1964-077A - Mariner 4

Název objektu	Mariner 4
	Mariner D
SSC	938
Start	1964-11-28 14:22:01 UT, Eastern Test Range, Atlas Agena D 2L
Stav objektu	na heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na dráze	neomezená
Provozovatel	USA, NASA-OSSA
	USA, NASA-JPL
Výrobce	USA, NASA-JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	260 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
64-11-28.60	G	28.3°	88.05 min	172 km	184 km	Parkovací dráha.
64-11-30	H	2.54°	567 d	1.109 AU	1.574 km
65-07-15	A	?	---	9850 km	∞ km	Průlet kolem Marsu.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), A - areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda. Vyvinula ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).

Tříose stabilizovaná planetární sonda. Základem konstrukce je nízký osmiboký hranol, přecházející na jedné straně v komolý kužel. K tomuto hranolu jsou do kříže připevněny čtyři panely slunečních baterií (délka 1.8 m, šířka 0.9 m, plocha 7 m², 28 224 křemíkových článků), které dodávají 640 až 650 W elektrické energie v blízkosti Země a 310 W v oblasti Marsu. Panely se rozevírají po oddělení sondy od nosné rakety, do té doby je zařízení napájeno z chemických AgZn akumulátorových zdrojů s kapacitou 1200 Wh, akumulátory se rovněž používají v průběhu manévrování sondy a jako záloha. Na konci panelů slunečních baterií jsou upevněna tlaková kormidla, každé o ploše 0.65 m², která využívají tlaku slunečního záření k udržení orientace osy sondy ve směru ke Slunci s přesností ±2°. Na bocích panelů je umístěno 12 trysek stabilizačního systému na stlačený dusík. Opravy dráhy zajišťuje raketový motor o tahu 222 N na jednosložkové KPL (hydrazin) umístěný na spodní části sondy. Lze jej dvakrát zažehnout a změnit rychlost sondy o 0.2 až 80 m/s. Informace o orientaci se získávají z čidel Slunce, Země, Marsu a hvězdy Canopus. Sonda nese vědecká vybavení o hmotnosti 30 kg. Na základně sondy je umístěno na otáčivé plošině veškeré vědecké vybavení :

• televizní kamera určená ke snímkování povrchu Marsu;
• spektrální reflektometr na měření teploty povrchu planety;
• magnetometr pro zjištění rozložení magnetického pole Marsu;
• iontová komora měřící ionizující záření během letu i v blízkosti planety;
• detektor slunečního plazmatu, měřící plazmatický obal Země a proudy částic v prostoru;
• detektor mikrometeoritů měřící energii hmotných částic, se kterými se sonda setká během letu.

Předchozí sondou této řady je Mariner 3 (1964-073A), další sondou této řady jiného typu je Mariner 5 (1967-060A).

Průběh letu

Datum	Událost
1964-11-28	14:22:01 UT: Vzlet. 14:27:23 UT: Oddělení od 1. stupně (Atlas D) nosné rakety. 14:28:14 až 14:30:38 UT: Prvním zážehem stupně Agena D byla sonda uvedena na parkovací dráhu kolem Země. 15:02:53 až 15:04:28: Druhý zážeh stupně Agena D uvedl sondu na únikovou dráhu směrem k Marsu. Sonda byla navedena na dráhu, na níž by minula Mars ve vzdálenosti 241 800 km. 15:07:09 UT: Oddělení sondy od nosné rakety. Byl zahájen přeletový mód letu. 15:15:00 UT: Rozevření panelů slunečních baterií. 15:31 UT: Sluneční čidlo se zaměřilo na cíl.
1964-11-29	Byl vydán první povel k nasměrování sondy na Canopus. Sonda se nejprve chybně orientovala na Alderamin, tuto hvězdu po 5 a půl hodině ztratila. O 16 minut později zachytilo čidlo hvězdu Regulus.
1964-11-30	Na povel ze Země začala sonda opět hledat hvězdu Canopus. Po 7 minutách se nasměrovala na hvězdu Naos, po dalším jednominutovém hledání na skupinu nepojmenovaných hvězd v Mléčné dráze a teprve pak zachytila správný cíl. V té době byla sonda vzdálena od Země 608 000 km.
1964-12-04	Pokus o korekci dráhy se neuskutečnil, protože se sonda orientovala na nesprávnou hvězdu.
1964-12-05	Korekce dráhy (t=20.06 s). Předpokládá se průlet kolem cíle ve vzdálenosti 8640 km. Sonda byla vzdálena od Země 2.1 Gm. Celý manévr trval 3 h 50 min.
1964-12-07	Jeden z vědeckých přístrojů (plazmová sonda) začal vysílat nesrozumitelné údaje. Sonda opět ztratila orientaci na Canopus.
1964-12-13	Výkon palubního vysílače byl zvýšen přepnutím z dutinového magnetronu na permaktron.
1964-12-17	Ze základny Woomera byly vyslány povely na sondu, které měly opravit závady při orientaci družice (byla mj. snížena citlivost čidla). Příčina opakované ztráty orientace není dosud známa, předpokládá se přítomnost částeček prachu v blízkosti čidla, které odrážejí sluneční světlo a způsobují, že čidlo ztrácí Canopus.
1965-01-02	Sonda omezila přenosovou rychlost z 33.3 bit/s na 8.3 bit/s z důvodu snížení spotřeby elektrické energie. Sonda prolétla už asi 100 miliónů km na dráze k Marsu.
1965-01-14	14:00 UT: Sonda urazila již čtvrtinu (135 200 000 km) dráhy k Marsu.
1965-02-05	Přístroje sondy zaznamenaly sluneční erupci střední intenzity. Erupce byla pozorovány i na Zemi.
1965-02-11	Na příkaz ze Země prověřila sonda 36 součástí televizního zařízení. Vzdálenost sondy od Země činila 26.55 Gm.
1965-03-05	Počítač sondy přepnul podle plánu vysílání z všesměrové antény na anténu směrovanou. Sonda se nacházela více než 44.2 Gm od Země.
1965-03-17	Bylo oficiálně oznámeno, že sonda přestala vysílat informace o záření v kosmickém prostoru. Předpokládá se, že příčinou je závada v dodávce elektrické energie. Byly rovněž registrovány poruchy na dvou přístrojích pro přenos snímků Marsu, nejsou však takového druhu, aby vysílání zcela znemožnily.
1965-03-22	Sonda byla již 114 dní na dráze k Marsu, do okamžiku největšího přiblížení zbývá stejná doba. 14:00 UT: Sonda byla vzdálena více než 60 Gm od Země a pohybovala se geocentrickou rychlostí 47 000 km/h. Heliocentrická rychlost byla více než 93 000 km/h. Od startu prolétla 295.5 Gm. Kromě detektorů protonů (10 MeV) fungovala ostatní zařízení dobře.
1965-04-13	Mariner 4 byl vzdálen od Země 89 904 600 km a vyrovnal americký rekord v rádiovém spojení s umělým kosmickým tělesem. Současně vyrovnal rekord v době funkce kosmických sond (129 dní).
1965-04-18	Bylo oznámeno, že v posledním období sonda zaznamenává prudký nárůst počtu registrovaných mikrometeoritů (tohoto dne bylo registrováno 95 nárazů). Zatím neovlivňují činnost sondy.
1965-04-29	Sonda zahájila 152 den letu a vzdálenost od Země vzrostla na 100 Gm.
1965-07-14	15:41:49 UT: Byla zahájena průletová fáze kolem Marsu.
1965-07-15	00:18:36 UT: Bylo zahájeno snímkování Marsu. Celkem bylo pořízeno 21 snímků (22. snímek částečně) zachycujících asi 1% povrchu. 01:00:57 UT: Největší přiblížení k Marsu ve vzdálenosti 9846 km. 02:19:11 UT: Začátek zákrytu sondy za kotoučem Marsu. 03:13:04 UT: Výstup sondy ze zákrytu a znovunavázání rádiového spojení.;
1965-07-15 až 1965-08-03	8.5 hodiny po obnovení spojení se sondou byl zahájen přenos snímků. Do 3. srpna byly všechny snímky odvysílány dvakrát.
1965-10-01	22:05:07 UT: Přerušení spojení se sondou ve vzdálenosti 309.2 Gm, kdy anténa sondy ztratila zaměření na Zemi.
1967	Koncem roku bylo obnoveno spojení se sondou.
1967-12-07	Byl vyčerpán stlačený dusík orientačního systému sondy.
1967-12-21	Spojení s Marinerem 4 bylo ukončeno.

Literatura

1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
2. Let k Marsu / M. Špíšek. - Letectví a kosmonautika 1965 [5] 150-153.
3. Projekt Mariner / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/USA/MARINER.HTM).
4. Projekt Mariner / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/USA/MARINER.HTM).
5. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mariner 4. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?64-077A).
6. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 13:33:47 UT

© 2004 - A. Havliček, Antonín Vítek