Digitalizace a dlouhodobá archivace digitálních dokumentů jsou oblasti diskutované na mnoha evropských konferencích. v roce 2011 patřily mezi nejvýznamnější odborné akce, specificky zaměřené právě na tuto problematiku, „LIBER-EBLIDA Workshop on Digitization of Library Material in Europe“ v Haagu a „Digital Preservation Summit“ v Hamburku.
LIBER-EBLIDA workshop se konal 5.–7. října v Haagu opět po dvou letech a navazoval na předchozí digitalizační workshopy stejných pořadatelů. Cílem workshopu bylo posunutí myšlenek a diskuze o potenciálu knihoven pro rozvoj evropského programu digitalizace zaměřením se na čtyři oblasti: User experience, Business models, Reuse (Metadata) a Workflow.
Jedním z diskutovaných témat byla možnost zapojení uživatelů do procesu zdokonalování metadat a plných textů (tzv. crowdsourcing). Velmi netradiční a vtipný byl v tomto směru projekt Finské národní knihovny, která připravila nástroj, pomocí něhož formou hry – krtečka, který staví most ze slov – opravují zájemci z řad veřejnosti chyby v OCR textu. Projekt je zatím velmi úspěšný, zapojilo se do něj významné množství uživatelů. Živě je možné ho vyzkoušet na adrese http://www.digitalkoot.fi, znalost finštiny je při hraní výhodou.
Tři autoři Jasmin Hügi, Rahel Birri Blezon a René Schneider z Haute Ecole de Gestion, Ženeva, připravili příspěvek zabývající se hodnocením digitálních knihoven a archivů. Představili interaktivní framework založený na trojúhelníku, na jehož třech koncích jsou uživatel, obsah a systém. Mezi obsahem a systémem je sledován výkon, mezi uživatelem a systémem použitelnost a mezi uživatelem a obsahem užitečnost. Autoři vytvořili metodiku pro hodnocení, kdy jsou informace získávány pomocí interview, on-line dotazníku a analýzou logů. Předvedli dvě případové studie ze Švýcarska z portálu historických věd a ze zvukového archivu, včetně vyhodnocení výsledku hodnocení a doporučení jejich provozovatelům.
Na workshopu byly diskutovány otázky interoperability a s tím související aktivity. Zástupci JISC hovořili o potřebě adopce API rozhraní pro digitalizovaný obsah a také o principech otevřených bibliografických dat, která by měla sloužit ke snadnějšímu sdílení a využití vytvářených dat (webové stránky, které se tomu věnují, jsou k dispozici i v českém jazyce http://openbiblio.net/principles/cz/). Předvedeny byly také mimo jiné výsledky projektů Europeana Libraries,IMPACT a Public Library Online.
Goportis je název tzv. Leibniz Library Network for Research Information (knihovní sítě Leibniz pro vědecké informace), což je informační síť, jejímiž partnery jsou German National Library of Science and Technology, German National Library of Medicine a German National Library of Economics – Leibniz Information Centre for Economics. Jejím cílem je shromáždit znalosti z různých oborů a iniciovat jejich využití k dalšímu rozvoji společnosti. Goportis byl organizátorem konference nazvané DIGITAL PRESERVATION SUMMIT 2011, která se konala 19.–20. října v Hamburku; její nosné téma znělo „Getting Ready for Digital Preservation“.
Dvoudenní akci zahájil ředitel Německé národní ekonomické knihovny Klaus Tochtermann, který vyslovil odhad, že v roce 2020 bude 80 % všech vědeckých publikací publikováno pouze v elektronické formě. Tématem prvního dne byla „Příprava na digitální archivaci“, téma pro druhý den znělo „Proces přijímání různých typů digitálních materiálů“. Závěr prvního dne byl věnován čtyřem paralelním workshopům. Konference se skládala z kvalitních vhodně vybraných příspěvků. Česká republika měla zastoupení v podobě vystoupení Bohdany Stoklasové, která prezentovala projekt české Národní digitální knihovny.
Z pohledu současných aktivit Knihovny AV ČR byl velmi přínosný příspěvek, kterým Luís Faria prezentoval volně dostupný archivační systém RODA a jeho využívání v portugalském Národním archivu. Vzhledem k tomu, že jeho základem je repozitář Fedora, který je v České republice využíván pro systém pro zpřístupnění digitálních dokumentů Kramerius a s Fedorou je současně počítáno i při vývoji systému pro archivaci, bude jistě systém RODA podroben důkladné analýze a zvážíme jeho možné využití (případně jeho částí) v českém prostředí.
Za upozornění dále stojí např. příspěvek Matthiase Töwe, jenž prezentoval uživatelskou studii, jejímž cílem bylo na základě průzkumu na ETH Zurich zjistit, jaká jsou očekávání uživatelů – vědecké komunity s ohledem na archivaci vědeckých dat. Průzkum na poměrně velkém počtu vědeckých pracovníků ukázal, že vědci chtějí mít většinou plnou kontrolu nad přístupem ke svým vědeckým datům, že vykazují velmi rozdílné úrovně porozumění a povědomí o problematice archivace a že vidí často archivační potřeby vědeckých dat v relaci k jejich publikacím a chtějí na data zajistit perzistentní referenci.
Pro další informace doporučuji navštívit webové stránky obou akcí, kde jsou dostupné i všechny prezentace:
http://indico.eblida.org/conferenceOtherViews.py?view=standard&confId=22
http://www.digitalpreservationsummit.de