V roce 2016 začal společný projekt Národní knihovny ČR a Knihovny Akademie věd NAKI, ve kterém jsme se věnovali vývoji nástrojů čtyř softwarových řešení, které měli lidem z vědeckého, kulturního a knihovnického prostředí umožnit přístup k digitalizovaným zdrojům, usnadnit jim vědeckou práci a prezentaci výstupů veřejnosti. Nejúspěšnějším nástrojem, který vznikl, je INDIHU Exhibition pro vytváření virtuálních výstav.
Co je a není výstava? O začátku v roce 2016 po nasazení
Tlak na vytváření digitálního obsahu sílí, a proto bylo na začátku důležité si ujasnit, co je a není médium virtuálních výstav, jaké nástroje již existují a co je a není vyřešený problém. V projektu jsme usilovali o to, abychom vytvořili takový nástroj, který sníží nároky na technické, webdesignérské a programátorské znalosti. Začali jsme definovat funkcionality nástroje tak, aby se tvůrci a tvůrkyně mohli co nejvíce zabývat tím, co jim jde nejlépe a kde je jejich expertíza – tedy na samotné vyprávění příběhů, na vytváření obsahu.
V roce 2017 začaly programátorské práce a o rok později jsme měli v ruce první použitelnou verzi. Důležitá pro nás byla spolupráce s externisty, s firmou Interaction4u, s kterou jsme provedli první uživatelské testování, a firmou Dipozitiv, díky které jsme se sami stali zběhlejší v nárocích na přívětivé uživatelské rozhraní pro online návštěvníky. Následovala tvrdá mravenčí práce, kdy jsme věnovali pozornost každé funkcionalitě a hladkému vytváření virtuálních výstav. Získávali jsme potenciální uživatele a uživatelky díky propagaci projektu a nástroje na konferencích, v tisku a služebních cestách. Nasazení uspíšil nástup pandemiecovid-19 a zavření kulturních institucí. Od jara 2020 máme bez mála 800 tvůrců a tvůrkyň z nejrůznějších institucí, kteří vytvořili téměř 400 virtuálních výstav.
Jak posunout projekt dál? Data z výzkumu
Projekt NAKI, díky kterému nástroj vznikl, skončil v roce 2020. O možnost vytvářet virtuální výstavy byl velký zájem, a proto jsme se zapojili s novým klíčovým partnerem Muzeum umění Olomouc do nového projektu Nahráno-Otevřeno. Nové funkce a směr, kam dál projekt posunout, vycházel z celé řady výzkumů, které uskutečnila zejména Nina Wanča, členka týmu, která zároveň působí na Filozofické fakultě. Testovali jsme výstavy očima online návštěvníků a to nejen mezi mladými lidmi, ale i dospělými a seniory. Uspořádali jsme dotazníkové šetření mezi tvůrci a získali podněty pro nové funkce. Klíčové poznatky jsme získali díky obsahové a formální analýze 189 vytvořených výstav, které odhalily reálné používání u všech doposud vytvořených výstav. Díky těmto datům jsme v projektu zlepšili ovladatelnost a zvýšili pocit kontroly u online návštěvníků, obohatili nástroj o nové funkce a obrazovky (hry, lupa, formátování textu, infopointy, Slideshow, Fotogalerie, Rozcestník) a umožnili tvůrcům barevně si přizpůsobit výstavu.
Co jsme dokázali a co jsme se naučili
Propojili jsme svět programátorů s pracovníky kulturního sektoru, čímž vznikl používaný a oblíbený nástroj, který tu chyběl a nemá obdoby. Rozhodovali jsme se na základě dat, respektovali jsme potřeby online návštěvníků i tvůrců, a nespoléhali jsme se pouze na naše dojmy a názory, což stále bohužel není samozřejmostí. Úspěch nástroje a jeho používání souvisí i s tím, že jsme nepodcenili podporu tvůrců, máme dobrý manuál a pravidelně pořádáme školení.
