Dne 11. prosince 2012 uspořádal Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. pod názvem Den s Retrospektivní bibliografií celodenní prezentaci tohoto ojedinělého a nově i online zpřístupněného pramenného zdroje, jehož součástí byl vedle tiskové konference i odborný seminář k dané problematice za účasti předních odborníků z ÚČL a příbuzných oborů a institucí. Celou akcí byly zároveň symbolicky završeny práce na digitalizaci původní lístkové kartotéky, jež byly spuštěny v roce 2010.
Samotná Retrospektivní bibliografie české literatury byla v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., jako generální oborová článková bibliografie systematicky vytvářena po více než 60 let. Za tuto dobu vznikla rozsáhlá lístková kartotéka, obsahující v několika návazných částech bezmála 1,7 milionu excerpčních lístků, které evidují otisky beletristických prací, články, studie či novinovou publicistiku k české i světové literatuře z 525 titulů periodického tisku vycházejícího na území českých zemí v češtině i němčině v průběhu let 1775-1945. Jde tak o unikátní materiálový zdroj pro literárněvědný nebo šířeji kulturněhistorický výzkum zaměřený jak na oblast české, tak světové literatury daného období. Svým záběrem však nabízí cenné informace i pro další příbuzné obory – teatrologii, žurnalistiku, historii aj.
Projekt digitalizace bibliografie byl v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., realizován v letech 2010–2012 s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V přípravné fázi bylo kvůli plánovanému napojení jednotlivých lístků na jejich OCR přepisy mimo jiné třeba vyřešit nejen volbu nejvhodnějšího vstupního i výstupního grafického formátu zpracovávaných obrázků, které samy o sobě byly dosti heterogenní kvality, ale zároveň například též otázku automatizovaného zpracování oboustranně popsaných a vícelístkových lístků. Jako nejvhodnější formát pro OCR analýzu se nakonec ukázal barevný *.tiff v rozlišení 600 dpi a pro detekci prázdných stran se podařilo vyvinout speciální softwarovou utilitu, která byla schopna se zanedbatelnou chybovostí cca 1 % rozpoznat, zda daný obrázek obsahuje nějaký text, nebo jde o prázdnou stránku. Podrobněji je celá problematika digitalizace kartotéky popsána ve zvláštním článku v časopise Ikaros (online dostupný zde: http://www.ikaros.cz/digitalizace-listkove-kartoteky-retrospektivni-bibliografie-ceske-literatury)
Nad zdrojovými daty pak následně vznikla speciální softwarová aplikace RETROBI (online dostupná na http://retrobi.ucl.cas.cz/). V ní jsou zpřístupněny nejen naskenované kopie lístků původní kartotéky, ale též jejich OCR přepisy, nad nimiž je umožněno fulltextové vyhledávání. Součástí aplikace jsou i nástroje pro tvorbu, třídění a export uživatelských rešerší či moduly pro uživatelské opravy OCR přepisů původních lístků. Na jejich základě je možno textová data v aplikaci dále strukturovat a zpřístupňovat pro detailnější a přesnější vyhledávání. Software obsahuje i moduly pro administrátorskou správu dat, v tom především interaktivní systém pro správu uživatelských hlášení či moduly pro hromadnou editaci textových dat. Zkušební provoz systému RETROBI byl oficiálně spuštěn na jaře roku 2012, do konce téhož roku měl systém cca 250 registrovaných uživatelů, kteří dohromady pořídili již bezmála 12 000 přepisů lístků. Při započtení neregistrovaných uživatelů zaznamenal systém ve zkušebním provozu 20 000 návštěv a byl využit zájemci z více než 50 zemí světa.
Ambicí Dne s Retrospektivní bibliografií bylo především představit výsledky digitalizačního projektu laické i odborné veřejnost a zároveň též rozšířit povědomí o existenci Retrospektivy. Oficiální program započal dopolední tiskovou konferenci, na níž řešitelé projektu a ředitel ÚČL Ing. Pavel Janáček Ph.D., představili Retrospektivní bibliografii a systém RETROBI přítomným zástupcům médií. Navazující odpolední seminář pak byl orientován především na odbornou veřejnost bohemistickou, knihovnickou a na zpracovatele článkových bibliografií v příbuzných oborech a institucích. Ve vstupní trojici příspěvků byla nejprve představena Retrospektivní bibliografie, její geneze a současnost. Daniel Řehák, dlouholetý správce lístkové kartotéky, se ve svém příspěvku soustředil především na historii projektu a vnitřní členění celé kartotéky, přičemž se nevyhnul ani jejím dílčím nedostatkům (neexcerpované časopisy a mezery v excerpci, řazení anonymních děl, problematika šifer atp.). Vojtěch Malínek následně představil systém RETROBI včetně praktických ukázek vyhledávání či přepisu lístků. Eliška Davidová pak prezentovala srovnávací analýzu jednotlivých literárněvědných článkových bibliografií v ČR a sousedních zemích, z níž bylo patrné, že co do online přístupnosti a rozsahu chronologického pokrytí patří zdroje ÚČL na přední místo.
V následném bloku zazněly příspěvky oslovených odborníků, kteří reprezentovali vždy jeden specifický okruh možných uživatelů Retrospektivní bibliografie, jehož očima hodnotili možnosti jejího využití. Zde pořadatele bohužel na poslední chvíli vytrestalo prosincové počasí, neb dva ze tří referentů se nakonec ze zdravotních důvodů nemohli akce zúčastnit. Jejich příspěvky však zazněly alespoň v zastoupení a poskytly cenné podněty pro následnou diskusi. Prof. Dalibor Tureček (FF JČU) nahlížel na Retrospektivní bibliografii očima literárního historika a do svého příspěvku promítl své dlouholeté zkušenosti s tímto zdrojem. PhDr. Věra Brožová (PedF UK) následně zhodnotila Retrospektivní bibliografii optikou vysokoškolského prostředí, a to jak z pozice pedagoga, tak zprostředkovaně i z pohledu studentů bohemistiky. PhDr. Polana Bregantová (Ústav dějin umění AV ČR) se pak věnovala současné situaci i vyhlídkám jednotlivých oborových článkových bibliografií. Po každém z příspěvků následovala diskuse, která přes zdánlivou neatraktivnost tématu otevřela řadu zajímavých otázek pro současnost i budoucnost jak literárněvědné článkové bibliografie, tak článkové bibliografie jako celku. Ukázalo se, že pro řadu zejména společenskovědních a humanitních oborů zůstává kvalitně vedená článková bibliografie elementárním předpokladem kvalitního základního výzkumu a že v řadě institucí byly v minulosti na tomto pole nashromážděny cenné zdroje jak v podobě lístkových kartoték, tak tištěných bibliografických přehledů, případně i v podobě elektronických databází. Pro svůj objem i specifickou strukturu se však tyto soubory často vzpírají snadnému převedení do elektronické podoby odpovídající moderním požadavkům. Potřeba jejich digitalizace se však všem zúčastněným stranám jeví jako stále potřebnější a naléhavější a cesta, kterou šla digitalizace Retrospektivní bibliografie, se snad ukázala jako nosné řešení.