V dnešní době pokládáme za samozřejmost, že kalkulačku máme snadno dostupnou v našem mobilním telefonu, tabletu nebo notebooku a je schopna řešit mnoho matematických operací.
První počítadla používali Číňané nebo Babyloňané už v období 3000 př. n. l. Ve starověkém Řecku a Římě se používala dřevěná nebo hliněná destička, do které se vkládaly kamínky – calculli – odtud název kalkulačka. Vývoj počítacích strojů probíhal celá staletí a podíleli se na něm slavní matematici, jako byl Blaise Pascal nebo Gottfried Wilhelm Leibniz. V 19. století přišel anglický matematik, vynálezce, filozof a strojní inženýr Charles Babbage jako první s myšlenkou na sestrojení programovatelného stroje.
Babbage se narodil 26. prosince 1791 v Londýně do rodiny bohatého bankéře. Protože v dětství trpěl častými zdravotními problémy, jeho vzdělávání probíhalo nejprve v domácím prostředí. Vzhledem ke svému matematickému nadání začal později studovat matematiku na univerzitě v Cambridge, a to na kolejích Trinity College a Peterhouse. V roce 1812 Charles Babbage, John Herschel a George Peacock založili spolek Analytická společnost, ve kterém se snažili obrátit pozornost k novým metodám anglické matematiky. V roce 1814 se Babbage oženil s dcerou velkostatkáře Georgianou a v manželství se jim narodilo osm dětí.
Po promoci Babbage přednášel matematiku a v roce 1816 byl zvolen členem Královské společnosti.
Rozvíjející se věda potřebovala přesné výpočty a ukazovalo se, že logaritmické a navigační tabulky jsou již nedostačující, a navíc nepřesné. Proto se Babbage rozhodl pro sestrojení mechanického počítacího stroje. V roce 1822 představil první prototyp stroje nazvaného Difference Engine (diferenční stroj), který měl mít výpočetní mechanismus pro výpočet a tisk navigačních tabulek. Přestože Babbage získal od vlády štědrou finanční dotaci, byl projekt diferenčního stroje kvůli technickým problémům a nakonec i stále se zvyšujícím finančním požadavkům zastaven.
Dalším Babbageovým projektem byl Analytical Engine (analytický stroj). Původně sice Babbage chtěl jenom zdokonalit diferenční stroj, ale nakonec se rozhodl pro zcela novou koncepci. Tento stroj měl být schopen provést jakýkoli výpočet a je považován za první koncept počítače. Měl čtyři části: mill (procesor), store (paměť), reader (vstupní zařízení) a printer (výstupní zařízení).
Charles Babbage spolupracoval s hraběnkou Adou Lovelace, dcerou básníka lorda Byrona, anglickou matematičkou a první programátorkou, která detailně popsala fungování Babbagova mechanického počítače. Její poznámky k tomuto stroji obsahují i první známý počítačový program. Koncept analytického stroje byl představen veřejnosti v roce 1840 na konferenci v Turíně. Charles Babbage se tentokrát nespoléhal na státní finanční pomoc a peníze potřebné k vývoji stroje si opatřoval různými způsoby sám. I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, byl to velký krok na cestě k pozdějšímu vývoji moderního počítače.
Charles Babbage svou prací na vývoji počítacích strojů předběhl svou dobu o desítky let. Je proto považován za otce počítačů. Životní pouť nadaného vynálezce a vizionáře se uzavřela 18. října roku 1871.
Po významném matematikovi je pojmenován kráter na přivrácené straně Měsíce a planetka hlavního pásu Babbage, objevená v roce 1996.
Zdroje:
Přemožitelé času. 15. 2. vyd. Milan Codr. Přemožitelé času. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989.
Encyklopedie osobností Evropy: Od starověku do současnosti. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993. ISBN 80-85841-00-2.
Universum: Všeobecná encyklopedie. 1, A-B. Praha: Odeon, 2000. ISBN 80-207-1061-2.