Český podnikatel a mecenáš se původně jmenoval Adalbert Fingerhut, ale z vlasteneckých důvodů si své jméno počeštil. Vojta Náprstek, jak je nejčastěji nazýván, se narodil 17. dubna 1826 v Praze v rodině sládka a pozdějšího majitele pražského domu U Halánků na Betlémském náměstí. Vojtův otec Antonín v domě provozoval pivovar, vinopalnu a hostinec. Brzy ale zemřel a o Vojtěcha a o dva roky staršího bratra Ferdinanda i o celý podnik se starala matka Anna. Mladý Vojta studoval v Praze na Akademickém gymnáziu a v roce 1846 odjel do Vídně studovat práva. Revoluční rok 1848 prožil Náprstek ve Vídni a v Praze. Kvůli veřejnému vystoupení o svobodě tisku na něj byl vydán zatykač a Náprstek se rozhodl pro emigraci. Dostal se do Spojených států amerických a prožil tam 10 let. Zpočátku se v cizí zemi bez znalosti angličtiny a bez finančních prostředků těžce protloukal. Pracoval jako nádeník, truhlář, kameník a nějaký čas prodával rakve. Vyhledával krajany, zakládal spolky a připravoval české časopisy. Lépe se mu začalo dařit ve městě Milwaukee ve Wisconsinu. Zde byla početná německá menšina a Náprstek si ve městě otevřel knihkupectví, půjčoval knihy a vydával německy psaný časopis.
Náprstkovo renomé začalo postupně vzrůstat. Sehnal například velké množství exponátů pro Národní muzeum, když vyhlásil sbírku pro Prahu. Náprstek projel velkou část Spojených států, včetně otrokářského Jihu. Byl také členem expedice, kterou americká vláda vyslala k indiánskému kmenu Dakotů. Z výpravy si kromě mnoha nových zážitků přivezl i řadu předmětů, čímž začala vznikat jeho pozdější bohatá sbírka. Roku 1858 se Vojta Náprstek vrátil do Prahy a z domu U Halánků se stalo centrum české inteligence. Začaly se zde také scházet pražské dívky a dámy, aby poslouchaly Náprstkovy přednášky o moderních trendech ve vedení domácnosti. Z této iniciativy vznikl v roce 1865 Americký klub dam. Klub později rozšířil přednáškovou činnost o další vzdělávací činnosti jako byla například literatura nebo astronomie. Roku 1862 založil Náprstek České průmyslové muzeum, které se ještě za jeho života změnilo v muzeum etnografické. Byl mecenášem mnoha cestovatelů, podporoval i Emila Holuba nebo Josefa Kořenského. Náprstek se stal vůdčí osobností národního života. Stál u zrodu řady českých organizací a spolků. Byl například spoluzakladatelem Českého klubu turistů nebo zakladatelem České společnosti zeměvědné, což byla předchůdkyně dnešní České geografické společnosti. Svým vlivem pomohl prosadit stavbu Petřínské rozhledny.
Náprstkova budoucí žena Josefa Křížková pracovala jako služka v rodinné vinopalně Náprstkových. Byla velmi pracovitá a skromná. Náprstkovi pomáhala i s budováním muzea, ale Anna Fingerhutová nepřála sňatku svého syna s Josefou. Ke svatbě devětačtyřicetiletého Vojtěcha a sedmatřicetileté Josefy tak došlo až dva roky po smrti Náprstkovy matky. Vzali se 25. února 1875 na Staroměstské radnici a byl to jeden z prvních civilních sňatků v Praze.
Vojtěch Náprstek byl výborným organizátorem a bojovníkem za pokrok v mnoha oblastech života. Když 2. září 1894 v Praze zemřel, bylo i jeho poslední přání ve znamení pokroku. Chtěl být zpopelněn, ale v Rakousku-Uhersku v té době nebylo žádné krematorium. Jeho ostatky proto putovaly do krematoria v Německu.
Náprstek odkázal svému muzeu veškerý svůj majetek včetně knihovny s 46 000 svazky a 18 000 unikátními fotografiemi. Odkaz Vojty Náprstka přežil do dnešních dnů a tak i v 21. století můžeme obdivovat bohatou sbírku předmětů z celého světa v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí číslo 1.