„Studium věd přináší pravdu, neuvěřitelnou potěchu mysli“– M. Koperník
Světová geocentrická soustava zavedená řeckým astronomem a matematikem Klaudiem Ptolemaiem ve 2. století n. l., podle níž je Země středem vesmíru a kolem ní obíhá Slunce a planety, platila několik staletí. Tím, kdo tuto teorii změnil, byl v 16. století polský astronom Mikuláš Koperník.
Budoucí významný astronom se narodil 19. února roku 1473 v Toruni v rodině obchodníka jako nejmladší ze čtyř dětí. Když bylo Mikulášovi deset let, zemřel mu otec. O další výchovu se proto staral strýc z matčiny strany biskup Lukáš Watzenrode. Ten poslal Mikuláše a jeho bratra Ondřeje v roce 1491 na studia do Krakova, zde se vzdělával ve filozofii a lékařství, ale také v matematice a astronomii.
V roce 1496 pokračoval ve studiích práv, teologie, matematiky, astronomie a medicíny v italské Boloni a Padově. Kvůli tomu, aby mohl studovat původní astronomické texty, se naučil řecky. Studia zakončil v roce 1503 a hodnost doktora kanonického práva mu udělila univerzita ve Ferraře.
Se značným vzděláním se Koperník vrátil do Polska. Poté se stal osobním lékařem a tajemníkem svého strýce Watzenroda, který působil jako varmiňský biskup. V dalších desetiletích zastával Koperník množství úřadů jak církevních, tak světských.
Mikuláše Koperníka ale stále víc přitahovala astronomie a ve volných chvílích se jí věnoval. Po smrti strýce Watzenroda v roce 1512 odešel Koperník do kláštera ve Fromborku, kde pracoval jako hospodářský správce. Zařídil si tu také malou hvězdárnu vybavenou hvězdářskými přístroji a věnoval se astronomickým pozorováním. Po letech pozorování planet a hvězd a výpočtů došel Koperník k závěru, že do té doby uznávaná geocentrická soustava je chybná. Navázal tak na mnohem starší Aristarchovu teorii heliocentrické soustavy. Vytvořil tedy novou heliocentrickou teorii, podle které se Země otáčí kolem své osy a zároveň s ostatními planetami i kolem Slunce, které, jak se domníval, je středem vesmíru. Své poznatky popsal ve svém převratném díle „De revolutionibus orbium coelesticum“ (O obězích sfér nebeských).
Nová teorie vytvořená Mikulášem Koperníkem byla ve své době revoluční a její autor se obával odmítavé reakce katolické církve. Své životní dílo psal Koperník řadu let a další roky váhal s jeho publikováním. A tak dílo, ve kterém shrnul zásady nového pojetí vesmíru, vyšlo až roku 1543 v Norimberku, nedlouho před Koperníkovou smrtí. Mikuláš Koperník zemřel 24. května roku 1543 ve Fromborku.
Heliocentrické učení dále upřesnili a rozvinuli G. Galileo, J. Kepler a I. Newton.
V únoru 2013 si připomeneme už 540 let od narození Mikuláše Koperníka – právníka, lékaře, matematika a především zakladatele moderní astronomie.
Zdroj:
HOFFMANNOVÁ EVA. Čtení o slavných přírodovědcích. Božkov: Knihkupectví „U Podléšky“, 2002. ISBN 80-902961-2-2. Signatura KNAV: I 01 Z
100 nejslavnějších vědců: nejvýznamnější osobnosti vědy od starověkého Řecka po současnost. Brno: JOTA, 2009. ISBN 978-80-7217-658-8. Signatura KNAV: I 01 Z