a kulturním institucím přístup k digitalizovaným zdrojům a prezentaci jejich výstupů veřejnosti.
Bývalá ředitelka Knihovny AV ČR, PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová, v rozhovoru přibližuje čtrnáctileté působení ve funkci. Zmiňuje své začátky v roce 1992, popisuje rekonstrukci studovny, ale také vzpomíná na některé osobnosti.
Autorské perzistentní identifikátory jsou klíčové pro jednoznačnou identifikaci autorů. Pokud autoři uvádějí tyto identifikátory ve svých publikacích, usnadňuje to spojení mezi nimi a jejich pracemi, datovými soubory, citacemi, projekty a dalšími vědeckými aktivitami napříč různými databázemi. Jedním z nejrozšířenějších a nejkomplexnějších autorských identifikátorů je ORCID.
Článek přináší přehled předplácených elektronických informačních zdrojů v Knihovně AV ČR v roce 2024, které jsou dostupné buď pro všechny ústavy AV ČR, anebo pouze v KNAV. Součástí článku je tabulka, která přehledně shrnuje, které konkrétní zdroje, pro koho a na jaké období jsou předpláceny.
Vojtěch Náprstek, český podnikatel a mecenáš, se narodil 17. dubna 1826 v Praze. Po revolučním roce 1848 emigroval do USA, kde se mu podařilo vybudovat úspěšnou kariéru. Po návratu do Prahy založil České průmyslové muzeum, Americký klub dam a stal se významnou osobností českého národního života.
Připojte se k nám na cestě časem a objevte fascinující svět Vojtěcha Náprstka. Tento článek představuje výběr zajímavých děl, které se zabývají osobou a životem tohoto významného českého mecenáše a podnikatele.
PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová, Ing. Magdaléna Vecková, Ing. Martin Lhoták, Mgr. Tereza Melichová, Mgr. Kateřina Weissová, Mgr. Kateřina Doležalová, Mgr. Pavlína Kellarová
Knihovna Akademie věd ČR, v. v. i. Prohlášení o přístupnosti
Pevně věříme, že internet by měl být dostupný pro každého, a proto se zavazujeme poskytovat webovou stránku, která je přístupná co nejširšímu publiku bez ohledu na okolnosti a schopnosti.
Abychom toho dosáhli, snažíme se co nejpřísněji dodržovat pokyny pro přístupnost webového obsahu (WCAG 2.1) na úrovni AA, které stanovila organizace World Wide Web Consortium (W3C). Tyto pokyny vysvětlují, jak zpřístupnit webový obsah lidem s různými typy postižení. Dodržování těchto pokynů nám pomáhá zajistit, že webová stránka je přístupná všem lidem: nevidomým, lidem s motorickým postižením, osobám se zrakovými nebo kognitivními poruchami a dalším.
Tato webová stránka využívá různé technologie, které mají za cíl zajistit její co nejvyšší přístupnost. Používáme rozhraní pro přístupnost, které umožňuje osobám s konkrétními postiženími přizpůsobit uživatelské rozhraní webu (UI) a design podle jejich potřeb.
Kromě toho web využívá aplikaci založenou na umělé inteligenci, která běží na pozadí a neustále optimalizuje úroveň přístupnosti. Tato aplikace upravuje HTML kódy webu, přizpůsobuje jeho funkčnost a chování pro čtečky obrazovky používané nevidomými uživateli a pro klávesové funkce používané lidmi s motorickým postižením.
Pokud jste našli chybu nebo máte nápady na zlepšení, budeme rádi, když se s námi spojíte prostřednictvím tohoto e-mailu:
Naše webová stránka využívá ARIA atributy (Accessible Rich Internet Applications) spolu s různými behaviorálními změnami, aby zajistila, že nevidomí uživatelé používající čtečky obrazovky mohou web číst, rozumět mu a užívat si jeho funkce. Jakmile uživatel s čtečkou obrazovky vstoupí na váš web, okamžitě obdrží výzvu k aktivaci režimu pro čtečku obrazovky, aby mohl efektivně procházet a používat váš web. Zde je několik nejdůležitějších požadavků čteček obrazovky, které náš web splňuje, spolu s ukázkami kódu:
Optimalizace pro čtečky obrazovky: běží proces na pozadí, který se učí komponenty webu odshora dolů, aby bylo zajištěno neustálé dodržování pravidel i při aktualizacích webu. V tomto procesu poskytujeme čtečkám obrazovky smysluplná data prostřednictvím ARIA atributů. Například poskytujeme přesné popisky formulářů, popisy ikon (ikony sociálních sítí, vyhledávání, košík atd.), pokyny pro validaci formulářů, role prvků, jako jsou tlačítka, menu, modální dialogy (vyskakovací okna) a další. Dále proces na pozadí skenuje všechny obrázky na webu a poskytuje přesný a smysluplný popis na základě rozpoznávání objektů jako ALT (alternativní text) pro obrázky, které nejsou popsány. Kromě toho dokáže pomocí technologie OCR (optické rozpoznávání znaků) extrahovat texty vložené do obrázku. Pro aktivaci úprav pro čtečku obrazovky kdykoliv, stačí uživatelům stisknout kombinaci kláves Alt+1. Uživatelé čteček obrazovky také dostávají automatická oznámení o aktivaci režimu čtečky obrazovky při vstupu na web.
Tyto úpravy jsou kompatibilní se všemi populárními čtečkami obrazovky, včetně JAWS a NVDA.
Optimalizace navigace pomocí klávesnice: Proces na pozadí také upravuje HTML kód webu a přidává různé chování pomocí JavaScriptu, aby byl web ovladatelný pomocí klávesnice. To zahrnuje možnost navigace po webu pomocí kláves Tab a Shift+Tab, ovládání rozbalovacích menu pomocí šipek, jejich zavírání klávesou Esc, spouštění tlačítek a odkazů klávesou Enter, navigaci mezi radiobuttony a checkboxy pomocí šipek a jejich vyplnění pomocí klávesy Space nebo Enter. Kromě toho uživatelé klávesnice naleznou rychlou navigaci a menu pro přeskočení obsahu, dostupné kdykoliv po stisknutí Alt+1 nebo jako první prvek na webu při navigaci pomocí klávesnice. Proces na pozadí také zajišťuje zaměření klávesnice na vyskakovací okna ihned po jejich zobrazení a brání tomu, aby se fokus posunul mimo něj.
Uživatelé mohou také používat zkratky, jako jsou „M“ (menu), „H“ (nadpisy), „F“ (formuláře), „B“ (tlačítka) a „G“ (grafika), k rychlému skoku na konkrétní prvky.
Usilujeme o to, abychom podporovali co nejširší škálu prohlížečů a asistivních technologií, aby si naši uživatelé mohli vybrat ty nejvhodnější nástroje s co nejmenším počtem omezení. Proto jsme tvrdě pracovali na tom, abychom mohli podporovat všechny hlavní systémy, které zahrnují více než 95 % podílu na trhu, včetně Google Chrome, Mozilla Firefox, Apple Safari, Opera a Microsoft Edge, JAWS a NVDA (čtečky obrazovky).
Přestože se maximálně snažíme, aby si každý mohl web přizpůsobit podle svých potřeb, mohou stále existovat stránky nebo sekce, které nejsou zcela přístupné, jsou v procesu zpřístupňování nebo postrádají vhodné technologické řešení, aby byly přístupné. Neustále ale zlepšujeme naši přístupnost, přidáváme, aktualizujeme a zlepšujeme její možnosti a funkce a vyvíjíme a přijímáme nové technologie. To vše s cílem dosáhnout optimální úrovně přístupnosti v souladu s technologickým pokrokem. Pro jakoukoliv pomoc nás prosím kontaktujte na e-mailu