Letošní, 83. ročník výroční IFLA konference se konal ve Wroclawi v Polsku a účastnilo se ho přes 3 000 účastníků ze 120 zemí světa. Heslem tohoto ročníku bylo „Libraries. Solidarity. Society.“ (Knihovny. Solidarita. Společnost.).
Programový výbor IFLA celou konferenci hleděl do budoucnosti. Vidí příležitosti knihovníků a jiných profesionálů v knihovnách, aby spolupracovali na myšlenkách na odstranění rozdílů v oblasti nerovnosti přístupu k informacím, na tom jak mohou knihovny i nadále přispívat k agendě udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a na zpětnou vazbu k vlastní diskuzi o IFLA Global Vision. IFLA povzbuzuje knihovníky k tomu, aby hlasovali o budoucím směřování IFLA. Lze tak učinit na adrese https://globalvision.ifla.org/vote/, výsledky by potom měly být zveřejněny na začátku roku 2018 v Barceloně ve Španělsku.
První navštívenou sekcí bylo „5 days in 5 minutes“, kterou zahájil a řídil generální sekretář IFLA Gerald Leitner. V této sekci byly představeny jednotlivé projekty IFLA, jako je librarymap.ifla.org, která na jediné stránce prezentuje různá statistická data ve světě knihoven. V tento okamžik je zahrnuto 1,8 milionů knihoven, data pochází od 85 přispěvatelů, převážně národních knihoven. Tato data je třeba každoročně aktualizovat, sběr dat je plánován vždy na březen až říjen každého roku. V „President Session“ ředitelka IFLA Donna Scheeder detailně představila hlasování o globalní vizi IFLA, která byla zmíněna výše, a znovu byl kladen důraz na možnost hlasování a vyjádření tak svého názoru.
V sekci „Open Libraries“ byla zmíněna role open source softwarů pro knihovny, větší pozornost však byla věnována problematice „šedých“, většinou nelegálních, úložišť vědeckých textů, jako jsou např. GoogleScholar, SciHub, #IcanhazPDF a další. Řešena byla především problematika trvalé udržitelnosti těchto skladišť plných textů a postoj vydavatelů (často držitelů autorských práv k dílu) k tomuto problému. Na konci sekce bylo zdůrazněno, že knihovny musí přejít od obrany k útoku. Do autorských zákonů na ochranu autorských děl v jednotlivých zemích je třeba doplnit smysluplné výjimky v copyrightu a vést seznamy osiřelých (a tedy volně užitelných) děl.
Další zajímavou sekcí byla „Quality in webarchives“, kterou vedl a řídil Julien Masanes z internetmemory.net. Do tohoto okamžiku se knihovny věnovaly především kvantitě při naplňování webových archivů a institucionálních repozitářů, nyní je však potřeba zaměřit se na kvalitu obsažených dokumentů, a to nejen z hlediska sjednocené terminologie, medatadat či standardů. Astrid de Spiegelarle z Belgické královské knihovny (Národní knihovna Belgie) se potom věnovala důležitosti zařazení e-depozitního práva do právního rámce země, bez kterého nelze elektronické dokumenty zveřejňovat, ale v případě mnoha zemí ani ukládat. Se zajímavou službou seznámil účastníky konference Marcin Werla (Poznan Supercomputing), který nabízel řešení pro malé instituce, které se zajištění webarchivu nebo repozitáře nedokáží ujmout samostatně. Locloud Collection (locloudhosting.net) podporuje mnoho formátů ukládaných dokumentů, různé sbírky (audio, text, etc.) a customizaci uživatelského rozhraní. Existuje ceník této služby, která dělí instituce podle velikosti – jaké místo jejich sbírky zabírají (model XS, S až po L a XL). Všechny zúčastněné instituce tuto službu však už od roku 2015 mají zdarma, neboť financování ze strany těchto institucí zatím nebylo třeba. Nabízí také kompabilitu s Europeanou, podporují různé jazykové verze, poskytují detailní statistiky, modularitu služby, bezpečnost dat a optimalizaci pro vyhledávače.
Mezi nejzajímavější sekce lze vždy zařadit ty, jež spadají pod FAIFE (Comittee on Freedom Access to Information and Freedom of Expression). Konstatováno bylo, že internet nikdy nebyl svoboným médiem a vždy tu do jisté míry byla regulace, ale v poslední době se regulace a cenzura stává i nástrojem jakési šikany občanů některých států (např. Rusko, Ukrajina etc.). Za zveřejnění (protivládního) statusu na Facebooku bylo několik lidí i odsouzeno. Někde jsou sociální sítě zcela zakázány a občanům nedostupné.
V rámci ranní „plenary session“ přednášela dr. Ewa Bartnik, bioložka, která se zabývá vztahem vědy a médií a popularizací vědy. Vysvětlila, jak vznikají obecné omyly, které jsou publikovány, a jak tomu lze částečně předcházet. Za největší komplikaci v popularizaci vědy považuje nedorozumění v tom, co si pod vědeckou teoríí představí občané, a co vědec. Ve vědě je totiž teorie nejvyšším možným stupněm poznání, zatímco pro občany (s reportéry/novináři v první řadě) je teorií něco, co se může každým okamžik libovolně změnit a nahradit jinou teorií.
Příští konference IFLA se bude konat v Kuala Lumpur (Malajsie).