Ve dnech 27. až 29. dubna 2011 jsme za účelem zjištění podrobností o fungování tamního institucionálního repozitáře ORBi – Open Repository and Bibliography a následného využití získaných poznatků při budování Repozitáře AV ČR navštívili Univerzitu v Lutychu (Université de Liège). Na této univerzitě pracuje přibližně pět tisíc zaměstnanců – je tedy o něco menší než AV ČR, nejedná se však o malou instituci.
Nyní velmi úspěšný institucionální repozitář ORBi byl založen v roce 2006, kdy se vedení Univerzity v Lutychu rozhodlo ukládat v digitální podobě veškeré závěrečné a kvalifikační práce, především pak disertace. O rok později (konkrétně 23. května 2007) následovalo i povinné ukládání všech ostatních dokumentů publikovaných vědci z univerzity, a to zpětně až k roku 2002.
Repozitář ORBi byl oficiálně spuštěn v říjnu 2008, k dubnu 2011 obsahoval již více než 60 tisíc záznamů. Z toho byly k více než 36 tisíc z nich připojeny plné texty dokumentů. 63 % z dokumentů je k dispozici v režimu otevřeného přístupu, což je více, než bylo vedením univerzity původně očekáváno.
Proces vkládání dokumentů
Kromě časopiseckých článků je do systému ORBi možné vkládat i jiné typy dokumentů, například zprávy, patenty, multimediální soubory, příspěvky do sborníků apod. Dokumenty jsou nahrávány prostřednictvím protokolu HTTP, tj. neposílají se e-mailem. Díky tomu lze bez problému nahrávat i velké soubory nebo multimediální přílohy.
Při vkládání dokumentů lze využít přibližně čtyřicetistránkový manuál, navíc je k dispozici nápověda k jednotlivým vyplňovaným polím. Je také možné využít „hotline“, kterou je Myriam Bastinová. Většinou zajišťuje pomoc do jednoho dne.
Samotné vložení dokumentu probíhá ve čtyřech základních krocích, jimiž jsou vytvoření záznamu, přidání doplňujících údajů, připojení plného textu a validace. Jednotlivé kroky si nyní přiblížíme podrobněji.
Vytvoření záznamu
U záznamů je rozlišena typologie 37 dokumentů a 140 kategorií oborů. Pro tento účel na Univerzitě v Lutychu využívají vlastní databázi 40 tisíc časopisů.
Podstatná je skutečnost, že údaje do systému ORBi vkládají většinou sami vědci.
Přidání doplňujících údajů
Tyto údaje nejsou vkládány povinně. Jedná se např. o abstrakt či autorská klíčová slova.
Právě v případě klíčových slov je obzvláště výhodné, že záznamy vytvářejí přímo vědci. Ti totiž mohou mj. zadat vhodnější klíčová slova než případní jiní zpracovatelé, kteří se na vzniku dané publikace přímo nepodíleli.
Připojení plného textu
Ve většině případů jsou zveřejňovány preprinty – právě jejich zpřístupnění vydavatelé obvykle povolují (není tomu tak vždy, v některých případech je možné zveřejňovat i konečnou verzi textu, ovšem bez finální grafické úpravy).
Do repozitáře je tedy prioritně vkládána autorská verze dokumentu. Pokud ji autor nemá k dispozici, požádá o její vytvoření pomocí formuláře, kde na základě technologie OCR (optical character recognition) dojde k naskenování a vymazání původního grafického rozložení článku z dokumentu a vrácení prostého autorského textu autorovi, který jej může do repozitáře uložit.
Ne všechny dokumenty jsou v repozitáři zpřístupněny v režimu otevřeného přístupu. Pokud autor nesouhlasí s tím, aby byl dokument zpřístupněn v otevřeném přístupu, je dokument zpřístupněn omezeně (restricted access). V takovém případě může uživatel, jak bylo zmíněno výše, požádat autora (či autory) o zaslání článku.
Validace
Validaci (schválení uložení plného textu) může v ORBi provést pouze autor. Součástí validace je poskytnutí licence k šíření díla (diffusion license). Žádost o udělení licence je zaslána všem autorům dokumentu. V případě, že ve lhůtě jednoho měsíce neodpoví, je licence považována za udělenou. Pokud některý z autorů odpoví, že se zveřejněním nesouhlasí, zůstane plný text v chráněném (omezeném) režimu, uživatelé mají pouze možnost vyžádat si od autora kopii. Rovněž pokud nastane případ vyjádření nesouhlasu po zpřístupnění plného textu, je příslušný plný text rovněž převeden do chráněného režimu. Za dva roky provozu repozitáře ORBi však tento případ ani jednou nenastal.
Součástí záznamu navíc může být i identifikátor DOI (Digital Object Identifier). Jeho prostřednictvím je možné získat plný text časopiseckého článku, je-li příslušný časopis institucí předplácen.
I v rámci validace je výhodou, pokud záznam vkládá přímo vědec – má totiž k dispozici i kontakty na jednotlivé spoluautory. Na e-mailové adresy uvedené v záznamu je zasílán e-mail s informacemi o vložení záznamu a plného textu do systému; autor je v něm rovněž vyzván k vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu se zveřejněním plného textu.
Uživatelské rozhraní
Významným pozitivem repozitáře ORBi je i příjemné uživatelské rozhraní.
Na základě přímých dotazů jsou zobrazovány vyhledané záznamy, přičemž u každého z nich se nachází ikonka, která ukazuje, je-li daný dokument dostupný nebo nedostupný (viz obr. 1). Ikonka PDF znamená dostupnost plného textu i v případě, že daný text je zpřístupněn v jiném formátu. Je-li dokument dostupný, musí před jeho zobrazením uživatel vyjádřit svůj souhlas se zobrazenou licencí.
Zajímavý je také případ, když si uživatel vyhledá dokument s omezeným přístupem („se zámečkem“). V takovém případě je možné si prostřednictvím systému od autora (či autorů) vyžádat kopii. Je však potřeba, aby o sobě uživatel uvedl některé údaje – např. kontakt na sebe, název instituce a důvod žádosti v poli „message“. Kopii může poskytnout pouze autor, repozitář ji automaticky neposkytuje. Požadavky mohou být autorovi (či autorům) zasílány díky skutečnosti, že v záznamu mají zachycené e-mailové adresy.
Obr. 1: Záznam výsledků vyhledávání v repozitáři ORBi
Výsledky lze setřídit podle data či typu dokumentu, lze se rovněž seznámit s počty zobrazení jednotlivých záznamů.
Právě dostupnost statistických údajů o počtu zobrazní záznamů a takéstažení plných textů představuje významnou přidanou hodnotu repozitáře ORBi. Navíc jsou rozlišeny počty zobrazení přímo z Univerzity v Lutychu a počty zobrazení celkem. Autoři mají po přihlášení možnost vidět podrobné statistiky ke všem svým záznamům (počet zobrazení záznamů, počet stažení plných textů). Díky tomu snadno zjistí, které jejich práce jsou žádané. V přibližně 90 % případů jsou zobrazovány záznamy s plným textem, z 10 % se jedná o záznamy, u nichž je nutné si vyžádat kopii od autora. Repozitář Univerzity v Lutychu většina (90 %) uživatelů navštěvuje prostřednictvím výsledků vyhledávání v Googlu.
Server PoPuPS
Připojujeme ještě zajímavost na závěr – Univerzita v Lutychu také provozuje server s názvem PoPuPS (Portail de Publication de Périodiques Scientifiques), který hostuje 13 univerzitních časopisů a pomáhá tak vědcům s publikováním. Jeden z časopisů (Geologica Belgica, viz obr. 2) dostal impakt factor až po umístění titulu na tento server PoPuPS. Navíc hodnota tohoto ukazatele neustále roste – z hodnoty 0,396 v roce 2007 na hodnotu 0,522 v roce 2008 a 0,655 v roce 2009.
Obr. 2: Prezentace časopisu Geologica Belgica umístěná na serveru PoPuPS s informacemi o zaměření časopisu, periodicitě, složení redakční rady, impakt faktoru atd.