Výzkumný program Centra je rozčleněn do několika tematických okruhů.
Knižní kultura v rudolfínské době
Společným dlouhodobým tématem je knižní kultura v rudolfínské době (1580–1618), kdy se Praha stala nejen politickým a uměleckým centrem Evropy, ale i významným střediskem knižní produkce, obchodu a recepce. Hlavním cílem projektu je systematicky zmapovat knižní kulturu této doby – od knihoven a tiskařské produkce až po osobnosti, které ji formovaly. Výzkum se zaměří na komplexní analýzu pražské tiskařské produkce a intelektuální sítě, které se v jejím rámci utvářely.
Průzkum knihvazačských dílen
Součástí výzkumu bude také průzkum pražských knihvazačských dílen a jejich materiálních i estetických postupů. Tyto dílny nevázaly pouze tisky vydané v Praze, ale i knihy dovážené ze zahraničí, které do českých zemí v této době proudily ve značném množství. Výzkum se zaměří na jejich klientelu, obchodní strategie a distribuční sítě. Pozornost bude věnována i recepci knih v rudolfínské Praze – tedy tomu, kdo knihy četl, jak byly šířeny a jak ovlivňovaly intelektuální kulturu městské i dvorské společnosti. Výsledkem bude první komplexní výzkum tohoto druhu, který propojí tradiční heuristické postupy s digitálními metodami a vizualizací dat.
Výzkum švédské knižní kořisti
Dalším významným projektem je pokračující výzkum švédské knižní kořisti z českých zemí, realizovaný Lenkou Veselou ve spolupráci se švédskými paměťovými institucemi. Během třicetileté války bylo z českých zemí odvezeno přibližně 25 tisíc knih, z nichž se do současnosti dochovalo více než čtyři tisíce svazků uložených ve více než šedesáti institucích po celé Evropě. Osudy této knižní kořisti představují dramatický příběh transferu kulturního kapitálu, zároveň však dochované exempláře tvoří cenný pramen pro poznání dějin české knižní kultury před rokem 1650. Zvláštní pozornost bude věnována dějinám jezuitské knihovny v Olomouci a knižním sbírkám na Pražském hradě z doby vlády Rudolfa II. a Ferdinanda III. První konkrétní poznatky o jejich podobě byly získány v rámci mapování dochovaných knih ze švédské kořisti, ale teprve jejich budoucí detailní studium umožní přesněji rekonstruovat jejich charakter, obsah a kulturní význam.
Knižní produkce menšinových společenství
Součástí výzkumného programu Centra je také studium knižní produkce menšinových společenství. Jedním z nich byla Jednota bratrská, která představuje mimořádný příklad toho, jak náboženská komunita využívala knihtisk k prohlubování zbožnosti, formování kolektivní identity a posílení vlastní autonomie. Veronika Sladká zde navazuje na svůj dlouhodobý výzkum materiality knihy, který rozvíjí na příkladu ivančické bratrské tiskárny, a bude pokračovat studiem činnosti tiskárny v Kralicích nad Oslavou. Výzkum se zaměří i na fyzickou podobu textu – užité typografické prostředky a způsoby jejich použití. Studium těchto prvků otevírá nové možnosti interpretace literárního díla a ukazuje knihu jako kulturní artefakt zakotvený v konkrétní historické zkušenosti.
Hebrejský knihtisk v českých zemích
Další badatelská linie Centra se zaměřuje na hebrejský knihtisk v českých zemích a na otázku, jak se v něm odrážejí soudobé společenské změny a interakce mezi židovským a křesťanským prostředím. Pozornost bude soustředěna zejména na tiskařskou produkci 18. století a proměny její žánrové a jazykové skladby. Toto období představuje fázi postupného útlumu hebrejských tiskáren v českých zemích i ve střední Evropě, spojeného s právními a ekonomickými změnami i s akulturací části židovské společnosti. Výzkum bude sledovat, jak se jazykový posun od hebrejštiny a jidiš k němčině projevil v tiskařské produkci a jaké faktory tento vývoj ovlivnily.
Vydávání časopisu Knihy a dějiny
Centrum zajišťuje také vydávání časopisu Knihy a dějiny, který dnes již představuje respektovanou platformu pro prezentaci aktuálních výsledků výzkumu, indexovaných mimo jiné i v citační databázi Scopus. Do budoucna se počítá také s dalšími odbornými publikacemi a popularizačními aktivitami, jejichž cílem je přiblížit problematiku knižní kultury širší odborné i laické veřejnosti.
Nově vzniklé Centrum pro výzkum knižní kultury představuje další krok v rozvoji výzkumných aktivit Knihovny AV ČR. Jeho cílem je vytvořit prostor pro systematické a koncepční bádání o knižní kultuře v českých zemích raného novověku, jejíž ucelený výzkum v domácím prostředí dosud chyběl. Studium raně novověké knižní kultury přinese nové poznatky o kulturních a intelektuálních dějinách českých zemí a zároveň nabídne podněty k reflexi proměn role knihy a čtení v historickém i současném kontextu.