Knižní tipy
Vojta Náprstek (1826–1894) je znám jako zakladatel Českého průmyslového muzea, podporovatel českých krajanů v zahraničí, propagátor ženského vzdělávání či progresivní komunální politik. V mládí byl ovšem především upřímný vlastenec, který se během svých vídeňských studií podílel na organizaci kulturního života vídeňských Čechů a v roce 1848 se aktivně zapojil do revolučního dění. Koncem roku 1848 odešel do Ameriky, kde strávil téměř deset let (1848–1858). Předkládaná edice se snaží zpřístupnit veřejnosti korespondenci, kterou v této době udržoval se svými blízkými. Jedná se o téměř devadesát dopisů, které pozoruhodně dokumentují jeho peripetie a působení v Americe. Představují zajímavý příspěvek k poznání života Vojty Náprstka a jeho rodiny, ale v obecné rovině také unikátní pramen k dějinám českého vystěhovalectví do Ameriky na začátku 2. poloviny 19. století.
…
Milena Secká, Blanka Hnulíková
2016
Kolekce unikátních portrétů z fondů Náprstkova muzea. / A collection of unique portraits from the collections of the Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures.
…
Vojta Náprstek podnikl svou cestu k Dakotům v roce 1856, právě v období, kdy jejich kultura pod tíhou velkých ekonomických a politických změn stála na rozcestí. Dakotové čelili tlaku majoritní společnosti, která jim postupně redukovala území a usilovala o jejich kulturní asimilaci. Tématem knihy jsou nejen samotné předměty ze sbírky Vojty Náprstka, okolnosti jejich získání a osobnost sběratele, ale v neposlední řadě i kulturní souvislosti, o nichž tyto předměty vydávají svědectví.
…
Monografie podrobně sleduje život ženy, která vstoupila do služby v osmnácti letech a zůstala v ní, v přeneseném slova smyslu, po celý život. Pílí, houževnatostí a rozvíjením společenských styků se stala ženou, jejíž příspěvek k formování instituce, již dnes známe jako Náprstkovo muzeum, byl klíčový. Životopis Josefy Náprstkové čerpající z dobových pramenů doplňuje přehled její činnosti v různých spolcích, stejně jako v oblasti muzejních akvizic. Úryvky z dopisů dokumentují Josefinu činnost a život, zároveň však slouží jako pramen poznání kultury korespondence v 19. století. Knihu doplňuje množství obrázků, barevná příloha a rejstřík. Josefa Náprstková patří k výjimečným ženám 19. století: pomohla vybudovat významné české muzeum, pracovala na ženské emancipaci, rozvíjela kontakty mezi krajany a jejich původní vlastí a po boku manžela uváděla ideje národního obrození do praxe.
…
Vůbec poprvé se představují veřejnosti autentické zápisky Josefy Křížkové-Náprstkové (1838–1907), manželky zakladatele Náprstkova muzea. Původně služka z vinopalny U Halánků se provdala za bohatého vlastence a mecenáše Vojtu Náprstka, který v ní našel oddanou a schopnou spolupracovnici. Ve svých zápiscích vzpomíná na dětství prožité na Betlémském náměstí v Praze, na revoluční rok 1848 i na svou zaměstnavatelku Annu Fingerhutovou. Podstatná část vzpomínek je věnována manželovým aktivitám, především pak založení muzea a jeho příznivcům. I když většinu života prožila ve stínu svého slavného manžela, udržovala přátelství s mnoha představiteli pražské vlastenecké společnosti druhé poloviny 19. století. Korespondovala si s mnoha cestovateli a krajany z celého světa a podává tak netradiční pohled na ně i jejich aktivity. Kniha je unikátním svědectvím o pozoruhodném životě a díle prosté, přesto však mimořádné ženy.
…
Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušenosti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost, a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek – Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvětlení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborníků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity.
…
Zdeněk Šolle
Felis
1994
První rozsáhlejší monografie zahrnující zevrubný životopis i zhodnocení mnohostranného působení významného českého vlastence, národopisce a zapáleného bojovníka za pokrok. Barvitý obraz české společnosti doby předbřeznové, nový pohled na rok 1848, na americkou společnost 50. let 19. stol., na první české vystěhovalce do New Yorku, Wisconsinu, Iowy a St. Louis a kus českých dějin druhé poloviny 19. stol.
…
Monografie přibližuje osudy tří žen, představitelek tří generací významné české rodiny, která stála ve středu kulturního a společenského života po celou druhou polovinu 19. století. Spolkový život, divadlo, vlastenecké salóny a slavnosti, muzeum, výstavy, ženské vzdělávání a emancipace, charita, kontakty s krajany, nic z toho se neobešlo bez Vojty Náprstka. Mnohem méně se ví o jeho matce Anně a manželce Josefě, svérázných charakterech, bez jejichž pochopení, pomoci a obětavosti by se nemohl stát tím, čím byl. Podobně byla neprávem opomíjena zajímavá osobnost bratra Ferdinanda a jeho dcera Boženka, jediná dědička rodového jména. Starý měšťanský dům U Halánků, sídlo Náprstkova muzea, je nejen kulisou, ale živým střediskem, kde se proplétalo soukromé s veřejným ve zvláštní neopakovatelné směsici.
…
James Arthur, Tom Haarrison, Kristján Kristjánsson, Wouter Sanderse, Daniel Wright
2024
James Arthur, Tom Haarrison, Kristján Kristjánsson, Wouter Sanderse, Daniel Wright
2024
Dobrý charakter lze vyučovat. Ctnosti, které ho tvoří, bychom měli záměrně rozvíjet nejen v rodině, ale i ve škole, a to jak v předmětech k tomu speciálně určených, tak skrze celou školní kulturu, napříč všemi předměty. To tvrdí autoři knihy Výchova charakteru a výuka ctnosti ve školách. Ta vybaví čtenáře nejen teoretickou základnou (relevantními daty z oblasti výchovy charakteru, psychologie a filozofie výchovy, …) ale i praktickými návody a ukázkovými lekcemi výchovy charakteru ve škole. Kniha je vhodná nejen pro pedagogy a ředitele, ale pro všechny ty, kdo věří, že na charakteru opravdu záleží.
…