Projekt Mariner

Popis projektu

Program Mariner představoval první americký kosmický projekt výzkumu nejbližších planet sluneční soustavy. Hlavním nositelem úkolu se stala Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně, CA (USA). Mise byly realizovány v šedesátých a začátkem sedmdesátých let a postupně byly zkoumány planety Venuše, Mars a Merkur. Hlavním úkolem projektu Mariner bylo mj. ověření metod dosažení blízkých planet, manévrování v meziplanetárním prostoru, udržování rádiového spojení na velké vzdálenosti a samozřejmě získání prvních vědeckých dat z blízkosti cílové planety.

Pro jednotlivé mise byly připravovány obvykle dvě identické sondy (výjimkou jsou Mariner 5 a 10), aby se zvýšila jistota dosažení předpokládaného cíle. Stav techniky v šedesátých letech tento přístup zcela opravňoval a ve většině misí se osvědčil.

Konstrukce všech sond byla podobná. Základním prvkem byl šesti nebo osmiúhelníkový hranol z hořčíkové slitiny s veškerým elektronickým vybavením. K tomuto tělesu byly připevněny na bocích panely slunečních baterií a k základnám korekční motor, antény telekomunikačního systému a plošina s vědeckými přístroji. Velikost slunečních baterií, vědecká výbava a anténní systém se měnily podle cíle mise a podle vývoje techniky.

Projekt byl zahájen v roce 1962 pokusem o vypuštění dvou sond k Venuši v rámci projektu Mariner-Venus 62. Pro závadu na nosné raketě se k cíli vydal pouze Mariner 2. Úspěšný let završil průletem kolem planety a předáním prvních vědeckých měření získaných v její blízkosti. Největším překvapením bylo zjištění nelidských podmínek (tlak, teplota, složení) panujících pod oblačnou přikrývkou Venuše. Měření v bezprostřední blízkosti vyvrátilo do té doby panující iluze o Venuši jako mladší sestře Země s podmínkami podobnými pozemským druhohorám.

Dalším cílem se o dva roky později stal Mars v rámci projektu Mariner-Mars 64. Také zde k cíli dorazila pouze jedna ze dvojice připravených sond. Sonda Mariner 4 získala prvních 21 snímků z asi 1% povrchu Marsu. Na snímcích byl zřetelný pustý, krátery pokrytý povrch planety, na kterém chyběly náznaky kanálů nebo jiných projevů činnosti inteligentních bytostí, které byly mylně předpokládány na základě pozemských pozorování.

V roce 1967 se využilo záložního exempláře sondy z mise Mariner-Mars 64 a po úpravě spočívající především ve výměně vědeckých přístrojů a změně slunečních baterií byla vyslána jediná a úspěšná sonda na průletovou misi kolem Venuše označovanou také jako Mariner-Venus 67.

Na průletové sondy k Marsu navázal projekt Mariner-Mars 69. V tomto případě dvojice sond vykonala podrobnější výzkum planety než předchozí Mariner 4.

V roce 1971 byl uskutečněn pokus o zřízení umělé družice Marsu v rámci projektu Mariner-Mars 71. Z dvojice připravených sond se k cíli dostal pouze Mariner 9 a stal se tak prvním umělým tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Během ročního měření na orbitě provedl Mariner mj. důkladné mapování povrchu Marsu, i když začátek mise byl poznamenán rozsáhlou celoplanetární prachovou bouří, při které byl prakticky celý povrch Marsu zakryt prachovým závojem.

Program Mariner byl zakončen misí Mariner-Venus/Mercury 73. V tomto případě byla sonda Mariner 10 navedena nejprve na dráhu kolem Venuše a poté gravitačním manévrem k Merkuru. Dráha byla zvolena taková, že sonda celkem třikrát ve větších časových odstupech prolétla v blízkosti Merkuru a provedla snímkování z malé vzdálenosti. Sonda Mariner 10 zůstává zatím jedinou sondou, která se vydala k této planetě nejbližší Slunci.

Celkové náklady na projekt Mariner (1 až 10) zahrnující i výzkum, vývoj, vypuštění a podpůrné výdaje činily 554 mil. USD.

Projekt Mariner je možno charakterizovat jako úspěšný úvodní projekt planetárního výzkumu, který společně s časově paralelními misemi sovětských sond (především k Venuši) umožnil získat první poznatky o nejbližších terestrických planetách včetně metod jejich dosažení a dal předpoklady pro další technicky náročnější a vědecky komplexnější výzkum planet sluneční soustavy.

Realizované lety

Kód úspěšnosti : 1 - splněny všechny úkoly, 9 - dostala se na chybnou dráhu, úkoly nesplněny, H - pro havárii nosiče se objekt nedostal na oběžnou dráhu.