Monografie na podkladě kratších studií nastiňuje obraz knižní kultury, knižní tvorby a čtenářské obce v českých zemích na přelomu 15. a 16. století. Zabývá se předpoklady vzniku a přijetí knihtisku v českých zemích a zkoumá některé jevy a vlivy, které působily v době přechodu od rukopisné k tištěné knize. Zároveň srovnáním se zahraničním vývojem zasazuje období raného českého knihtisku do mezinárodního kontextu. Vzhledem k probíhající diskusi o povaze českého humanismu a o tzv. národním humanismu se vyslovuje také k ideovým, kulturním i společenským konotacím tehdejší knižní kultury.

Feldenkraisova metoda představuje praktický program pro integraci tělesné a mentální stránky člověka. Je založena na zpětné vazbě, kterou nám dávají naše smyslové orgány a jež vede ke zlepšování žádoucího pohybu na základě vlastních měřítek účinného pohybu. Metodu využijí sportovci, umělci i lidé, kteří např. z důvodu zranění či bolesti chtějí zlepšit své pohybové návyky nebo navázat lepší kontakt s vlastním tělem. Cvičení jsou jednoduchá a vyžadují jen minimální množství energie. Lze je provádět individuálně nebo ve skupině. Ačkoli byla metoda vytvořena v polovině 20. století, zůstává dodnes platná a vykazuje též podobnost s koncepty mindfulness a neuroplasticity, které se v posledních desetiletí staly velmi populárními. Kromě obecnějších kapitol např. na téma sebeobrazu nebo vědomí kniha obsahuje 12 lekcí, jež se týkají např. držení těla, dýchání, koordinace svalů, pohybů pánve, držení hlavy, práce s prostorem, pohybu očí či myšlení. Součástí je i řada konkrétních cvičení. Kniha je pro kontext Feldenkraisova odkazu zcela zásadní a pro nové české vydání byla poprvé přeložena z autorizované verze.

Vyjednávání je důležitou součástí našeho pracovního i soukromého života. Kniha „Cesta k dohodě – vyjednávání, hra života“ si klade za cíl usnadnit čtenářům cestu k dobré dohodě. Vyjednávání je hra, při níž nezáleží pouze na tom, jak byly karty rozdány. Velice záleží na tom, jak s nimi zahrajeme. Kniha je laskavým, dobře informovaným, zkušeným a zábavným průvodcem procesem vyjednávání. Pozornost je věnována také přesvědčování jako důležité součásti vyjednávání. Čtenáři se mohou těšit na osvědčenou strategii pro výběr a prezentaci těch nejsilnějších argumentů i na nejnovější psychologické poznatky v oblasti přesvědčování. Naučí se také, jak překonat „minové pole argumentů“. Nechybí návod na to, jak při vyjednávání zvládat vlastní emoce a jak pracovat s emocemi druhé strany. Stejně tak postup pro zvládání dynamiky týmových jednání. Lidé se při vyjednávání nechovají vždy stoprocentně racionálně, a tak se čtenáři seznámí i s pastmi iracionality, jež na nás při vytváření dohody číhají. Inspirativní jsou „zlatá pravidla“ vyjednávání výrazných osobností byznysu, akademické sféry, diplomacie, policie. A na závěr, příběh, jenž uvádí negociační principy v život. To všechno poutavou, čtivou formou a mnoha názornými příklady a případovými studiemi ze světa podnikání, diplomacie i historie. K tomu praktické nástroje, checklisty, odkazy na knižní i audiovizuální zdroje.

Kniha představuje první původní českou práci věnovanou antropologickému studiu války jako sociálního a kulturního jevu a ukazuje jeho mnohé vrstvy. V souladu s antropologickou tradicí se autor zabývá především aliterárními společnostmi. Ty odmítá chápat jako od základu buď mírumilovné, nebo válkychtivé. Kriticky se vyrovnává s dosavadními přístupy k válce a válčení a nabízí etnografické příklady společností z různých kulturních areálů. Autor se vyrovnává s fenoménem války i v rámci obecného antropologického poznání, nabízí řadu paralel k válkám v moderních společnostech, věnuje se psychicky zátěžovým situacím, které ve 20. století vedly k masové dehumanizaci lidí a jejich vraždění. Kniha zahrnuje také diskusi o povaze antropologického poznání, které bylo uplatněno jako součást strategie v různých válečných konfliktech. Autor ukazuje válku a válčení jako součást kulturního repertoáru lidstva a současně se snaží doložit, že lidstvo není svou náturou odsouzeno k válčení, ale že to zkrátka umí.

Gesta jsou přirozenou součástí lidské komunikace, ale většina lidí je málokdy vnímá a dostatečně jim rozumí. Susan Goldin-Meadow nás ve své knize bere na fascinující výpravu do světa gestikulace a jejího významu pro mezilidskou komunikaci a duševní život. Na základě dlouholetého výzkumu nám autorka čtivým a přístupným způsobem nabízí odpovědi na otázky, proč používáme při mluvení ruce, jak mohou gesta pozitivně i negativně ovlivňovat naše myšlení i jak nám můžou pomáhat v učení.

Kolektivní monografie Rodit násilím volně navazuje na tematickou knižní řadu Tělo, ve které vyšly v období let 2014–2020 čtyři antropologické monografie soustřeďující se na tělo a tělesnost jako kulturní jev. Kniha Rodit násilím tematizuje nedávno definovaný fenomén porodnického násilí, který proniká do péče a praktik obklopujících jednu z ústředních událostí tělesné existence člověka – porod a narození. Autorky prostřednictvím sociokulturních, biomedicínských a legislativních perspektiv představují faktory způsobující, že je porodnické násilí až znepokojivě často běžnou součástí toho, jak (se) rodíme. Zatímco české zdravotnictví slaví úspěch s výbornými výsledky v perinatologii, vykreslený mnohobarevný obraz porodní péče v České republice nabádá k zamyšlení, zda lze kvalitu porodnictví redukovat na černo-bílé statistiky přežití.

Ladislav Hejdánek je znám jako filosof, který se celý život snažil nově promýšlet téma pravdy. Tato kniha ovšem nechce představit Hejdánka jako filosofického teoretika pravdy, spíš jako jejího nebývale vášnivého milovníka. Na Hejdánkově filosofii – tedy lásce k pravdě – je totiž mimořádné i to, že z hledání pravdy nevyjímá ani sám sebe, ani události, jichž se účastní. Dokladem toho jsou Hejdánkovy sebereflexe týkající se období 1967–1989, pl¬ného dramatických událostí a střetů s komunistickým režimem. Vyhazovy z práce, nespravedlivé odsouzení ve vykonstruovaném procesu, působení v Chartě 77, tvrdá režimní šikana… Jedním slovem – „průšvihy“. Navzdory tomu ale zůstává Hejdánek filosofem a zachází se sebou jako s filosofickým problémem. Někdy o sobě dokonce nemluví vůbec, neboť přednost má myšlenka; a přesto je zřejmé, že zhodnocuje svou vlastní zkušenost. A právě tím jsou Hejdánkovy texty lidsky působivé: rovina osobní se v nich pozoruhodně propojuje s rovinou nadosobní. A díky tomu se z čistě osobních a dobových záznamů stává svědectví promlouvající až do dnešních časů.

Organisational Psychology offers an accessible, engaging and practical introduction to this fascinating discipline. It explores the latest thinking, reveals surprising truths about the way we work, and explains how to craft a successful and fulfilling career in the field.
Organisational psychology is a complex and dynamic field that focuses on human behaviour in the workplace, and explores how individuals, groups and organisations function. Structured in three parts, the book combines an overview of the field with effective advice on how to become a successful organisational psychologist. It offers a deep-dive into the British Psychological Society’s five core areas of organisational psychology: Psychological Assessment at Work; Learning, Training and Development; Leadership, Engagement and Motivation; Well-being and Work; and Work Design, Organisational Change and Development. Chapters include key academic and theoretical concepts, practical applications, future directions for the field, key learning points, and further reading.

This book presents a set of texts that reflect different approaches to the relationship between mind and technology. In today’s increasingly technological world, a myriad of different and dizzying challenges face humanity: the ever-closer relationship between man and machine, the exponential development of Artificial Intelligence, man’s relationship with virtual worlds, the relationship with new realities such as the neuro potentiation of his capacities, the appearance of robots in everyday life, and so on. In this volume, renowned world specialists explore these concerns, and discuss limitations and possible problems surrounding the interaction of man and machine. The book provides a well-researched, thought-provoking analysis of the need to rethink the theory of the mind, proposing relevant answers to pressing questions and raising new questions that need to be considered.

Kniha Labyrint bolesti se snaží ukázat, že bolest není pouhým nepříjemným počitkem, ale zkušeností zahrnující celou lidskou bytost. Představuje bod, kde se setkávají tělo a mysl. Ve chvíli, kdy se regulátorem tohoto setkání stane mysl, člověk už není jen pasivním příjemcem bolesti, ale také jakýmsi alchymistou, který je schopný zmírňovat nebo zesilovat její intenzitu na základě mentálních a emocionálních stavů a s tím spojenými chemickými ději v mozku i v celém organismu. Staří stoikové tvrdili, že mysl může ovládat naše reakce na utrpení, a moderní neurověda ukazuje, že pro tuto starou pravdu existuje biologický základ – to, jak myslíme, jak se pozorujeme, jak přistupujeme ke svým pocitům a očekáváním, může skutečně ovlivnit, jak bolest vnímáme. Tím, že bolest proniká do našeho vědomí, významně ovlivňuje způsob, jakým prožíváme svět. Vypovídá o samotné podstatě existence, neboť člověk v bolesti zažívá svou konečnost a svou zranitelnost.