Knihovna Masarykova ústavu a Archivu AV ČR

Knihovna Masarykova ústavu a Archivu AV ČR

 

Novostavbu Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., (dále jen MÚA) v pražské Libni jsem navštívila v loňském roce. Vedoucí knihovny Ing. Jana Dvořáková a PhDr. Irena Kraitlová, zodpovědná za Knihovnu Archivu AV ČR, měly plné ruce práce, přesto mě velice mile přivítaly a věnovaly mi několik desítek minut. Hlavními tématy našeho povídání bylo zejména dobrodružné putování MÚA včetně knihovny do současného sídla i projekt Zpřístupnění knihovny TGM. Paní Dvořáková mě také provedla po budově, nahlédla jsem do depozitářů a zázemí katalogizátorů.

V našem příspěvku se budeme zabývat nejdříve historií obou pracovišť a poté se vrátíme zpět do současnosti.

Knihovna Ústavu T. G. Masaryka

Dne 23. července 1932 první prezident Československé republiky podepsal Věnovací listinu, čímž byla založena nadace Ústav T. G. Masaryka (dále jen ÚTGM). Nadaci daroval svoji osobní (profesorskou) knihovnu, muzeum darů, archiv a nemalé finanční prostředky, aby zabezpečil její činnost.

Masarykův vřelý vztah ke knihám a čtení byl základem budování vlastní knihovny. „Kniha je nejlepším přítelem. Jsme knihami spojeni s duchy všech národů a dob. V knihovně dobře vybrané jsme jako ve věčnosti; ztrácí se historie, máme tu nejstarší a nejnovější myšlenky jednu vedle druhé, postihujeme, že člověk je nejen bytostí historickou. Každý vzdělanec má mít svou zvláštní knihovnu, svou docela osobní. Pověz mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi. Máme mít knihy, nejen jako prostředky při práci, ale máme každý mít autory milé, své; zde si můžeme vybírat společnost lépe než ve světě, a aspoň jednoho autora měj každý svého a toho čti často a často. Autor, který se dá přečíst jednou pro vždy, není ten pravý.“ (Masaryk, 1946)

Obr. 1 – TGM v původní knihovně na Hradě, únor 1920 (MÚA AV ČR, fond Ústav T. G. Masaryka, I (47/2), sign. 4049)

Masarykově myšlence sdílet svoji knihovnu a archiv nebyla situace od počátku nijak příznivě nakloněna. V roce 1915 hrozila perzekuce ze strany rakouských úřadů, Masaryk z exilu psal Benešovi naléhavou zprávu: „Mé knihy a skripta schovat. Čekám, že po Prohlášení budu prohlášen za zrádce a všechno zkonfiskováno. Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní.“ (Sychrava, 1920) Po návratu do vlasti a zvolení prezidentem v roce 1918 následovala šťastná léta, během nichž Masaryk utěšeně rozšiřoval své sbírky na Pražském hradě i v Lánech. „Kolem starého jádra své knihovny profesorské začal vytvářet novou, programově pojatou a systematicky doplňovanou knihovnu pro potřeby hlavy moderního demokratického státu i filozofií se obírajícího vědce.“ (Broklová, 2002)

Obr. 2 – Masarykovy připomínky k §4 návrhu Věnovací listiny nadace Ústav T. G. Masaryka (viz Broklová, 2002)

Knihovna byla doplňována také nákupy v aukcích. Těsně před 2. světovou válkou byla zakoupena sbírka sběratele Rudolfa Hirsche, čítající kolem 60 tisíc svazků. Jsou zde zastoupeny rukopisy, prvotisky, první vydání Komenského, literatura z 16. až 18. století atd.

Za protektorátu došlo v roce 1941 k přejmenování na Studijní knihovnu filozofickou, byla uzavřena a mohla být nadále užívána pouze jejími zaměstnanci. „Osobám v knihovně nezaměstnaným nesmí být užívání knihovny a sbírek v žádném případě povolováno.“ (Broklová, 2002) Později byla knihovna, archiv a další materiály z nařízení protektora převzaty německým vedením Národní a univerzitní knihovny v Praze, do jejíhož fondu bylo doplněno mnoho svazků z příruční knihovny bývalého ÚTGM.

Obr. 3 – Úvodní list věnovací listiny z roku 1941 (viz Broklová, 2002)

Bezprostředně po válce svitla naděje, že se původní pracoviště i doposud roztříštěné sbírky přesunou do bytového domu ve Verdunské ulici v Praze-Bubenči, ale již v roce 1954 byla usnesením politického sekretariátu ÚV KSČ schválena likvidace Ústavu i soukromé knihovny včetně jeho sbírek darů a památek. Likvidací bylo pověřeno Ministerstvo školství, ale k fyzickému zničení naštěstí nedošlo. Knihovní fond (204 tisíc svazků) a další předměty byly uloženy na různá místa a rozděleny mezi množství subjektů: archiv a profesorská knihovna TGM připadly Ústavu dějin KSČ, většina svazků byla přesunuta do Národní a univerzitní knihovny (dnes Národní knihovna ČR) nebo Základní knihovny ČSAV (dnes Knihovna AV ČR).

V roce 1968 byly iniciovány mnohé snahy o obnovu ÚTGM (např. Janem Patočkou), kvůli zásahu normalizačních politiků se nakonec ústav stal pouze přidruženým pracovištěm Filozofického ústavu ČSAV. Po roce 1989 bylo prezidentem České republiky rozhodnuto o jeho obnově; ovšem v 90. letech, kdy už to vypadalo, že by se všechny fondy i pracoviště mohly spojit v jeden celek, byla profesorská knihovna trochu nešťastně předána do správy Ústřední knihovně Univerzity Karlovy.

Knihovna Masarykova ústavu AV ČR

V roce 1990 byl ÚTGM obnoven jako o.p.s. a získal v restitucích zpět knihovnu (odhadem 160 tisíc svazků) a archiv. ÚTGM neměl k dispozici žádné finanční prostředky, budovu ani depozitáře, kam by znovuzískané fondy mohl uložit. Proto v roce 1995 převzal správu nově vzniklý Masarykův ústav AV ČR (dále jen MSÚ), od roku 2006 na něj navazující Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Také MSÚ má svou knihovnu, která shromažďuje především současnou knižní produkci se zaměřením na život a dílo T. G. Masaryka, E. Beneše, dějiny českých zemí a Československa (1848–1950), bibliografie, encyklopedické slovníky, současná periodika aj.

Knihovna Akademického archivu

Archiv Československé akademie věd (Archiv ČSAV, dnes Archiv AV ČR) vznikl v 50. letech, bezprostředně po založení ČSAV, činnost zahájil 1. ledna 1953 pod vedením Václava Vojtíška. Převzal archiválie předchůdců své mateřské instituce: Královské české společnosti nauk (1784–1952), České akademie věd a umění (ČAVU, 1890–1952), Masarykovy akademie práce (MAP, 1920–1952) a Československé národní rady badatelské (ČSNRB, 1924–1952).

Archiv ČSAV měl za úkol nejen shromažďovat a spravovat písemnosti, ale také vědecky zpracovávat dějiny uvedených institucí, dalších vědeckých spolků a společností, písemností předních českých vědců a obecně dějiny české vědy. Pro potřeby zpracování archivních fondů a vědeckého výzkumu byla tedy založena knihovna, jejímž základem se staly publikace ČAVU, MAP, ČSNRB a dalších vědeckých ústavů, později také konzervační fond publikací Nakladatelství ČSAV (později Academia) a nakladatelství Slovenské AV Veda. Kromě základních pomůcek (bibliografií, encyklopedií, slovníků ad.) knihovna začala shromažďovat další odbornou literaturu a periodika, která se týkala především archivnictví, pomocných věd historických, kodikologie, dějin české i světové vědy.

Osudy knihovny jsou těsně provázány s osudem Archivu, zejména s hledáním důstojného umístění, které by odpovídalo významu spravovaných archiválií (srov. Barvíková – Podaný, 1999).

Obr. 4 – Barokní sál Colloredo-Mansfeldského paláce v Karlově ulici č. 2, „prozatímní“ depozitář v letech 1953–1992 (viz Podaný, 1997)

Po různých peripetiích a opakovaném stěhování se Archiv včetně knihovny usídlil v budovách bývalé vodárny psychiatrické léčebny V Zámcích 56 v pražských Bohnicích, další prostory měl k dispozici v objektu Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR v Praze 8 – Holešovičkách (bývalá tiskárna Prometheus).

V srpnu 2002 postihly budovy v Bohnicích povodně, které Archiv i knihovnu těžce poznamenaly. Zatopeno bylo první a druhé podlaží knihovního depozitáře do celkové výšky 4,8 m, zasaženo bylo zhruba 25 tisíc knih, podstatná část se týkala publikací ČAVU, Knihovny Zdeňka Nejedlého a časopiseckého fondu.

Obr. 5 – Zatopený objekt tzv. Vodárny v Bohnicích (foto Milan Barvík, MÚA AV ČR, srpen 2002)

Některé knihy byly úplně zničeny, další pak zamraženy v Mochovských mrazírnách (dodnes je na některých knihách patrný otisk přepravek) a později se sušily v objektu Knihovny AV ČR v Jenštejně. Tam je dodnes uložena většina knihovních fondů knihovny Archivu, zejména zakonzervovaná knihovna Zdeňka Nejedlého, jejíž součástí je i knihovna Ladislava Štolla.

Obr. 6 – Zničené knihy po povodních (foto: Tomáš Hermann, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, srpen 2002)

V roce 2005 byl tzv. živý fond knihovny umístěn do depozitáře nově postavené budovy pro Archiv v Gabčíkově 10 v Praze 8. Po sloučení s MSÚ v roce 2006 knihovna postupně uvolňovala místo archiváliím, knihy byly částečně přesunuty do suterénu budovy, další do Jenštejna, později též do prostor v Prometheu. V současnosti se upravuje depozitář pro Knihovnu TGM, knihovna Archivu se opět musela na dobu rekonstrukce stěhovat do náhradních prostor a do depozitáře v Prometheu se zase vrátí.

 

 

Knihovny dnes

Teprve před dvěma lety, v roce 2017, po desítkách let různých provizorií se všichni pracovníci i knihovní fondy konečně ocitli pod jednou střechou – nebo se tam v již dohledné době ocitnou. Do zrekonstruovaného depozitáře byl přesunut fond ÚTGM čítající více než 160 tisíc svazků (sbírky uložené ve skladech Národní knihovny v Postoloprtech a Rakovníku, z depozitáře Knihovny AV ČR v Jenštejně a z pražského depozitáře v původním sídle MÚA v ulici Na Florenci). Badatelsky cenná sbírka, osobní profesorská knihovna TGM (odhadem 30 tisíc svazků), v majetku Univerzity Karlovy, bude v roce 2019 také uložena do dalšího zrekonstruovaného depozitáře na totožné adrese; u příležitosti slavnostního zahájení provozu nové budovy MÚA byla v roce 2017 sepsána dohoda o spolupráci s UK.

Dnes je tedy Knihovna MÚA složena z knihovny někdejšího Masarykova ústavu AV ČR, historické knihovny ÚTGM (Knihovna TGM) a knihovny někdejšího Archivu AV ČR. Většina fondů je uložena v depozitářích vedle budovy MÚA, knihovna někdejšího Archivu AV ČR má část knihovního fondu uloženou v depozitáři v Jenštejně. Pro ilustraci: Knihovna TGM představuje 4 000 bm svazků, které jsou uloženy v pojízdných regálech do výšky 3,5 metru.

Dokumenty jsou pro veřejnost dostupné pouze prezenčně po předchozím objednání (nejlépe prostřednictvím elektronických formulářů na webu MÚA) do badatelny. Badatelna, která v současnosti slouží i jako příruční knihovna, je pro veřejnost otevřena v pondělí a ve středu od 9 do 18 hodin. Zaměstnanci MÚA si mohou dokumenty z novější produkce půjčovat také absenčně do svých kanceláří, ale historické a osobní fondy jsou zaměstnancům rovněž půjčovány pouze do badatelny.

Do konce roku 2019 by mělo být v nových depozitářích MÚA (vč. pronajatého depozitáře v Jenštejně) uloženo kolem 250 tisíc svazků. V katalozích by mělo být zpracováno celkem 160 tisíc svazků.

Celkem v knihovně pracují 3 knihovnice (v knihovně někdejšího Archivu AV ČR pouze na poloviční úvazek), které mimo jiné vyřizují také výpůjčky. Tým katalogizátorů, který zpracovává Knihovnu TGM v blízkosti depozitářů, se skládá ze třinácti katalogizátorů, jednoho manipulanta a jednoho koordinátora.

Obr. 7 – Pracoviště katalogizátorů Knihovny TGM (foto: Vlasta Mádlová, MÚA AV ČR, 2018)

Projekt Zpřístupnění Knihovny TGM

Od roku 2017 se usilovně pracuje na projektu Zpřístupnění Knihovny TGM, v jehož rámci by mělo být za první dva roky zpracováno kolem 80 tisíců svazků; do 2. dubna 2019 bylo zkatalogizováno celkem 64 548 svazků. Pokračování projektu včetně fotogalerie můžete sledovat na webových stránkách MÚA. Správu a provoz knihovny zajišťuje MÚA na základě smlouvy o součinnosti a spolupráci s ÚTGM. Katalogizaci fondu umožnily prostředky AV ČR a zvláštní dotace vlády určená na připomenutí důležitých výročí v roce 2018.

Obr. 8 – Nový depozitář Knihovny TGM (foto: Vlasta Mádlová, MÚA AV ČR, 2018)

Původně byla Knihovna TGM utříděna podle 300 oborů a podoborů. Pro začátek projektu byly vybrány ty obory monografií, o které již dříve interní badatelé projevili zájem a se kterými často pracovali (česká politika, Češi, Československo, masarykiana, Světová válka, sociologie, socialism, státověda, úřední knihovna – statistika a výroční zprávy, jazykověda, Slované atd.). Původní obory se promítly do signatur.

Obr. 9 a 10 – Ukázka z fondu Knihovny TGM (foto: Jana Grillová, Knihovna AV ČR, 2018)

V roce 2018 se přidalo zpracování českých, československých a nakonec zahraničních periodik. Tato rozsáhlá sbírka představuje 2 430 titulů; více než 16 tisíc ročníků periodik. Ve zkatalogizovaných monografiích za poslední rok přibylo několik hlavních oborů: zpracována byla historie, filozofie, náboženství, ekonomika, právověda, slovníky, geografie aj. Jak je vidět, odborný záběr byl rozprostřen do značné šíře lidského poznání.

Již zpracované dokumenty jsou vyhledatelné také v Souborném katalogu AV ČR a Národní knihovny ČR. Dokumenty si lze objednat do badatelny k prezenčnímu studiu, veřejnost tak může poprvé nahlédnout do dosud nepřístupných pokladů.

 

 

S knihovnicemi jsme si také povídaly o jejich působení v MÚA, zajímavostech z fondu Knihovny ÚTGM a pracovních plánech do budoucna.

Jana Grillová (JG): Můžete říci pár slov o tom jak dlouho v MÚA pracujete, co zajímavého pamatujete?

Irena Kraitlová (IK): Nastoupila jsem na poloviční úvazek do knihovny Archivu v roce 2011, v podstatě téměř každý rok stěhuji nějakou část knihovního fondu, takže si pamatuji zejména nakládání a vykládání knih, tahání těžkých přepravek… Téměř od začátku se snažím o retrokatalogizaci staršího fondu, takže ty přepravky knih mě budou asi provázet ještě dlouho. Asi nejsmutnější byla první návštěva v Jenštejně, kde stojí v regálech řady cenných, po vytopení zkroucených a poškozených knih, dodnes si lze udělat představu o tom, jak hodnotná knihovna to byla před povodněmi. Se škodami a rekonstrukcí knihovny se ještě dlouho budu potýkat při postupné retrokatalogizaci.

Jana Dvořáková (JD): Do knihovny MSÚ jsem nastoupila v létě 2014. Tehdy ještě měla knihovna depozitáře Na Florenci 3 a v Jenštejně, kde byl umístěn zejména fond ÚTGM. Malá příruční knihovna MSÚ ve 2. patře se časem rozrostla. Nyní je ze 2 000 jejích svazků vytvořena v badatelně již zmíněná příruční knihovna, dalších 13 000 je deponováno v nové budově MÚA.

Stěhování v roce 2016 připomínalo spíš manévry. Vždyť jsem s brigádníky dotřiďovala a nakonec s firmou stěhovala 4 kilometry knih! V následujícím roce jsme získali finance na 2 roky katalogizace – projekt Zpřístupnění knihovny TGM. Znamenalo to, že jsem na „zelené louce“ musela v krátké době vybudovat pracoviště pro 12, později 15 osob, vytvořit koncepci knihovny a metodicky zajistit celý proces. To je opravdu nezapomenutelné.

JG: Polepšil si MÚA a jeho knihovny přestěhováním do nového?

IK+JD: Do nového depozitáře se v roce 2017 stěhovala knihovna MSÚ a ÚTGM z dosti nevyhovujících prostor. Takže knihy si určitě polepšily. Navíc se nám tím podařilo knihovní fondy ÚTGM sloučit. Do druhého zrekonstruovaného depozitáře bude letos v létě navrácena knihovna Archivu a přemístěna profesorské knihovna TGM z depozitáře UK v Lešeticích.

Obr. 11 – Novostavba MÚA, vlevo (foto: Jana Grillová, Knihovna AV ČR, 2018)

JG: Hodně se hovořilo o knihovně Masarykově; co knihovna Archivu – co do ní přibývá v současné době?

IK: Knihovna získává publikace zejména k archivním fondům z pozůstalostí významných vědců, někdy významnou část jejich osobních knihoven. Z posledních let jmenujme alespoň část knihovny Aleny Míškové (bývalé ředitelky Archivu), v níž byla řada publikací k česko-německým vztahům, publikace z pozůstalosti odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Kopala, obsáhlou část knihovny historika Karla Novotného a díky Ines Koeltzsch knihovnu německého teologa a historika, odborníka na katolicismus a katolickou modernu Otto Weiße. Kromě toho má knihovna poměrně rozsáhlou výměnu s knihovnami archivů a dalších institucí, i zahraničních. Další knihy jsou kupovány k jednotlivým grantovým projektům.

JG: V jaké fázi se nachází katalogizační projekt? A co nejzajímavějšího můžeme nalézt v osobním archivu TGM?

JD: O katalogizačním projektu jsme již hovořily. Podle současné výkonnosti celého týmu bychom měli dvouletý úkol splnit. Je dokončeno zpracování rozsáhlé sbírky dobových periodik, mnohé obory, ze kterých již badatelé v minulosti čerpali, a letos dokončíme důležité obory, které byly v pražských depozitářích vytříděny (jako je historie, filosofie, náboženství, ekonomika, pedagogika, psychologie, bibliotekářství, přírodní vědy aj.). Čekají nás další rozsáhlé obory jako je estetika, beletrie a fondy přestěhované z Jenštejna, které nejsou oborově seskupeny. Vzhledem k tomu, že nemáme u depozitářů žádný manipulační prostor, nemůžeme obory dodatečně třídit. Proto budou označovány signaturou X, ve druhé signatuře ponesou svazky označení původního oboru tak, jak jej nalezneme na původních štítcích na deskách knih.

Současně se zpracováním knihovního fondu probíhá také zpracování osobního fondu TGM pod vedením PhDr. Kokešové, ale to je otázka přímo pro paní kolegyni. Základní informace o postupu zpracování archivu ÚTGM lze nalézt opět na našich webových stránkách.

JG: Osobní vpisy, poznámky na okraj i pod čarou; tím je Knihovna TGM natolik unikátní a vzácná. Pracuje se v katalogizaci s těmito informacemi?

JD: Výjimečnost této prezidentské knihovny je dána také osobními poznámkami a podtrháváním TGM v textu. Pan prezident knihy používal jako studijní materiál, zdroj informací. Věřím, že jednou bude tento bohatý poznámkový aparát prostudován a vydá další svědectví o Masarykových názorech díky kritickým komentářům a glosám. Takto „vybavené“ svazky jsou při katalogizaci označovány v poznámkových polích. Další poznámky zachycují také dedikace, podpisy známých osobností, vlastnická razítka apod. Pokud byl v knihách nalezen archivní materiál, byl předán do archivu ÚTGM a u zdrojového dokumentu o tom byl opět proveden zápis. Kromě toho máme vzácné svazky získané v minulosti z aukcí, které jsou také v průběhu katalogizace označovány poznámkami. Snažili jsme se zachytit historii každé knihy. Abyste si mohli udělat představu o již zmíněné unikátní sbírce R. Hirsche, můžete nahlédnout do katalogu starých tisků na našich webových stránkách, kde je zpracována zhruba její třetina, a to díky projektu PhDr. Tydlitátové.

JG: V loňském roce jsme slavili 100 let od založení československého státu, co pro vás toto výročí znamená?

IK + JD: Pokud se ptáte na knihovnickou profesi, tak to znamenalo více práce, neboť bylo potřeba připravit některé svazky pro vydávané publikace a pro výstavy. Výročí se MÚA věnoval opravdu intenzivně, rády bychom upozornily alespoň na reprezentativní knihu Republika československá. 1918–1939, kterou redigovali Dagmar Hájková a Pavel Horák (knihu si lze vypůjčit také z fondu KNAV, pozn. red.) a také na streetovou výstavu téhož názvu, která oběhla v loňském roce 24 měst Čech a Moravy.

JG: A co se bude dít dále, co dalšího, zajímavého se plánuje?

JD: Ani v letošním roce se nebudeme nudit. Jak jsme již zmínily, čeká nás přestěhování profesorské knihovny TGM z Lešetic na základě výpůjčky UK. Tomu bude předcházet revize cca 30 tisíc svazků pro vytvoření předávacího protokolu. Tato „dotýkaná“ sbírka, osobní knihovna TGM, bude umístěna do druhého zrekonstruovaného depozitáře a bude prezenčně k dispozici v naší badatelně. Tato část fondu je již zkatalogizována. Podle prvních nahlédnutí lze opět očekávat podpisy TGM a snad i Masarykovy poznámky. To teprve uvidíme.

Zůstává ještě nejasné, dostaneme-li od vlády ČR druhou část financí na pokračování katalogizace. Na konci tohoto roku budeme v polovině katalogizace knihovny TGM. Věříme, že naše dílo nezůstane nedokončeno. Vždyť téměř po 70 letech jsme konečně začali odstraňovat dluhy vůči TGM a díky souborným katalogů NK a AV ČR zpřístupňujeme jeho knihovnu veřejnosti.

JG: Moc děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho sil (a finančních prostředků), které jsou tolik nutné pro Vaši práci.

 

 

Zdroje:

BARVÍKOVÁ, Hana, Helena JANDEROVÁ a Václav PODANÝ. Fondy a sbírky Archivu Akademie věd České republiky. Praha: Archiv AV ČR, 1999. ISBN 80-902464-3-5.

BORÝSKOVÁ Štěpánka, MÁDLOVÁ Vlasta, PAVLÍČEK Tomáš. Fotografické archiválie ve fondech AV ČR dvanáct let po povodni, in Práce z dějin Akademie věd 3, 2014, č. 2, s.180–208 (zde též fotodokumentace).

BROKLOVÁ, Eva. Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní: 70 let Masarykova ústavu Studie a dokumenty. Praha: AV ČR. Masarykův ústav, 2002. ISBN 80-86495-12-4.

MASARYK, Tomáš Garrigue. Jak pracovat?: přednášky z roku 1898. 7., (5. knižní) vyd. Praha: ČIN – tisk. a nakl. družstvo českosl. legionářů, 1946. Živá věda : knihovna spisů naučných, pamětí a životopisů. Řada Svět člověka.

Mua.cas.cz: zpravodaj Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v. v. i. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2009-. ISSN 1803-8743.

PODANÝ Václav, SCHWIPPEL Jindřich. Předchůdci Archivu Akademie věd České republiky. In: Práce z dějin Akademie věd, řada A, svazek 5, 1997, s. 223–264. ISSN 1213-7928.

SYCHRAVA, Lev. Masarykovy vzkazy domů. s. 186-188. In: VELEMÍNSKÝ, Karel. Masaryk osvoboditel: sborník. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty, 1920.

 

Z webů AV ČR, MÚA a zprávy z médií: