Vzpomínky PhDr. Ivany Laiblové Kadlecové
Ivana Laiblová Kadlecová. Foto: Zdeněk Tichý Paní doktorko, jak dlouho je Váš život spojený s Knihovnou AV ČR? Kolegové mě v roce 1992 přemluvili, abych se ucházela o pozici ředitelky knihovny. Tehdy jsem ještě nastoupila do Československé akademie věd. Ta se o rok později, díky změně státoprávního uspořádání, rozdělila na Akademii věd České republiky a Slovenskou akademii věd. Nakonec jsem pro knihovnu v této pozici pracovala krásných čtrnáct let. Zmínila jste kolegy. Je někdo z Vašich začátků v knihovně, komu chcete věnovat zvláštní vzpomínku? Ráda vzpomínám na Antonína Vítka, kterého jsem znala ještě z ÚOCHB ČSAV, kde jsem dříve pracovala. Tonda mi velice pomohl s rozvojem počítačů v knihovně. Doba se posouvala a bylo nutné flexibilně reagovat. Tvořil programy, abychom mohli zpracovávat data. Řešili jsme elektronické systémy na správu publikací. Například jsme používali knihovnický systém BIBIS, jelikož Aleph jsme si