PhDr. Vít Richter je nepřehlédnutelná osobnost českého knihovnictví. Jeho jméno je spjato s první velkou stavbou v českém knihovnictví po roce 1989, kdy se kurážně ujal výstavby depozitáře v Hostivaři. Se stejnou odvahou prosazoval znovuobnovení Svazu knihovníků a informačních pracovníků SKIP, jehož předsedou byl po řadu let a nyní působí ve funkci výkonného tajemníka, angažoval se coby předseda Ústřední knihovnické rady v prosazování nové knihovnické legislativy, ve vzniku programu Ministerstva kultury ČR „VISK“ a za mnoha dalšími pozitivními výsledky, koncepčními materiály a akcemi v oboru stojí jeho osobní přínos. Ředitel Knihovnického institutu Vít Richter odpovídá na otázky, z nichž některé jsou v současnosti velice aktuální.
PhDr. Víta Richtra (VR) se ptala PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová (ILK).
ILK: Naposledy jsme se potkali při smutné události, na pohřbu paní doktorky Burgetové, se kterou jsme měli oba dlouholetou spolupráci. Její odchod nás zasáhl osobně, ale i profesně. Oba jste stáli za obnovou spolku a za jeho rozvojem. Jak se vlastně dnes daří SKIPu a jak se daří knihovnám?
VR: Myslím si, že SKIPu se vede celkem dobře, dlouhodobě nám narůstá počet členů, a to je určitým signálem, že spolek slouží svým členům. Nyní se připravujeme na valnou hromadu, která se uskuteční 14. až 16. 6. 2016 v Hradci Králové. Zde proběhnou volby nového vedení a hlavně se bude rozhodovat o prioritách pro příští období. Pokud jde o situaci knihoven, myslím, že situace je vcelku příznivá. V ČR máme celkem 6 tisíc knihoven, z toho 5 a půl tisíc veřejných. Poté, co vešel v platnost „Knihovnický zákon“, nastaly velké obavy z toho, že poprvé u nás přestala platit povinnost obcí zřizovat knihovny, ale zdá se, že samy obce chápou knihovnu jako užitečné zařízení. Knihoven trochu ubývá, ale stále platí, že máme nejhustší síť knihoven na světě (podle průzkumu manželů Gatesových) – 5,1 knihovny na 10 tisíc obyvatel. Průměr v EU je 1,3!
ILK: A ještě jak je na tom Knihovnický institut, který jsi vybudoval?
VR: Institut má nyní 16 pracovníků, hodně se orientujeme na vzdělávání pracovníků knihoven, Knihovna knihovnické literatury poskytuje informační servis celému oboru knihovnictví a informační vědy, tj. studentům, pedagogům, knihovníkům, knihovnám. Děláme různé průzkumy, benchmarking knihoven a další projekty, ale především připravujeme novou Koncepci rozvoje knihoven.
ILK: Jak je to s Koncepcí rozvoje knihoven?
VR: Jak víš, Koncepce přijatá 2011 skončila v roce 2015, nyní se vyhodnocuje a současně připravuje Koncepce 2016–2020. V dubnu 2015 proběhlo první diskusní jednání ÚKR s přizvanými experty, bylo to zhruba 35 lidí. Zadáním bylo stanovení priorit, příprava nové vize a SWOT analýza. Letos v únoru proběhlo v Třešti další kolo jednání, kde se debatovalo o hlavních prioritách a projednávaly se kompetence. Koncepci připravujeme v těsné spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, které by Koncepci mělo vládě předložit v červnu 2016. V průběhu dubna by mohla proběhnout veřejná diskuze mezi knihovnami.
ILK: Jestli dovolíš horkou otázku, jak pokračuje výstavba v Národní knihovně? Kolovaly hrůzostrašné fámy a zvěsti, je lépe vědět informace od pramene.
VR: Od roku 2010 probíhá revitalizace Klementina, ale stavba se z různých důvodů prodlužuje. Stavební práce v Klementinu by nyní měly vstoupit do jeho centrální části, kde jsou umístěny hlavní prostory pro služby uživatelům a také největší sklady. Podle představ Ministerstva kultury ČR by mělo vše proběhnout do konce roku 2018, tj. do doby, kdy je zajištěno financování. Současně nám hrozí souběh s rekonstrukcí původního depozitáře v Hostivaři. Pro knihovnu to znamená v krátkém období najít umístění pro 3 miliony svazků a vyřešit poskytování základních služeb.
ILK: Co s tím tedy NK udělá?
VR: Zpočátku to vypadalo velmi kriticky, proto se také ozvala akademická obec a upozornila na negativní dopady omezení služeb knihovny, která má v mnoha ohledech jedinečné a zcela nenahraditelné fondy. Nyní se připravuje postupná etapizace stavby a současně se zajišťují náhradní prostory pro umístění knihovních fondů a služeb. 25. února 2016 se uskutečnilo první jednání poradního sboru k poskytování služeb Národní knihovny ČR v průběhu rekonstrukce Klementina, který vznikl z iniciativy náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové. Členy tohoto sboru jsou zástupci Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR a také představitelé největších pražských knihoven včetně Knihovny AV ČR. Národní knihovna zde informovala o postupu přípravných prací a byla dohodnuta spolupráce na memorandu, které by mělo potvrdit základní principy služeb knihovny po dobu rekonstrukce. K určitým omezením jistě dojde, ale pro uživatele by měl být vždy zajištěn základní přístup ke službám a fondům.
ILK: To už zní líp. A co lidé v Národní knihovně, jsou nyní klidnější?
VR: Lidé v Klementinu se obávali, že by v průběhu rekonstrukce mohlo dojít k redukci stavu pracovníků a propouštění. Vedení Národní knihovny ale několikrát tyto fámy jednoznačně odmítlo. Knihovna bude potřebovat nejen pracovníky pro zajištění náhradních služeb, ale také musí vykonat celou řadu přípravných prací, které souvisí s novým provozem knihovny po rekonstrukci. Musíme připravit novou organizaci a fungování studoven a také se budou zcela nově koncipovat knihovní fondy ve volných výběrech, které budou uživatelům kdykoliv k dispozici.
ILK: Na té fotce v úvodu kráčíš po cestě celkem v pohodě, jako by se nechumelilo. Dávají Ti hory hodně radosti a síly?
Moc mě nebaví trávit dovolenou u moře, ani provozovat městskou turistiku, ale chození po horách je krásná věc. Proto alespoň jednou ročně se vydáváme na pořádné dlouhé pochody.
ILK: Ještě něco veselého, co by se dalo sdělit knihovnické veřejnosti cíleně…
VR: No, když byla řeč o té fotografii a jistotě kráčení po horách, tak musím upozornit, že několik set metrů stranou ode mne byla stanice lanovky!
ILK: Děkuji za Tvůj čas a za užitečné informace.