1971-051A - Mariner 9

Název objektu	Mariner 9
	Mariner 71J
SSC	5261
Start	1971-05-30 22:23:04 UT, Eastern Test Range, Atlas Centaur D-1A [SLV-3C]
Stav objektu	již nesledován, na areocentrické dráze ?
Očekávaná životnost na dráze	?
Provozovatel	USA, NASA-OSSA
	USA, NASA-JPL
Výrobce	USA, NASA-JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	974 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
71-11-14.00	A	64.4°	754.02 min	1398 km	17915 km	e=0.633
71-11-16.00	A	64.4°	718.23 min	1387 km	17094 km	e=0.622
71-12-30.00	A	64.4°	719.47 min	1650 km	16860 km	e=0.6014

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : A - areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda. Vyvinula ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).

Tříose stabilizovaná planetární sonda určená k výzkumu Marsu. Je tvořena základním tělesem osmiúhelníkového průřezu o průměru 1.384 m a tloušťce 0.457 m z hořčíku. Shora je k rámu připevněn stožár o výšce 1.44 m s nízkoziskovou anténou a vysokozisková parabolická anténa. Dále jsou na horní podstavě základního tělesa upevněny dvě nádrže pohonných hmot a raketový motor. Elektronika pro komunikační, povelový a řídící systém se nachází uvnitř základního rámu. K základnímu osmibokému hranolu jsou z boku připevněny čtyři panely slunečních baterií o rozměrech 2.15×0.90 m. Rozpětí slunečních panelů obnáší 6.89 m. Pod základním tělesem se nachází orientovaná plošina nesoucí vědecké přístroje o hmotnosti 63.1 kg. Pro orientaci se jako referenčních objektů používá Slunce a Canopus. Orientační systém sestává ze sledovače Slunce a hvězdy Canopus, setrvačníků, inerciální jednotky a akcelerometru a 2 sad po šesti motorcích na stlačený dusík namontovaný na koncích panelů slunečních baterií. Pro navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu a velké korekce dráhy se používá raketový motor o tahu 1340 N s možností pětinásobného restartu. Jako palivo slouží monometylhydrazin a oxid dusičitý. Elektrická energie se získává ze čtyř panelů slunečních baterií o celkové ploše 7.7 m² sestávajících ze 17 742 článků. Výkon obnáší 800 W v blízkosti Země a 500 W v okolí Marsu. Elektrická energie ze slunečních článků dobíjí NiCd akumulátorovou baterii o kapacitě 20 Ah. Tepelná regulace používá pohyblivé žaluzie na bocích základního tělesa a krytí odrazovou fólií. Telekomunikační systém je tvořen dvěma vysílači v pásmu S (výkon 10 W a 20 W) a jedním přijímačem. Telekomunikace probíhá přes vysokoziskovou parabolickou anténu, středněziskovou trychtýřovou anténu a nízkoziskovou všesměrovou anténu. Data jsou zaznamenávána pomocí digitálního magnetofonu obsahující 168 m dlouhou osmistopou pásku, která může zapsat až 180 Mbit při rychlosti 132 kbit/s. Vysílání probíhá rychlostí 16, 8, 4, 2 a 1 kbit/s současně ze dvou stop. Sonda nese následující vědecké přístroje:

• širokoúhlá kamera (ohnisková délka 50 mm, zorný pole 11×14°, max. rozlišení 420 m) s karuselem s 8 barevnými filtry;
• úzkoúhlá kamera (ohnisková délka 508 m, zorné pole 1.1×1.4°, max. rozlišení 42 m) s žlutým filtrem;
• infračervený interferometr a spektrometr (spektrální rozsah 6.25 až 50 µm, zorné pole 4.5°);
• infračervený radiometr (spektrální rozsah 8 až 12 a 18 až 25 µm);
• ultrafialový spektrometr se 2 detektory (spektrální rozsah 110 až 170 a 170 až 340 nm).

Předchozí sondou této řady jiného typu je Mariner 7 (1969-030A). Bezprostředně předcházející sonda této řady Mariner 8 se 1971-05-09 pro závadu na nosné raketě nedostala na oběžnou dráhu. Následující sondou této řady jiného typu je Mariner 10 (1973-085A).

Průběh letu

Datum	Událost
1971-05-30	22:23:00 UT: Vzlet. 22:36 UT: (T +13 min) Oddělení od nosné rakety. 22:40 UT: Rozevření panelů slunečních baterií. 23:16 UT: Čidlo zachytilo Slunce, krátce poté, co sonda opustila zemský stín.
1971-05-31	02:26 UT: Sonda se orientovala na Canopus.
1971-06-05	Korekce dráhy.
1971-09-22	V oblasti Noachis na Marsu vznikla prachová bouře, která se rychle rozrostla do celoplanetárních rozměrů.
1971-11-14	Po brzdícím manévru (t=12 min 23 s) se sonda po 167 dnech letu jako první umělé těleso stala družicí Marsu.
1971-11-16	Korekční manévr (t=6 s).
1971-listopad až prosinec	Celoplanetární prachová bouře znemožnila zahájení normálního mapovacího programu. V době příletu k Marsu nad prachovou přikrývku vyčnívaly pouze sopka Olympus Mons a tři obří sopky v oblasti Tharsis.
1971-12-30	Krátkým korekčním manévrem přešla sonda na definitivní dráhu, ze které mohla být vysílána synchronně data na 64 m anténu DSN v Goldstone.
1971-listopad až 1972-10-27	Během činnosti sondy bylo shromážděno 54 miliard bit vědeckých informací, zahrnujících topografické údaje o Marsu a jeho satelitech Phobos a Deimos, údaje o složení a fyzikálních vlastnostech atmosféry, složení povrchu a gravitačním poli.
1972-10-27	Po vyčerpání plynu pro orientační trysky byly systémy sondy vypojeny. Sonda zůstává na oběžné dráze Marsu s předpokládaným zánikem ne dříve než za 50 let.

Literatura

1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
2. Projekt Mariner / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/USA/MARINER.HTM).
3. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mariner 9. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?71-051A).
4. Umělá družice Marsu / P. Lála, A. Vítek. - Letectví a kosmonautika 47 [16] 625-626, [17] 663-665 (1971).

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 13:51:27 UT

© 2004 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek