V termínu 30.–31. května se již po 19 konal na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) konference o profesionálních informačních zdrojích, INFORUM 2017. 23. ročník konference zahájil a účastníky přivítal prorektor VŠE Ing. Petr Dvořák, Ph.D., který vyjádřil nadšení, že se konference může konat právě na VŠE v tak velkém počtu lidí. Poté si vzal slovo zakladatel konference Ing. Vladimír Karen, který nás se svým týmem z Albertiny Icome Praha uvítal již tradiční vtipnou scénkou, tentokrát na téma „Pracovní písně v knihovnách a jejich význam v knihovnickém workflow“.
Také letos byla dodržena tradice, že dopolední blok prvního konferenčního dne patří zahraničním účastníkům. S prvním příspěvkem vystoupil Carl Grant z University of Oklahoma Libraries (USA), který hovořil o změně, která se děje ve společnosti, tedy o tom, že v relativně krátké době probíhá mnoho technologických změn – rozvíjí se sociální sítě, objevily se čtečky knih, mikročipy, ale ve společnosti jsou velké rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími, tedy existuje tzv. digitální rozdělení, kdy na jedné straně stojí ti, kteří nemají vůbec přístup k Internetu nebo k němu mají přístup jen v práci a na straně druhé ti, kteří jsou online vždy a všude. Množství informací obrovsky narůstá a to, co bychom my jako knihovníci měli dělat, aby se budoucnost utvářela dle našich představ je, že bychom měli umět učit lidi se ptát. Učit je ptát se „proč“. V jejich univerzitní knihovně chtějí, aby byli jejich studenti úspěšní, aby jejich fakulty byly prestižní, proto se podílejí jejich knihovníci na vzdělávání studentů. Vytvořili např. výstavu Galileo’s World, prostor pro výzkumy tzv. Inovation Hub a jejich knihovna se tak stala intelektuální křižovatkou.
Jako další vystoupila Yvonne Ng, která pracuje jako archivářka v mezinárodní neziskové organizaci WITNESS, s příspěvkem o uchovávání audiovizuálních dokumentů, které je v současné době aktuálním tématem, neboť technologie se rychle vyvíjejí a životnost těchto médií je krátká, neboť nosiče rychle zastarávají. Lidstvo by tak mohlo přijít o cenné dokumenty a tím tak ztratit důležitá svědectví doby. I tak se řada audiovizuálních médií nenávratně ztratí, a proto je důležitá spolupráce v uchovávání těchto dokumentů. V neziskové organizaci WITNESS v USA, která se zaměřuje na zneužívání lidských práv, se věnují uchovávání audiovizuálních dokumentů, na kterých jsou záznamy lidských konfliktů, protože video je nejdůležitějším médiem dneška.
Vít Richter přednesl příspěvek s názvem Novela autorského zákona a možnosti nových služeb knihoven v digitálním prostředí, ve kterém zmínil, že sice novela na první pohled knihovnám nic zvláštního nepřináší, na druhou stranu ale otevírá možnost, jak zpřístupnit veškerou tištěnou produkci vydanou na přelomu milénia v digitálním prostředí. V novele jsou nataveny principy tzv. rozšířené správy, která dává Národní knihovně možnost uzavírání hromadných licenčních smluv pro knihovny. Konkrétně se jedná o § 97 e, kde se píše o „díle nedostupném na trhu“. Monografie, kterou nebylo možno sehnat na běžném trhu 6 měsíců, se může stát předmětem licenčních smluv. Periodika jsou omezena na 10 let. Pokud budou podepsány licenční smlouvy a díla budou zdigitalizována, budou moci být také zveřejňována. Národní knihovna se chystá vytvářet Seznam děl nedostupných na trhu, na něž se bude moci následně uzavřít licenční smlouva, a která budou následně dostupná skrze digitální knihovnu. Tento projekt má dva hlavní cíle: 1. zpřístupnit ve všech knihovnách vše, co bylo zdigitalizováno a 2. poskytovat další služby v digitálním prostředí jako je vzdálený přístup, e-výpůjčka, digitální kopie atd. Mělo by tedy fungovat sdílení mezi institucemi. Mělo by se jednat o bezplatnou službu placenou buď ze státního rozpočtu, nebo knihovnami. Na Slovensku tato služba funguje, je zpřístupněna registrovaným uživatelům, kteří za poplatek zhruba 3,5 eura můžou měsíc číst. Národní knihovna ČR má v plánu v letošním roce uzavřít licenční smlouvy, stanovit podmínky a začít budovat Seznam děl nedostupných na trhu. Následně bude na programu vybudování infrastruktury Národní digitální knihovny, které by se mohlo řešit v roce 1919.
Eva Dibuszová informovala o projektu CzechELib, který je výsledkem mnohaleté celonárodní spolupráce zástupců knihoven vysokých škol, Akademie věd ČR, Národní knihovny, krajských knihoven, nemocnic a dalších institucí. Přípravou projektové žádosti a realizací projektu byla pověřena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Národní technická knihovna. Na konci roku 2016 bylo podepsáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a Institucionální projekt systémový (IPS) OP VVV na roky 2017–2022 tak mohl být k 1. lednu 2017 zahájen. Cílem projektu je zvýšení výkonnosti a efektivity oblasti výzkumu, vývoje a inovací v České republice, systémová změna způsobu zajišťování elektronických vědeckých časopisů, knih a speciálních databází, soustředění finančních prostředků do jednoho centra, financování nákupu přístupů k EIZ. Výsledkem by měla být celonárodní služba pro účastnické instituce, kdy nárok na podporu budou mít pouze výzkumné organizace.
Druhý den zahájil blok přednášek věnovaný technologiím, datům a vyhledávání Petr Žabička z Moravské zemské knihovny se svou přednáškou Vyhledávání na portálu Knihovny.cz, ve které shrnul současný stav a blízkou budoucnost portálu. Portál Knihovny.cz zatím obsahuje/indexuje katalogy velkých a některých menších knihoven, Souborný katalog ČR, bibliografické databáze jako je ANL, BMČ aj., Open Library, Normy (ČSN), ale pouze metadata, Digitální knihovny (Manuscrtiptorium a Kramerius MZK), Patentové informace (přihlášky, patenty, průmyslové vzory), zákony, autoritní databáze (Jmenné autority a Osobnosti regionu), adresář knihoven, který je ale prohledávaný samostatně. Od loňského roku došlo k řadě změn: řazení výsledků podle lepší relevance, úpravy hledání, vylepšení deduplikace, byla zprovozněna možnost stahování záznamů přes protokol Z39.50. Naopak připravováno je posílení hardwaru, díky čemuž se zkrátí odezva, zapojení dalších knihoven, indexace článkových databází a zapojení centrálního indexu. Uživatel může vyhledávat v centrálním indexu díky systému Solr, který prohledává plné texty, podporuje fasetovou navigaci, zvýrazňuje vyhledané termíny v úryvcích textu, řadí dle relevance, umožňuje geografické vyhledávání a má našeptávač. Základní vyhledávání je klasické jedno vyhledávací okno, ve kterém jsou podporovány dotazy obsahující booleovské operátory, našeptávač je rozdělen na název, autora a předmět, takže pokud si uživatel vybere z našeptávače, je jeho dotaz převeden jako pokročilé vyhledávání dle určitého kritéria. Pokročilé vyhledávání umožňuje sestavení komplexních dotazů bez nutnosti znát syntaxi. Po posílení hardwaru bude vyhledáno nejprve to, co uživatel napsal a pak varianta s diakritikou, taktéž je zatím vypnuta lemmatizace.
Docent Vilém Sklenák z VŠE měl přednášku Quo vadis, vyhledávání (na webu)? Ve které zmínil, že vyhledávání je dnes pro většinu uživatelů každodenní rutinou a výpadek některé služby má pak až nádech katastrofy. Na jedné straně jsou uživatelé, které něco hledají a něco očekávají, na další straně jsou různá data a vyhledávače paradoxně bojují s tím, co vypadá jednoduše – s obecnými dotazy. Vyhledávače nefungují samostatně, fungují v rámci nějakých systémů, které se vyvíjejí a vyhledávače jim musí svůj vývoj přizpůsobovat. Web se vyvíjí a mění, data jsou lépe strukturovaná, prosazují se nové standardy (open data, lined open data) a budoucí dokumenty budou v budoucnu tvořeny grafem propojených dat. Prvním klíčovým problémem je pochopení toho, co uživatel chce, tedy kontext dotazu, vyhledávač potřebuje spousty informací navíc – lokaci, zařízení, historii předchozích dotazů, to vše dává dohromady širší kontext, ale může to narážet na problém ochrany soukromí. Paradoxní je, že nás na jednu stranu internet, web a vyhledávače obohacují, ale na druhou stranu vzniká tzv. Google efekt, tedy, že podléháme pohodlí, tzv. digitální amnézii, postrádáme schopnost si věci pamatovat. Změny prostředí mají vliv na vyhledávače ve všech směrech, teprve čas ale ukáže, které přísliby jak a kdy budou naplněny.
Naděžda Andrejčíková z firmy Cosmotron Bohemia navázala s příspěvkem Technologie, knižnice, informačný systém, ve kterém shrnula historii knihovnických technologií. Mění se nosiče informací a to má velký vliv na knihovnické informační systémy. Knihovny uživatelům nabízejí a poskytují různá rozhraní různých systémů a uživatelé nevědí, co a kdy mají používat. Řešením je tedy jedno rozhraní ke všem informačním zdrojům i k volně dostupným e-zdrojům. Knihovna byla založená s účelem sloužit jako jednotná brána k informacím a pokud toto chceme zachovávat, je důležité přizpůsobit se technologickému vývoji. Tímto vývojem se bude prostředí knihoven měnit na místo střetávání.
I letošní ročník Konference Inforum byl velice zdařilý, plný přínosných příspěvků a příjemných setkání s kolegy z našich i zahraničních knihoven. Pozitivně hodnotím, že se konference účastnilo více přednášejících z jiných zemí než pouze z Česka a Slovenska.