(11. 8. 1799 Saugues –5. 10. 1883 Frohsdorf)
(Zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Joachim_Barrande)
Francouz, který byl spjat s Čechami, vystudovaný stavební inženýr, učitel, vychovatel a především geolog a paleontolog, tím vším byl Joachim Barrande.
Budoucí významný geolog se narodil 11. srpna roku 1799 v městě Saugues v jižní Francii. Finanční situace rodiny dovolila, aby otec Barrande poslal studovat na prestižní lyceum Collège Stanislas své dva syny. Bratři pak pokračovali ve studiu na École polytechnique a na École des ponts et chaussèes v Paříži. Joachim zároveň navštěvoval přednášky z přírodních věd a především se seznamoval s učením významného přírodovědce, zoologa a paleontologa Georgese de Cuviera.
Po dokončení studií pracoval Barrande jako stavební inženýr se zaměřením na silniční a mostní stavitelství. Několik let se věnoval stavbě mostů v Bordeaux na Garonně a v Saumuru na Loiře. Zlom v Barrandově kariéře nastal, když byl povolán ke dvoru a stal se vychovatelem Jindřicha ze Chambordu, vnuka francouzského krále Karla X. Po červencové revoluci roku 1830 musela královská rodina Bourbonů uprchnout z Francie a do exilu s ní odchází i Joachim Barrande. Jejich cesta vedla nejprve do skotského Edinburghu a když rakouský císař František I. pozval Karla a jeho dvůr do Čech, ubytovali se nejdříve na zámku v Buštěhradu a od října 1832 na Pražském hradě. Od této doby se Barrande natrvalo usazuje v Praze a postupně bydlí od roku 1835 na Malostranském náměstí a za deset let se stěhuje do dnešní Vítězné ulice. Domácnost mu vedla matka Jana Nerudy paní Barbora.
V Praze se Joachim Barrande seznámil s řadou významných osobností té doby, například s historikem Františkem Palackým nebo s předním představitelem české vědy, přírodovědcem a zakladatelem Národního muzea hrabětem Kašparem Šternberkem. a právě u Šternberka Barrande viděl sbírku zkamenělin, kterou hrabě vlastnil.
Joachim Barrande se v Čechách načas vrátil ke svému původnímu povolání a v roce 1834 přijal nabídku na posouzení projektu stavby koňské dráhy v úseku Praha–Křivoklát a dále do Plzně. Při průzkumných pracích kolem Berounky narazil na bohatá naleziště zkamenělin u Skryjí a Týřovic. Od té doby se stavební inženýr Barrande dalších 44 let věnoval výzkumu českých silurských skal. Se svými pomocníky nashromáždil velké množství zkamenělin. Procestoval převážně pěšky celé střední Čechy a seznámil se s jejich geologickým složením. Do deníku si pečlivě zapisoval místa nálezů, samotné nálezy fosilií a zároveň kreslil geologické profily. Souvrství mezi Prahou a Plzní nazval českým silurským systémem. Později bylo toto pásmo na Barrandovu počest nazváno Barrandienem.
Po letech systematické práce vydal v Lipsku v roce 1846 první zprávu o českém siluru a trilobitech a započal připravovat monumentální dílo nazvané Système Silurien du Centre de la Bohême, jehož první svazek vyšel roku 1852.
Encyklopedie vydávaná Barrandem do roku 1881 zahrnuje celkem 22 svazků, ve kterých je popsáno 3.557 druhů zkamenělých organizmů na více než 6.000 stranách s 1.160 obrázky a litografickými tabulemi.
Svůj vztah k nové vlasti Joachim Barrande dokumentoval také tím, že se záhy naučil česky a některým popisovaným druhům dal česká jména a latinské přívlastky. a tak se můžeme setkat třeba s mušlí Babinkou primou s mlžem Panenkou venditou, Šárkou infelix a mnoha dalšími.
Joachim Barrande položil svým dílem základ k výzkumu českých prvohor.
A na Čechy pamatoval také ve své závěti. Velkoryse odkázal veškeré své sbírky zkamenělin, rozsáhlou knihovnu, rukopisy a částku 10 000 zlatých na dokončení svého díla Muzeu království českého.
Jeden z nejvýznamnějších paleontologů 19. století, vědec, který svým dílem proslavil Čechy, zemřel náhle při cestě do Rakouska 5. října roku 1883 ve věku 84 let.
V říjnu 2013 uplyne od úmrtí Joachima Barranda 130 let.
Zdroje:
Biografický slovník českých zemí: II. sešit. B-Bař. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-214-7. Signatura KNAV: I 00 Z
KVÍTEK, Martin. Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Havlíčkův Brod: Fragment, 1994. Odkaz. ISBN 80-85768-30-5. Signatura KNAV: s 588