1990-090B - Ulysses

Název objektuUlysses
ISPM [=International Solar Polar Mission]
SSC 20842
Start1990-10-06 11:47:16 UT, Eastern Test Range, Discovery
Stav objektu na heliocentrické dráze
Očekávaná životnost na drázeneomezená
Provozovatel ESA
USA, NASA
VýrobceNěmecko, Dornier
Kategoriesonda pro výzkum Slunce
Hmotnost367 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
90-10-16.19 H 1.99° 9847.54 d 149.08 Gm 2541.13 Gm Dráha Země-Jupiter.
95-03-13.16 H 79.11° 2264.33 d 200.62 Gm 809.09 Gm Dráha Jupiter-Slunce.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda. Postavila ji firma Dornier Systems (Německo). Spoluprovozovateli jsou organizace European Space Agency (ESA), Paris (Francie) a NASA Headquarters, Office of Space Science, Washington, DC (USA).

Sonda je stabilizována rotací (5 až 7 otáček za minutu) tak, aby osa rotace mířila na Zemi. Tím je zajištěno, že na Zemi směřuje i parabolická anténa o průměru 1.65 m. Z tělesa sondy ve tvaru nízkého kvádru 3.2×3.3×2.1 m vyčnívá nosník s čidly magnetometrů (5.6 m), nosník s radioizotopovými termoelektrickými bateriemi RTG (280 W), dipólová anténa o rozpětí 72.5 m pro měření vln v plasmatu a tyčová axiální anténa (7.6 m). Povelový přijímač pracuje v pásmu S (2.3 GHz), telemetrické vysílače v pásmu S (2.3 GHz, výkon 5 W) a X (8 GHz, výkon 20 W). Sonda nese následující vědecké přístrojové vybavení o hmotnosti 55 kg:

Sledování rádiového signálu ze sondy je využíváno ke studiu sluneční korony a gravitačních vln.

Pro korekce dráhy (pouze během přeletu Země-Jupiter) a pro řízení orientace rotační osy sondy slouží 8 motorků RCS [=Reaction Control System] rozmístěných ve 2 skupinách o tahu 8×2 N na jednoložkové KPL (bezvodý hydrazin, zásoba 33.5 kg) dopravovaných do motorků přetlakem plynného helia.

Průběh letu

Datum Událost
1990-10-06 11:47:16 UT: Vzlet v nákladovém prostoru raketoplánu Discovery.
17:48:14 UT: Vypuštěna z nákladového prostoru raketoplánu Discovery při letu STS-41 (1990-090A) spolu s urychlovací raketou IUS/PAM-S.
18.53 UT: Zažehnut 1. st. IUS na Indickým oceánem poblíže Madagaskaru.
18:57 UT: Zažehnut 2. st. IUS.
19:01 UT: Zažehnut 3. st. (PAM-S), který dohořel při rychlosti 15.26 km/s, což představuje dosavadní rekord v odletové rychlosti od Země.
19:11 UT: Sonda se oddělila od 3. st.
19:17 UT: Stanice DSS u Canberra (Austrálie) zachytila singány ze sondy.
1937 UT: Sonda přijala první povely za Země.
1990-10-07 Vyklopena tyč o délce 5.6 m s čidly přístrojů. V důsledku toho plánovaně klesla rychlost rotace z 6.8 na 4.7/min.
1990-10-11 16:00 UT: Zahájen manévr orientace směrové antény na Zemi (C1).
1990-10-13 Ukončen manévr orientace směrové antény na Zemi.
1990-10-15 Kolem 16:00 UT: Zahájena první část první korekce dráhy TCM-1A.
1990-10-17 Kolem 10:00 UT: Ukončena první část první korekce dráhy TCM-1A (Δv=99 m/s).
1990-10-18 18:00 UT: Zahájena druhá část první korekce dráhy TCM-1B.
1990-10-19 04:00 UT: Ukončena druhé část první korekce dráhy TCM-1B.
Během dne bylo zahájena zapojování vědeckých přístrojů.
1990-10-21 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 14.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 10.94 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 40.74 km/s.
1990-10-30 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 22.8 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 10.59 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 40.32 km/s.
1990-11-02 Uskutečnila se druhá korekce dráhy TCM-2 (Δv=3.784 m/s).
1990-11-03 Uvolněna experimentální anténa o délce 72.5 m.
1990-11-04 Vysunuta axiální tyč o délce 7.5 m. Vzhledem k jejímu nerovnoměrnému zahřívání Sluncem se však sonda dostala do nečekaného precesního pohybu s amplitudou asi ±3°. Situace se sama upravila koncem roku.
1990-11-26 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 46.5 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 11.05 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 36.72 km/s.
1990-12-21 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 74.5 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 16.79 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 33.42 km/s.
1991-01-17 Ukončeny zkoušky všech palubních systémů.
1991-01-28 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 148.2 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 28.75 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 28.97 km/s.
1991-01-29 Došlo ke krátkodobému přerušení sondy se stanicí DSN u Madridu. Byla proto upravena orientace antény sondy na Zemi. Dodatečně se však zjistilo, že příčinou přerušení spojení byla procedurální chyba obsluhy pozemní stanice.
1991-02-01 Objevily se problémy s dekodérem povelů na sondě. Závadu se podařilo odstranit úpravou pomocné nosné frekvence.
1991-02-25 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 252.3 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 38.89 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 26.00 km/s.
1991-04-14 16:40 UT: Sonda se nacházela 389 mil. km od Země na poloviční cestě k Jupiteru.
1991-04-15 Rychlost přenosu telemetrických údajů byla podle plánu snížena ze 4 kbit/s na 2 kbit/s.
1991-05-13 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 491.1 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 49.62 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 22.13 km/s.
1991-05-22 Byl zapojen vysílač pracující v pásmu S, aby společně s vysílačem v pásmu X byl využit pro rádiovou sondáž sluneční koróny v době kolem konjunkce sondy se Sluncem.
1991-06-10 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 582.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 50.23 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 20.98 km/s.
1991-06-14 14:58 UT: Došlo k dvouhodinovému přerušení spojení se sondou, v jehož důsledku sonda přešla do bezpečnostního módu, při němž byly automaticky vypojeny všechny vědecké přístroje. Okamžitě byl vyslán povel, aby sonda znovu zapojila vysílač pracující v pásmu X. Doba letu signálu jedním směrem v tomto okamžiku činila 67 min. Příčinu přerušení spojení se ani dodatečně nepodařilo zjistit.
17:01 UT: Spojení se sondou bylo obnoveno.
1991-06-15 Zahájeny práce na převodu sondy do běžného provozu.
1991-06-18 Všechny vědecké přístroje byly uvedeny opět do provozu, s výjimkou vysílače v pásmu S.
1991-06-24 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 623.5 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 49.71 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 20.46 km/s.
1991-06-28 V důsledku zemětřesení o síle 6.0 s epicentrem asi 20 km východně od JPL bylo pozemní řídicí středisko dočasně uzavřeno; zavinilo to ztrátu menšího objemu vědeckých dat na sondě.
1991-07-08 10:24 UT: Uskutečnila se korekce dráhy TCM-3A pro zvýšení vědeckého efektu při průletu kolem Jupiteru; manévrovací motorky byly během 8.5 min zapnuty 42×. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 660.7 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 48.73 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 19.99 km/s.
1991-07-09 Byl opět zpojen vysílač pracující v pásmu S.
1991-07-21 U vysílače v pásmu X na palubě sondy došlo k automatickému přepojení na záložní permaktron. Důvod se nepodařilo zjistit.
1991-07-22 Byl vypojen vysílač pracující v pásmu S.
1991-08-05 Byly vypojeny palubní mangetofony, aby se šetřila energie pro rádiový experiment studia sluneční koróny. Do palubního počítače byl nahrán program na období konjunkce se Sluncem.
1991-08-06 Po zapojení vysílače v pásmu S bylo obnoveno studium sluneční koróny.
1991-08-10 Na sondu byly vyslány poslední instrukce pro období konjunkce se Sluncem.
1991-08-15 Sonda přešla na autonomní řízení, neboť v období konjunkce se Sluncem je ztížená komunikace se Zemí.
1991-08-21 19:38 UT: Sonda se nacházela v konjunkci se Sluncem. Několik dní před tím byla rychlost přenosu telemetrie snížena až na 64 bit/s.
1991-08-23 Na povel palubního počítače byla rychlost přenosu telemetrie zvýšena na 1 kbit/s. Příjem na zemi byl špatný, proto byl vyslán povel k opětnému snížení rychlosti přenosu na 128 bit/s, který však sonda nedokázala pro vysoký šum na povelové lince akceptovat. Během dne se však kvalita příjmu na Zemi podstatně zlepšila, proto bylo nakonec rozhodnuto ponechat rychlost na 1 kbit/s.
1991-08-26 Řízení sondy opět převzaly pozemní stanice. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 751.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 41.43 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 18.55 km/s.
1991-09-05 Přístroje sondy byly uvedeny do normální konfigurace po ukončení studia sluneční koróny. Vysílač pracující v pásmu S byl opět vypojen. Opět byly uvedeny do provozu palubní magnetopáskové paměti.
1991-09-11 Selhal jeden uvládací obvod v experimentu URAP; závadu se podařilo odstranit dálkovým resetem elektroniky.
1991-09-23 Vzhledem ke zvyšující se úhlové vzdálenosti sondy od Slunce na 5.49° a tím ke zlepšení poměru signál/šum přešlo sledování ze 70m na 34m antény sítě DSS. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 168.2 mil. km od Jupiteru a 771.3 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 32.03 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 17.85 km/s.
1991-10-21 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 134.0 mil. km od Jupiteru a 767.6 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 27.58 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 17.23 km/s.
1991-12-02 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 83.3 mil. km od Jupiteru a 727.3 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 16.87 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 16.41 km/s.
1991-12-31 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 48.3 mil. km od Jupiteru a 691.2 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 14.40 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 15.94 km/s.
1992-01-27 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 6.86 mil. km od Jupiteru a 669.1 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 20.48 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 16.06 km/s.
1992-01-31 Zahájena průletová sekvence kolem planety Jupiter. Byly vypojeny palubní magnetopáskové paměti a telemetrie byla konfigurována pro příjem vědeckých dat v reálném čase rychlostí 1 kbit/s. Sledování pozemními stanicemi bylo rozšířeno na 24 hodin denně s použitím 34m i 70m antén.
1992-02-01 Sonda zaregistrovala rázovou vlnu na hranici magnetosféry ve vzdálenosti 8 mil. km od planety.
1992-02-05 Byl zapojen vysílač pracující v pásmu S pro rádiové studium plasmového prstence svázaného s měsícem Io.
1992-02-08 12:02 UT: Sonda prolétla pericentrem dráhy ve vzdálenosti 376000 km od oblačné pokrývky Jupiteru nad 30° s.š. rychlostí 27.5 km/s vzhledem k planetě. Relativní rychlost vůči Zemi obnášela 38.455 km/s.
Kolem 16:00 UT: Sonda prolétla rovinou magnetického rovníku Jupiteru.
1992-02-09 Pro úsporu energie byl po úspěšném experimentu vypojen vysílač pracující v pásmu S.
1992-02-10 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 3.39 mil. km od Jupiteru a 668.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 31.95 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 9.485 km/s.
1992-02-15 Sonda opustila magnetosféru Jupiteru.
1992-02-18 Ukončena průletová sekvence kolem planety Jupiter. Nebylo pozorováno žádné poškození elektronického vybavení sondy ani vědeckých přístrojů působením intenzivní radiace v radiačních pásech Jupiteru.
1992-02-20 Zahájeny pokusy o detekci gravitačních vln v období druhé konjunkce se Sluncem zapojením vysílače v pásmu S. Sledování sondy přešlo na 70m antény sítě DSS.
1992-02-27 Konjunkce se Sluncem.
1992-03-09 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 37.9 mil. km od Jupiteru a 662.5 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 29.67 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.31 km/s.
1992-03-17 Zahájeny důkladné prověrky záložního komunikačního systému. Přitom byla zjištěna závada na záložní jednotce zpracování dat CTU2 [=Central Terminal Unit].
1992-03-18 Ukončeny pokusy o detekci gravitačních vln v období konjunkce se Sluncem. Vysílač v pásmu S byl vypojen. Byly zapojeny palubní magnetopáskové paměti.
1992-03-19 Sledovaní pozemními stanicemi bylo zredukováno na 10 hodin denně pomocí 34m antén.
1992-03-30 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 63.0 mil. km od Jupiteru a 684.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 29.27 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.28 km/s.
1992-04-16 Záložní orientační a stabilizační systém prošel úspěšně prověrkami.
1992-05-02 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 755.0 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 28.81 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.22 km/s.
1992-06-01 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 822.2 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 28.70 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.28 km/s.
1992-06-28 11:58 UT: Asi 225 km východně od JPL a 130 km jichovýchodně od Goldstone došlo k zemětřesení o síle 7.4, následovaného dalším otřesem o síle 6.5 s epicentrem asi 50 km západně od předchozího. Otřesy přerušily dodávku proudu na stanici Goldstone, což zapříčinilo přerušení spojení se sondou a výpadek dat za 24 hodin. 70m anténa DSS-14 byla dokonce mírně poškozena.
1992-06-27 Další slabý otřes o síle 3.9 s epicentrem asi 1.5 km východně od JPL nezpůsobil žádné škody.
1992-06-29 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 881.8 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 29.11 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.37 km/s.
1992-07-27 Sonda se nacházela 7.5° jižně od ekliptiky ve vzdálenosti 922.7 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 30.13 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.47 km/s.
1992-08-06 Zásah bleskem vyřadil 34m anténu sítě DSS u Madridu v důsledku čehož bylo ztraceno přibližně 24 hodin vědeckých dat.
1992-08-07 Dalších 7 hodin dat předávaných v reálném čase na stanici u Madridu bylo ztraceno, neboť stanici se nepodařilo včas opravit.
1992-08-26 Sonda se nacházela v největší vzdálenosti od Země, tj. 938 488 610 km, vůči níž se pohybovala rychlostí 32.09 km/s; heliocentrická rychlost činila 8.62 km/s.
1992-09-28 Sonda se nacházela 10.5° jižně od ekliptiky ve vzdálenosti 918.5 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 33.85 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.77 km/s.
1992-10-26 Sonda se nacházela 12.1° jižně od ekliptiky ve vzdálenosti 872.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 35.34 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 8.92 km/s.
1992-11-27 V blízkosti stanice Goldstone došlo ke slabému zemětřesení, v jehož důsledku bylo ztraceno 43 min dat přenášených v reálném čase a 87 min dat ze záznamu.
1992-11-30 Sonda se nacházela 14.0° jižně od ekliptiky ve vzdálenosti 786.8 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 36.18 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 9.14 km/s.
1992-12-05 V důsledku technické závady na pozemní stanici v Goldstone bylo ztraceno více než 8 hodin telemetrických dat.
1993-01-04 Sonda se nacházela 15.9° jižně od ekliptiky ve vzdálenosti 691.4 mil. km od Země, vůči níž se pohybovala rychlostí 35.33 km/s. Heliocentrická rychlost obnášela 9.40 km/s.
1993-03-21 až
-04-12 		V tomto období se uskutečnilo dosud nejcitlivější pátrání po gravitačních vlnách za součinnosti se sondami Galileo (1989-084B) a Mars Observer (1992-063A).
1993-12-31 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 545 mil. km od Slunce asi 48° jižně od ekliptiky.
1994-02-24 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 506 mil. km od Slunce asi 57.6° jižně od ekliptiky.
1994-06-03 Sonda se nacházela ve vzdálenosti 482 mil. km od Slunce asi 66° jižně od ekliptiky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí asi 18 km/s.
1994-06-26 Sonda překročila 70° jižní ekliptikální šířky a řídicí středisko letu zahájilo kampaň intenzivního výzkumu jižní polární oblasti Slunce. V laboratořích ESTEC, Noordwijk (Nizozemsko) se shromáždilo 24 pracovních skupin odborníků, průběžně vyhodnocujících docházející informace.
1994-07-17 až
-22 		Sonda se zapojila do sledování srážky komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem (studium rádiového záření a plazmových vln), ale nezjistila žádné výraznější efekty.
1994-09-13 Sonda se přiblížila k jižnímu pólu Slunce (80.22° jižní ekliptikální šířky) při heliocentrické rychlosti téměř 23 km/s. Mezi nejdůležitější výsledky měření patří rozlišení dvou typů slunečního větru a pozorování dlouhoperiodických magnetických vln, negativní lokalizace jižního magnetického pólu Slunce a prostorová měření struktury heliosféry.
1997-11-05 Sonda se nacházela na 70.29° jižní ekliptikální šířky. Byl ukončen program prvního průletu polárními oblastmi Slunce.
1994-12-01 Sonda se nacházela na 60.0° jižní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26.9 km/s.
1994-12-05 až
-09 		V San Francisku, CA (USA) byly na zasedání American Geophysical Union prezentovány první výsledky průzkumu polárních oblastí Slunce sondou Ulysses.
1994-12-31 Sonda se nacházela na 51° jižní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 29.6 km/s.
1995-02-01 Sonda se nacházela na 24° jižní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 31.4 km/s.
1995-02-22 Byl zapojen vysílač pracující v pásmu S za účelem sondáže koróny (zejména měření koncentrace volných elektronů).
1995-03-12 11:40 UT: Sonda prolétla perihelem dráhy ve vzdálenosti 200 mil. km od Slunce a překročila sluneční rovník. Vzdálenost od Země činila 346 mil. km. Pohybovala se heliocentrickou rychlostí 32.5 km/s.
1995-03-13 Sonda prolétla rovinou ekliptiky.
1995-04-01 Sonda se nacházela na 21° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 32.3 km/s.
1995-05-01 Sonda se nacházela na 43° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 31.0 km/s.
1995-06-01 Sonda se nacházela na 62° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 28.9 km/s.
1995-06-19 08:00 UT: Sonda překročila 70° severní ekliptikální šířky a řídicí středisko letu zahájilo kampaň intenzivního výzkumu severní polární oblasti Slunce. Pohybovala se heliocentrickou rychlostí 27.5 km/s.
1995-07-01 Sonda se nacházela na 74° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26.9 km/s.
1995-09-01 Sonda se nacházela na 76° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 23.1 km/s.
1995-09-29 09:00 UT: Sonda ukončila průzkum severní polární oblasti Slunce.
1995-10-01 Sonda se nacházela na 69° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 23.5 km/s.
1996-03-01 Sonda se nacházela na 45° severní ekliptikální šířky a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 15.8 km/s. Stanice systému DSS v Goldstone, CA (USA) a u Madridu (Španělsko) sledovaly sondu přibližně 12 hodin denně. Všechny systémy pracovaly normálně.
1996-05-01 Magnetometr sondy detekoval změny4,5 meziplanetárního magnetického pole, odpovídající průletu iontovým chvostem komety C/1996 B2 Hyakutake, která v té době byla od sondy vzdálena 3.8 AU
1998-04-17 Sonda prolétla afelem dráhy ve vzdálenosti 5.4 AU (přibližně 800 mil. km) od Slunce.
1999-02-15 Sonda se během pointačního manévru přepojila do bezpečnostního módu. Povelem ze Země byla opět uvedena do normálního provozu.
1999-03-03 Sonda se nacházela na 22° jižní ekliptikální šířky.
2001-05-10 Sonda zaregistrovala proud částic plasmatu a změny magnetického pole (sedminásobné zvýšení z normálního stavu na 34 nT) z dosud největší sluneční erupce37, která se na Slunci odehrála 2001-05-07.
2001-05-25 Sonda prolétla rovinou ekliptiky z jižní na severní polokouli.
2001-10-13 Sonda dosáhla maximální severní heliocentrické šířky38 80°.
V městě Oxnard, CA (USA) se konala mezinárodní konference38 o výsledcích výzkumu heliosféry sondami Voyager 1 a 2 (1977-084A a 1977-076A), Ulysses a družicí ACE (1997-045A).
2001-11-21 Sondy Ulysses, 2001 Mars Odyssey (2001-013A) a družice BeppoSAX (1996-027A) zaregistrovaly simultánně záblesk záření gama39 GRB011121, což umožnilo jeho lokalizaci v souhvězdí Chameleona a následné pozorování pozemskými observatořemi.
2009-06-30 15:35 UT: Prostřednictvím sítě stanic dálkového spojení DSN [=Deep Space Network] bylo se sondou navázáno poslední plánované spojení.
20:10 UT: Komunikační systém sondy byl částečně vypojen; byl ponechán v provozu pouze povelový přijímač.
20:15 UT (ERT): V souladu s plánem byla přijata poslední telemetrie ze sondy.
Provoz sondy byl definitivně ukončen42.

Literatura

  1. Home Page. - Paris : ESA, 2006. - [Cit. 2006-07-15].     (http://www.esa.int).
  2. Ulysses/NASA Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 1998.     (http://ulysses.jpl.nasa.gov/).
  3. Ulyses : 10 years in orbit. - Paris : ESA. - 2000-09-01. - (Brochure ; BR-168). - [Cit. 2010-01-29].     (http://esamultimedia.esa.int/docs/ulysses/BR-168_Ulysses_lowres.pdf).
  4. Comet C/1996 B2 (Hyakutake). - IAU Circ. No. 7395. - 2000-04-05.     (http://cfa-www.harvard.edu/iauc/07300/07395.html).
  5. G. H. Jones et al. - Nature 404, 574 (2000).
  6. Ulysses Test. - Spaceflight 34 [7] 215 (1992-07).
  7. Kosmická odysea devadesátých let / P. Koubský. - Letectví + kosmonautika 69 [10] 621-625 (1992)
  8. Ulysses Findings Surprise Scientists / L. Tucci. - Space News 3 [35] 12 (1992-09-21)
  9. Ulysses Reveals New Data on Solar Wind at Jupiter / B. Smith. - Aviat. Week Space Technol. 137 [13] 47 (1992-09-28).
  10. Swing-by am Jupiter / G. Hampel. - Astronautik 29 [2] 49-50 (1992-04/06).
  11. Ulysses Detects Interstallar Dust While Passing Jupiter. - Space News 4 [14] 13 (1993-04-05).
  12. Proof of Gravity Waves Could Advance Big Bang Theory / L. David. - Space News 4 [16] 22 (1993.04.19).
  13. Space Probe Diary. - Spaceflight 35 [8] (1993-08).
  14. UK Space Activities 1992/93 / M. Blackwell. - Spaceflight 35 [10] 342-343 (1993-10).
  15. Space Probe Diary. - Spaceflight 35 [10] 352 (1993-10).
  16. Discovery's Lure Prompts a Dozen Proposals at JPL / W. Boyer. - Space News 5 [6] 8 (1994-02-07).
  17. Spacecraft Armada to Watch Comet Collide with Jupiter / J. Asker. - Aviat. Week Space Technol. 140 [4] 60 (1994-01-24).
  18. Gravitational Wave Search. - Spaceflight 35 [6] 204 (1993-06).
  19. Space Probe Diary. - Spaceflight 35 [6] 206 (1993-06).
  20. Space Probe Diary. - Spaceflight 36 [4] 138 (1994-04).
  21. Comet Heads for July 1994 Impact with Jupiter. - Spaceflight 36 [4] 139 (1994-04).
  22. Space Probe Diary. - Spaceflight 36 [6] 210 (1994-06).
  23. Ulysses at the Sun. - Spaceflight 36 [8] 259 (1994-08).
  24. Spacecraft Join Jupiter Impact Watch. - Spaceflight 36 [12] 415 (1994-12).
  25. Ulysses Probes the Sun's South Pole. - Spaceflight 36 [12] 417-418 (1994-12).
  26. První poznatky o srážce komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem / V. Vanýsek. - Říše hvězd 76 [9-10] 186-189 (1994-10).
  27. Zprávy z oběžných drah / M. Grün. - Říše hvězd 76 [9-10] 222 (1994-10).
  28. Sun's Magnetic Field. - Spaceflight 37 [3] 92 (1995-03).
  29. Measurements from Ulysses give new clues to dark matter. - Washington, DC : NASA HQ, 1996-05-16. -(NASA News ; 96-101).
  30. Space Probe Diary. - Spaceflight 37 [7] 230 (1995-07).
  31. Ulysses Finds Differences in Solar Wind at High, Low Latitudes. - Spaceflight 37 [9] 304-305 (1995-09).
  32. Ulysses 7 Years On - Operational Challenges and Lessons Learned / A. McGarry, N. Angold. - ESA Bulletin [92] (1998).     (http://esapub.esrin.esa.it/bulletin/bullet92/b92mcgar).
  33. The Heliosphere in Perspective - Key Results from the Ulysses Mission at Solar Minimum / G. Marsden, K.-P. Wenzel, E. J. Smith. - ESA Bulletin [92] (1998).     (http://esapub.esrin.esa.it/bulletin/bullet92/b92marsd).
  34. Ulysses Ready For Hot Solar Polar Adventure. - Space Daily, 2000-02-07.     (http://www.spacedaily.com/news/ulysses-00a.html).
  35. ESA approves funding to extend Ulysses. - Paris : ESA, 2000.     (http://sci.esa.int/content/news/index.cfm?aid=1&cid=1&oid=20405).
  36. Four-dimensional view of Sun : Ulysses launch anniversary marked by solar pass / R. Marsden. - Spaceflight 42 [12] 513-516 (2000).
  37. Ulysses encounters massive coronal ejection from the Sun / [ESA]. - Spaceflight Now. - 2001-06-21. - [Cit. 2001-06-21].     (http://www.spaceflightnow.com/news/n0106/21ulysses/).
  38. Ulysses reaches the Sun's north pole today / [ESA]. - Spaceflight Now. - 2001-10-13. - [Cit. 2001-10-13].     (http://www.spaceflightnow.com/news/n0110/13ulysses/).
  39. The hunt for source of gamma-ray bursts / [ESA]. - Spaceflight Now. - 2001-12-19. - [Cit. 2001-12-23].     (http://www.spaceflightnow.com/news/n0112/19ulysseygrb/).
  40. Ulysses spacecraft sees galactic dust on the rise / [ESA]. - Spaceflight Now. - 2003-08-10. - [Cit. 2003-08-12].     (http://www.spaceflightnow.com/news/n0308/10ulysses/).
  41. First 3-D observations of sun storms made with Ulysses / [Bell Labs]. - Spaceflight Now. - 2003-11-16. - [Cit. 2003-11-17].     (http://www.spaceflightnow.com/news/n0311/16ulysses/).
  42. Ulysses: 12 extra months of valuable science. - Paris : ESA. - 2009-06-30. - [Cit. 2009-07-03].     (http://www.esa.int/esaCP/SEMWHF1P0WF_index_0.html).

------
Datum poslední úpravy: 2010-05-06 15:25:54 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2010 - Antonín Vítek