Digitální knihovna Akademie věd České republiky zpřístupňuje odborné publikace pokrývající celé spektrum vědecké produkce. Obsahuje nejnovější odborné články a elektronické monografie, digitalizované knihy a časopisy vydané současnou Akademií věd i jejími historickými předchůdci – Královskou českou společností nauk, Českou akademií věd a umění či Masarykovou akademií práce – a také historické a vzácné tisky z fondů Knihovny AV ČR. V současnosti zahrnuje více než 11 000 titulů a přes 5,8 milionu stran, které zpřístupňuje tak, aby byly co nejdostupnější všem zájemcům.
Digitální knihovna slouží především vědcům, studentům a odborné veřejnosti jako spolehlivý zdroj pro badatelskou práci, ale je otevřena i široké veřejnosti k četbě a vzdělávání. Rozmanitost obsažených dokumentů představuje nejen významný zdroj aktuálních odborných informací, ale také cenný materiál pro studium vývoje vědeckých oborů i české vědy jako celku. Pro jednodušší a přehlednější práci s dokumenty nabízí digitální knihovna nové funkce – od rozšířených sbírek a uživatelských seznamů až po nástroje využívající umělou inteligenci.
Zpřístupnění dokumentů
Přístup k dokumentům v digitální knihovně se řídí autorským zákonem a licenčními podmínkami. Každý dokument je proto označen podle toho, za jakých okolností jej lze prohlížet. Přibližně 40 % titulů je volně dostupných online, k další třetině dokumentů získají uživatelé přístup po přihlášení – zpřístupní se jim tak díla nedostupná na trhu (DNNT), tedy publikace, které již nejsou komerčně prodávány, ale stále podléhají autorské ochraně. Do této kategorie spadají monografie vydané před více než dvaceti lety a periodika starší deseti let. Přihlášení tak otevírá přístup k rozsáhlé části odborné produkce, která by jinak byla dostupná pouze prezenčně. Zbývající část dokumentů je dostupná ve studovně Knihovny AV ČR.
Virtuální sbírky
V digitální knihovně lze dokumenty vyhledávat jak podle popisných metadat převzatých z katalogizačních záznamů, tak pomocí fulltextového prohledávání. Pro snadnější orientaci jsou však dokumenty také systematicky uspořádány do sbírek, které umožňují procházet obsah podle tématu nebo instituce.
Sbírky v Digitální knihovně AV ČR prošly na jaře 2025 zásadní úpravou. Nově už nejsou jen jednoduchým seznamem dokumentů, ale představují plnohodnotné digitální objekty. Každá sbírka má nyní vlastní metadatový popis s krátkou anotací, klíčovými slovy a reprezentativním obrázkem. U každého dokumentu zařazeného do sbírky je v pravém panelu s informacemi uvedeno, do které sbírky patří, a z tohoto místa lze na sbírku přímo přejít.
Dokumenty jsou do sbírek zařazovány především podle ústavu nebo jiné součásti Akademie věd, která je vydala. Ve sbírkách mohou zároveň existovat i podsbírky, například podle konkrétního tématu, edice nebo období, které dokumenty spojuje.
Jedny z nejstarších dokumentů digitální knihovny najdete například ve sbírce Bohemika 16.–18. století, která sdružuje historické tisky vydané na území dnešní České republiky, napsané českými autory, v českém jazyce nebo o českých zemích. Studiem cizojazyčné bohemikální produkce českých, moravských i zahraničních tiskáren tohoto období se v rámci Knihovny AV ČR zabývá Oddělení dějin knihy (dříve Knihovědné oddělení), které zároveň připravilo jejich odborný popis pro digitální knihovnu.
Digitalizace těchto dokumentů zajišťuje jejich dlouhodobé uchování, a především zpřístupnění širší veřejnosti. Zatímco původní tisky jsou dostupné pouze prezenčně ve speciálním režimu pro badatele, digitální kopie umožňují nahlížet do těchto unikátních děl kdykoli a odkudkoli, a tím významně usnadňují práci badatelů i zájemců o kulturní dědictví.
Výstřižky a uživatelské seznamy
Zatímco virtuální sbírky shromažďují dokumenty podle odborného nebo institucionálního klíče a připravují je kurátoři digitální knihovny, uživatelé si nově mohou sami označovat zajímavé části dokumentů, sdílet je s ostatními nebo si vytvářet vlastní uživatelské seznamy titulů a jejich částí. Tyto nové funkce rozšiřují možnosti práce s obsahem digitální knihovny a umožňují uživatelům přizpůsobit si ji svým potřebám – ať už pro badatelské účely, výuku, nebo inspiraci.
Jednou z těchto funkcí je možnost označit, uložit nebo sdílet konkrétní část digitalizované strany, například grafický detail, ilustraci nebo zajímavý odstavec textu. Funkce je dostupná pod ikonou hvězdiček v pravé horní části prohlížečky dokumentu. Po zvolení možnosti Výběr oblasti může uživatel vyznačit libovolný úsek stránky, který si může následně uložit do svého počítače nebo na něj vygenerovat trvalý odkaz, který lze sdílet s kýmkoli.
Přihlášení uživatelé mohou navíc ukládat jednotlivé strany nebo celé dokumenty do svých uživatelských seznamů, které fungují podobně jako oblíbené položky v jiných aplikacích. Pro uložení stačí kliknout na symbol srdce na kartě dokumentu ve vyhledávání nebo v pravém panelu prohlížečky. Vytvořené seznamy jsou přístupné v horním menu pod záložkou Seznamy, je možné v nich vyhledávat, sdílet je prostřednictvím odkazu nebo stáhnout jako tabulku se základními bibliografickými údaji. Sdílené seznamy si ostatní uživatelé mohou snadno zkopírovat mezi své vlastní a dále s nimi pracovat.
Funkce umělé inteligence
Mezi další nové vlastnosti digitální knihovny patří možnost využít pro zpřístupnění dokumentů funkce umělé inteligence (AI). Například dokumenty vydané první historickou součástí dnešní Akademie věd – Královskou českou společností nauk, která vznikla na konci 18. století, jsou často psány německy nebo latinsky a občas hůře čitelným písmem. Pod symbolem hvězdiček při prohlížení dokumentu si uživatelé snadno vyberou funkci zobrazení textového přepisu, který je možné zobrazovat místo původní skenované strany nebo vedle ní pro porovnání.
Pro přihlášené uživatele je u veřejně dostupných dokumentů k dispozici funkce Překlad, která zajistí zobrazení přeloženého formátovaného textu pro danou stranu. Jazyk překladu je možné změnit přes ikonu vlajky. Pro překlad se využívá externí služba Google a podporováno je 18 jazyků.
Textový přepis nebo překlad si mohou přihlášení uživatelé u veřejně dostupných dokumentů nechat také přečíst nahlas. Čtení se spouští pomocí tlačítka Přečíst, přičemž systém vždy načte zvýrazněnou část strany a automaticky připraví i následující úsek, aby bylo zajištěno plynulé pokračování. Po dočtení jedné strany se dokument automaticky přepne na další a čtení probíhá bez přerušení.
Čtení lze kdykoliv pozastavit nebo ukončit prostřednictvím ovládacích prvků v horní části obrazovky. V nabídce Nastavení si může uživatel zvolit jazyk i hlas, kterým má být text předčítán. Funkce tak umožňuje pohodlný poslech dokumentů v různých jazycích a přispívá k lepší dostupnosti obsahu i pro uživatele, kteří dávají přednost zvukové podobě textu.
Funkce umělé inteligence jsou k dispozici jak nad nejstaršími publikacemi v digitální knihovně, tak i nad těmi nejnovějšími. Stále významnější část obsahu tvoří nově vydané elektronické monografie jednotlivých pracovišť Akademie věd a především odborné články. Pro digitální knihovnu je průběžně zpracováváno více než 70 periodik, jejichž vydavatelem nebo spoluvydavatelem je či v minulosti byl některý z ústavů AV ČR. Ve většině případů je s vydavateli uzavřena licenční smlouva, která umožňuje nejnovější články zpřístupňovat čtenářům volně, a tedy i využívat nad nimi dostupné AI funkce.
Tyto časopisy jsou soustředěny ve sbírce Aktuální vědecká periodika. Zatímco starší ročníky jsou digitalizovány po jednotlivých skenech, novější čísla jsou dodávána přímo od redakcí. V digitální knihovně je potom každý článek prezentován jako samostatný PDF soubor doplněný o popisná metadata, často včetně identifikátoru DOI. Také nad těmito soubory je možné používat funkce umělé inteligence – například překlad nebo sumarizaci textu, která může být užitečná zejména na prvních stranách odborných článků s abstraktem.
Funkce Sumarizace je dostupná pouze pro přihlášené uživatele a pouze u veřejně dostupných dokumentů. Uživatel si může zvolit jazyk shrnutí – výchozím jazykem je ten, který má nastaven v uživatelském rozhraní, případně naposledy použitý jazyk sumarizace. Po spuštění funkce se obsah vybrané strany automaticky zpracuje, přeloží do cílového jazyka a zobrazí jako stručné shrnutí hlavních bodů textu.
Díky těmto nástrojům může digitální knihovna uživatelům rychle poskytnout stručný přehled cizojazyčného článku v češtině, aniž by bylo nutné číst celý text. Funkce tak výrazně usnadňují orientaci v obsahu a zpřístupňují odborné informace širšímu okruhu čtenářů.
Experimentální funkce a rozvoj systému
Možnost využívat funkce umělé inteligence v digitální knihovně byla poprvé ověřována v roce 2024 v rámci projektu VISK 1 – Proof of Concept: Využití umělé inteligence v systému Kramerius. Součástí projektu bylo také testování několika experimentálních nástrojů, které zatím nejsou dostupné běžným uživatelům, jako je například možnost pokládat dotazy přímo k jednotlivým dokumentům.
Tato funkce umožňuje formulovat otázky v přirozeném jazyce a získávat odpovědi generované jazykovým modelem. Uživatel si může zvolit, zda chce dotaz směřovat pouze k aktuálně zobrazené straně, nebo k celému dokumentu. Princip fungování je podobný jako u sumarizace, jen místo pevně zadané instrukce je použit vlastní dotaz, který je zpracován velkým jazykovým modelem.
V rámci stejného projektu byl dále testován prototyp sémantického vyhledávání v datech z digitálních knihoven. Tento přístup umožňuje pokládat dotazy v běžném jazyce a nalézat relevantní informace i v případech, kdy nejsou součástí tradičních metadat. Právě možnosti hlubší integrace sémantického vyhledávání a dalšího rozvoje výše popsaných AI funkcí představují směr, kterým by se měl systém Kramerius a v něm provozovaná Digitální knihovna Akademie věd ČR v následujícím roce dále rozvíjet.