Název objektu | Voyager 1 |
SSC | 10321 |
Start | 1977-09-05 12:56:01 UT, Eastern Test Range, Titan 3E Centaur D-1T |
Stav objektu | na únikové dráze ze sluneční soustavy |
Očekávaná životnost na dráze | neomezená |
Provozovatel | USA |
Výrobce | USA |
Kategorie | kosmická sonda |
Hmotnost | 800 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
78-08-30.00 | H | 1.04° | 4080.01 d | 150.61 Gm | 1344.51 Gm | Dráha Země-Jupiter. |
79-04-27.00 | Hh | 2.48° | — | 772.86 Gm | ∞ | Dráha Jupiter-Saturn, e=2.2996. |
86-01-01.00 | Hh | 35.80° | — | 1313.18 Gm | ∞ | e=3.7256. |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), Hh - hyperbolická heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Meziplanetární sonda. Provozovatelem je NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).
Základní částí tříose stabilizované sondy byla služební část tvaru nízkého desetibokého hranolu o výšce 0.47 m a průměru 1,78 m na jehož horní podstavě byla umístěna parabolické směrová anténa o průměru 3.66 m. Většina vědeckého vybavení byla umístěna na výklopné tyči o délce přibližně 2.5 m, ukončené otočnou plošinou s kamerami a spektrometry. Část plazmových a částicových detektorů byla rozmístěna podél této tyče. Na další tyči o délce 13 m na opačné straně sondy byla umístěna čidla magnetometru. Na třetí výklopné konstrukci byly umístěny 3 radioizotopové termoelektrické generátory RTG [=Radioisotope Thermoelectric Generator] (průměr 0.4 m, délka 0.5 m, hmotnost 39 kg, zdroj tepla 238PuO2, počáteční tepelný výkon 2.4 kW), dodávající 3×160 W elektrické energie na počátku letu (335 W v roce 1997). Soubor vědeckých přístrojů tvoří:
Na palubě je jako zpráva mimozemským civilizacím umístěn měděný pozlacený disk o průměru 305 mm s digitálním záznamem 115 obrázků v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích světa a 35 různých přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby. Disk je uložen uvnitř hliníkového pouzdra, na jehož povrchu je vygravírováno schéma, znázorňující původ sondy a návod k použití disku. Součástí pouzdra je i vzorek radioaktivního 238U (počáteční aktivita 9.6 Bq), umožňující případnému nálezci určení stáří sondy.
Předpokládaná životnost sondy je 40 roků.
Poslední sonda této řady. Předchozí je Voyager 2 (1977-076A).
Datum | Událost |
---|---|
1999-02-01 | Sonda se nacházela 10.9 Tm (mld. km) od Země a pohybovala se rychlostí 17.3 km/s. |
2001-10-13 | V městě Oxnard, CA (USA) se konala mezinárodní konference12 o výsledcích výzkumu heliosféry sondami Voyager 1 a Voyager 2 (1977-076A), Ulysses (1990-090B) a družicí ACE (1997-045A). |
2002-03-15 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 12.540 Tm (83.8 AU) od Slunce, 12.573 Tm (84.0 AU) od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 17.234 km/s. Doba letu signálu oběma směry činila 23.298 h. Systémy sondy dosud pracovaly. |
2003-11-05 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 90 AU od Slunce. Údaje magnetometru a přístrojů, studujících vlastnosti slunečního větru a okolního plazmatu naznačují, že se pravděpodobně již dostala na vnitřní hranici heliopauzy, na tzv. závěrnou rázovou vlnu, kde rychlost slunečního větru přechází ze supersonické na subsonickou13,14,15. |
2007-02-01 | Byl vypojen subsystém vědeckých přístrojů pro měření vlastností plazmatu PLS [=Plasma Subsystem]. |
2007-11-12 | Bylo vypojeno temperační topení přístrojů pro měření vlastností plazmatu PLS [=Plasma Subsystem]. |
2008-01-15 | Byl vypojen experiment pro detekci rádiového záření planetárních těles PRA [=Planetary Radio Astronomy Experiment]. |
2008-02-15 | Přístroje sondy pracovaly normálně. Zásoby pohonných látek činily 27.34 kg. Radioizotopový generátor dodával 283.2 W elektrické energie. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 15.774 Tm (105.4 AU) od Slunce, 15.812 Tm (105.7 AU) od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 17.111 km/s. Od startu urazila dráhu 19.662 Tm (131.4 AU). Doba letu rádiového signálu oběma směry činila 29.287 h. |
2010-konec roku | Ukončena pozorování ultrafialovým spektrometrem. |
2011-06-09 | V časopise Astrophysical Journal byl publikován článek16,17 dokládající, že v oblasti heliosférické obálky (heliosheath) je magnetické pole heliosféry turbulentní16,17. |
2011-07-29 |
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 17.623 Tm od Slunce,
17.545 Tm od Země a pohybovala se heliocentrickou
rychlostí 17.054 km/s, resp. 41.493 km/s vzhledem k Zemi;
doba letu signálu oběma směry činila 32.50 hodiny18.
Zásoba pohonných látek18 činila 24.78 kg. Radioizotopový termoelektrický generátor dodával 268.7 W elektrické energie18. |
2011-12-07 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti 17.815 Tm (119.08 AU) od Slunce, 17.936 Tm (119.89 AU) od Země; doba letu signálu oběma směry činila 33.24 hodiny. |
2011-podzim | Sonda, nacházející se přibližně 18 Tm od Slunce, prolétala stagnační oblastí heliosféry, v níž se snižovala rychlost slunečního větru, zmenšoval se tok energetických částic pocházejících z nitra Sluneční soustavy a naopak narůstal počet energetických elektronů pronikajících do této oblasti z mezihvězdného prostoru a zhruba stonásobně se zvýšila intenzita magnetického pole19,20. |
Datum | Událost |
---|---|
2015 | /Plán/ Ukončena činnost magnetofonu pro záznam vědeckých dat DTR [=Data Tape Recorder]. |
2016 | /Plán/ Ukončena činnost úhloměrných gyroskopů. |
2020 | /Plán/ Zahájeno vypojování jednotlivých vědeckých přístrojů. |
2025 | /Plán, ne dříve než/ Příkon elektrické energie klesne pod hranici potřebnou k provozu vědeckých přístrojů21. |
Datum poslední úpravy: 2011-12-07 20:14:31 UT |
|
|
© 2011 - Antonín Vítek |