1962-041A (αρ₁) - Mariner 2

Název objektu	Mariner 2
	Mariner R-2
SSC	374
Start	1962-08-27 06:53:14 UT, Eastern Test Range, Atlas Agena B
Stav objektu	na heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na dráze	neomezená
Provozovatel	USA, NASA-OSSA
	USA, NASA-JPL
Výrobce	USA, NASA-JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	202.8 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
62-08-27.31	H	0°	292 d	0.72 AU	1 AU	e=0.16278
62-08-30	H	1.4°	346 d	0.705 AU	1.227 AU	Farnborough.
62-12-14.83	Vh		---	34773 km	∞ km	Průlet kolem Venuše
62-12-14.83	H	0°	292 d	0.72 AU	1 AU	e=0.16278

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce), Vh - hyperbolická cytherocentrická (Venuše), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda. Postavila ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).

Tříose stabilizovaná planetární sonda určená k výzkumu Venuše. Je tvořena základním tělesem tvaru šestibokého hranolu o průměru 1.04 m a výšce 0.36 m, které obsahuje 6 palet z hořčíku, na kterých jsou mj. umístěna zařízení elektroniky vědeckých experimentů, telekomunikační a navigační přístroje, řízení napájení, akumulátory včetně dobíjecího zařízení a rovněž řídící systém raketových motorů a nádrže s tlakovým plynem. Shora je k základně připevněn příhradový stožár ve tvaru štíhlého jehlanu, na kterém jsou upevněny vědecké přístroje. Výška sondy včetně stožáru je 3.66 m. Na protilehlých stranách základního šestistěnu jsou umístěny dva panely slunečních baterií. K základnímu tělesu je rovněž připojena velká směrová anténa, která přesahuje pod vlastní sondu. Rozpětí slunečních baterií obnáší 5.05 m. Jeden panel slunečních baterií má rozměr 1.83×0.76 m, druhý 1.52×0.76 m, přičemž je prodloužen o 31 cm nástavcem z dacronu, tak aby byl vyrovnán tlak slunečního záření na obě poloviny sondy. Získaná elektrická energie napájí zařízení sondy buď přímo nebo dobíjí AgZn akumulátorové baterie s kapacitou 1000 Wh. Baterie jsou používány v době před rozevřením slunečních panelů, v období, kdy nejsou sluneční články osvíceny a v době špičkového odběru proudu. Telekomunikační zařízení je tvořeno vysílačem o výkonu 3 W, vysílajícího nepřetržitě telemetrické údaje, velkou směrovanou parabolickou anténou, válcovou všesměrovou anténou na vrcholku přístrojového stožáru a dvěma anténami na koncích slunečních panelů. Korekce dráhy jsou prováděny raketovým motorem na jednosložkovou KPH (hydrazin) o tahu 225 N. Orientaci udržují s přesností ±1° trysky na stlačený dusík. K navigačním účelům se využívá Slunce a Země. Tepelná regulace se provádí pasivní tepelnou ochranou a pohyblivými žaluziemi. Sonda nese následující vědecké přístroje:

• magnetometr uchycený na vrcholku stožáru pod všesměrovou anténou;
• detektor částic a detektor kosmického záření namontované v polovině výšky stožáru;
• detektor kosmického prachu a spektrometr sluneční plasmy upevněné na hranách základního tělesa;
• mikrovlnný radiometr a infračervený radiometr, které jsou spojeny s parabolou antény radiometru o průměru 0.48 m v dolní části stožáru.

První úspěšně vypuštěná sonda této řady. Předchozí sonda této řady Mariner 1 se 1962-07-22 pro havárii nosné rakety nedostala na oběžnou dráhu. Následující sondou této řady jiného typu je Mariner 3 (1964-073A).

Průběh letu

Datum	Událost
1962-08-27	06:53:14 UT: Vzlet. 07:09:34 UT: (T +980 s) Restart stupně Agena. 07:19:17 UT: (T +26 min 3 s) Oddělení sondy od nosné rakety. Navedení na únikovou dráhu. Kolem 07:37 UT: (T +44 min) Rozevření panelů slunečních baterií.
1962-08-29	Zapojení vědeckých přístrojů pro přeletovou fázi.
1962-09-04	22:49:00 UT: Zahájení korekce dráhy.
1962-09-05	02:45:25 UT: Ukončení korekce dráhy.
1962-09-08	17:50 UT: Sonda ztratila orientaci. Po třech minutách se pomocí gyroskopů opět orientovala. Příčinou poruchy by mohla být kolize s malým kosmickým tělískem.
1962-10-31	Výkon jednoho panelu slunečních baterií se prudce zhoršil. Následně byly vypojeny vědecké přístroje. Po týdnu se činnost slunečních baterií obnovila a vědecké přístroje byly opět zapojeny.
1962-11-15	Vadný sluneční panel definitivně selhal, ale vzhledem k tomu, že sonda se již značně přiblížila ke Slunci, výkon zbývajícího panelu byl dostačující.
1962-12-14	Byl zapojen radiometr. 19:59:28 UT: Sonda prolétla kolem Venuše v minimální vzdálenosti 34 773 km a jako vůbec první umělé kosmické těleso vyslala vědecká měření z její blízkosti. Po průletu přešla sonda opět do přeletového pracovního módu. Z předaných dat byla zjištěna pomalá retrográdní rotace Venuše, vysoká teplota a tlak atmosféry s hlavní složkou oxidem uhličitým, oblačná pokrývka sahající až do výšky 60 km a neměřitelné magnetické pole. Bylo změřeno, že hustota kosmického prachu v okolí Venuše je nižší než v okolí Země. Z trajektorie průletu byla odhadnuta hmotnost Venuše. Sledování sondy se rovněž využilo k upřesnění hodnoty astronomické jednotky.
1962-12-27	Sonda dosáhla perihelu ve vzdálenosti 105 464 560 km.
1963-01-03	07:00 UT: Poslední rádiové spojení se sondou, která zůstává na heliocentrické dráze.

Literatura

1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
2. Projekt Mariner / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/USA/MARINER.HTM).
3. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mariner 2. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?62-041A).
4. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 21:19:45 UT

© 2004 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek