Název objektu | Mir <=Мир> |
OK Mir [=Orbital'nyj Kompleks] | |
SSC | 16609 |
Start | 1986-02-19 21:28:23.006 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K |
Stav objektu | řízeně zanikl v atmosféře Země |
Zánik | 2001-03-23 05:59:24 UT, jižní Tichý oceán, střed oblasti 44.25° j.š., 150.4° z.d. |
Životnost | 5510.3549 dne, tj. 15.0865 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | kosmická stanice |
Hmotnost | 20100 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
86-02-19.95 | G | 51.57° | 89.23 min | 171 km | 302 km | |
86-02-20.51 | G | 51.61° | 89.18 min | 171 km | 297 km | |
86-02-20.94 | G | 51.61° | 89.13 min | 171 km | 293 km | |
86-02-21.12 | G | 51.61° | 89.15 min | 171 km | 293 km | |
86-02-21.93 | G | 51.61° | 89.55 min | 170 km | 335 km | |
86-02-22.05 | G | 51.61° | 89.96 min | 210 km | 335 km | |
86-02-22.18 | G | 51.60° | 90.70 min | 270 km | 348 km | |
86-02-22.31 | G | 51.61° | 91.17 min | 324 km | 340 km | |
86-03-07.08 | G | 51.62° | 91.27 min | 332 km | 341 km | |
86-03-25.64 | G | 51.62° | 91.50 min | 338 km | 358 km | |
86-04-08.54 | G | 51.62° | 91.53 min | 339 km | 360 km | |
86-04-17.24 | G | 51.62° | 91.33 min | 336 km | 343 km | |
86-05-04.67 | G | 51.61° | 91.07 min | 309 km | 345 km | |
86-05-10.61 | G | 51.62° | 91.28 min | 331 km | 344 km | |
86-05-25.44 | G | 51.62° | 91.32 min | 335 km | 343 km | |
86-05-25.63 | G | 51.62° | 91.49 min | 340 km | 355 km | |
86-05-25.69 | G | 51.62° | 91.53 min | 340 km | 359 km | |
00-12-25.53 | G | 51.65° | 90.82 min | 304 km | 325 km | |
00-12-29.87 | G | 51.65° | 90.76 min | 302 km | 322 km | |
01-01-02.48 | G | 51.65° | 90.71 min | 299 km | 320 km | |
01-01-07.48 | G | 51.65° | 90.64 min | 295 km | 317 km | |
01-01-12.53 | G | 51.65° | 90.58 min | 292 km | 313 km | |
01-01-17.55 | G | 51.64° | 90.53 min | 290 km | 311 km | |
01-01-25.46 | G | 51.65° | 90.46 min | 286 km | 307 km | |
01-01-29.54 | G | 51.64° | 90.40 min | 284 km | 305 km | |
01-02-02.82 | G | 51.64° | 90.34 min | 280 km | 302 km | |
01-02-07.52 | G | 51.64° | 90.27 min | 277 km | 298 km | |
01-02-11.20 | G | 51.64° | 90.20 min | 274 km | 295 km | |
01-02-14.54 | G | 51.64° | 90.14 min | 271 km | 292 km | |
01-02-17.54 | G | 51.64° | 90.09 min | 268 km | 289 km | |
01-02-20.20 | G | 51.64° | 90.03 min | 266 km | 286 km | |
01-02-23.60 | G | 51.64° | 89.96 min | 263 km | 282 km | |
01-02-26.53 | G | 51.64° | 89.89 min | 260 km | 278 km | |
01-02-28.59 | G | 51.64° | 89.83 min | 258 km | 275 km | |
01-03-02.89 | G | 51.64° | 89.77 min | 255 km | 271 km | |
01-03-04.88 | G | 51.64° | 89.71 min | 253 km | 267 km | |
01-03-07.60 | G | 51.64° | 89.61 min | 249 km | 262 km | |
01-03-09.71 | G | 51.64° | 89.53 min | 246 km | 257 km | |
01-03-11.83 | G | 51.64° | 89.45 min | 242 km | 252 km | |
01-03-13.19 | G | 51.64° | 89.38 min | 239 km | 249 km | |
01-03-14.55 | G | 51.64° | 89.31 min | 236 km | 245 km | |
01-03-16.85 | G | 51.64° | 89.20 min | 231 km | 238 km | |
01-03-18.52 | G | 51.64° | 89.11 min | 227 km | 234 km | |
01-03-19.69 | G | 51.63° | 89.03 min | 224 km | 229 km | |
01-03-20.56 | G | 51.63° | 88.96 min | 221 km | 226 km | |
01-03-21.49 | G | 51.63° | 88.88 min | 216 km | 222 km | |
01-03-22.84 | G | 51.63° | 88.80 min | 213 km | 217 km | |
01-03-23.04 | G | 51.6° | 88.4 min | 188 km | 219 km | CUP via H. Zimmer. |
01-03-23.11 | G | 51.6° | 88.1 min | 158 km | 219 km | CUP via H. Zimmer. |
01-03-23.21 | G | 51.64° | 88.15 min | 151 km | 215 km | |
01-03-23.21 | G | 51.64° | 87.22 min | 68 km | 205 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Družicová stanice. Hlavním dodavatelem je NPO Energija <=НПО Энергия> (nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR), která ji provozuje pro organizaci Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo (Roskosmos alias RKA) <=Российское космическое агентство (Роскосмос alias РКА)> (nyní FKA), Moskva (SSSR). Od r. 2000 je provoz financován společností MirCorp, Amsterdam (Nizozemsko).
Družicový komplex tvoří následující stavební díly:
Dočasně mohou být součástí komplexu transportní prostředky, a to:
Předchozí stanicí jiného typu DOS je Saljut 7 (1982-033A).
Datum | Událost |
---|---|
1986 | viz. |
1987 | viz. |
1988 | viz. |
1989 | viz. |
1990 | viz. |
1991 | viz. |
1992 | viz. |
1993 | viz. |
1994 | viz. |
1995 | viz. |
1996 | viz. |
1997 | viz. |
1998 | viz. |
1999 | viz. |
2000 | viz. |
2001-01-18 | Kolem 01:30 UT: Řidicí středisko zjistilo, že došlo k nečekanému poklesu napětí v energetickém systému stanice, zřejmě v důsledku příliš vysoké teploty (kolem 40 °C) v modulu Kvant-2. V důsledku toho řídicí počítač vypojil silové setrvačníky řízení orientace a stanice se nacházela ve volné pomalé rotaci. Následně se automaticky odpojil i autopilot SUD [=sistema upravlenija dviženijem]. V souvislosti s těmito závadami byl odvolán start7,8,9,10,11,12 nákladní lodi Progress-M1 5, původně plánovaný na 2001-01-18. |
2001-01-19 | Technici zahájili nahrávání programů do hlavního počítače Saljut 5B družicového komplexu. Pokusy o uvedení silových setrvačníků do provozu byly neúspěšné. Bylo rozhodnuto vyčkat dobití akumulátorových baterií. |
2001-01-20 | Oživení hlavního počítače dokončeno. Komplex byl stabilizován pomocí stabilizačních motorků. Bylo rozhodnuto zatím neuvádět silové setrvačníky do provozu. |
2001-01-24 | 04:28:42 UT: Start15,16,17,18 nákladní lodi Progress-M1 5 (2001-003A). |
2001-01-25 | 05:19:23 UT: Nákladní loď Progress-M 43 (2000-064A) se oddělila od komplexu21,22. |
2001-01-27 |
05:33:31 UT: Nákladní loď Progress-M1 5 (2001-003A) se připojila25,26,27 ke stykovacímu uzlu +X (modul
Kvant-1) komplexu Mir. Vzhledem k úspěšnému připojení lodi
Progress-M1 5 se prozatím nepočítá s vysláním
záchranné expedice25 na lodi
Sojuz. Hlavní osádku tvoří velitel Gennadij I. Padalka a
palubní inženýr Nikolaj
M. Budarin, záložní osádku Saližan Š. Šaripov a Pavel V. Vinogradov a
rezervní osádku Talgat A.
Musabajev a Jurij M.
Baturin. K jejímu startu by došlo pouze v případě
výskytu jiných problémů na palubě komplexu, které by
znemožňovaly jeho svedení z oběžné dráhy27,30,31.
Krátce po spojení s nákladní lodí byl komplex uveden do pomalé rotace, aby se šetřily pohonné látky jinak potřebné pro stabilizaci29. |
2001-02-10 | /Plán/ Zapojení silových setrvačníků32 (gyrodynů). |
2001-03-06 | Průměrná výška dráhy byla 257.1 km a její denní pokles činil -2.0 km. Dosažení výšky 250 km pro zahájení sestupu se očekávalo 2001-03-10 (±1 den), samovolný zánik 2001-03-27 (+5/-4 dny). |
2001-03-07 | Rozhodnuto posunout likvidaci Miru z 2001-03-10 o deset dní, aby došlo k většímu přirozenému poklesu dráhy na 220 km a tak byly větší rezervy pohonných láítek na nákladní lodi pro brzdicí manévr. |
2001-03-10 | 07:00 UT: Průměrná výška dráhy komplexu činila 249.5 km a její denní pokles činil 2.1 km. |
2001-03-12 | Byl zapojen hlavní palubní počítač CVM-1 [=central'naja vyčislitelnaja mašina] autopilota SUD [=sistema upravlenija dviženijem]. Komplex pokračoval v neřízeném letu. Dosažení výšky 220 km pro zahájení sestupu bylo očekáváno na 2001-03-21 (+2/-1 den). |
2001-03-14 | Datum řízeného zániku upřesněno32,33 na 2001-03-22. |
2001-03-15 | 07:00 UT: Střední výška dráhy komplexu klesla na 238.5 km, denní pokles činil 2.4 km. |
2001-03-16 | 07:00 UT: Střední výška dráhy komplexu klesla na 236.0 km, denní pokles činil 2.5 km. |
2001-03-17 | Vzhledem k mimořádně klidnému Slunci a tím i řidším vyšším vrstvám atmosféry byl pokles dráhy komplexu Mir pomalejší, než se předpokládalo. V důsledku toho oznámilo řídicí středisko CUP [=Centr upravlenija poljotom] možnost odkladu řízeného zániku stanice až na 2001-03-23. V takovém případě by manévrování začalo v 00:13 UT a vlastní zánik (dopad do Tichého oceánu) by se uskutečnil kolem 06:00 UT. Definitivní rozhodnutí včetně upřesnění časů jednotlivých manévrů p adne v pondělí 2001-03-19 kolem poledne moskevského času (tedy kolem 09:00 UT). |
2001-03-18 | Střední výška dráhy klesla na 227.9 km, denní pokles činil -3.0 km. Začátek řízeného sestupu byl stále plánován na 2001-03-21 (-0/+2 dny). |
2001-03-19 | Zasedání státní komise k upřesnění brzdicího manévru bylo stanoveno34 na 2001-03-20. |
2001-03-20 | Datum řízeného zániku bylo definitívně přesunuto na 2001-03-23. |
2001-03-22 |
Kolem 01:00 UT: Přepojení řídicího systému SUD
[=sistema upravlenija dviženijem] z
pasivního (indikačního) do aktivního režimu.
01:05 UT: Zastavena rotace komplexu, dosud užívaná k jeho stabilizaci a k přibližné orientaci panelů slunečních baterií na Slunce. 02:37 UT: Zahájen orientační manévr do žádané polohy, v niž je zajištěno maximální ozáření panelů slunečních baterií komplexu i nákladní lodi Progress-M1 5 (2001-003A) Sluncem pro dosažení co největší zásoby elektrické energie v akumulátorových bateriích. Kolem 03:00 UT: Orientační manévr dokončen. 03:50 UT: Průměrná výška dráhy komplexu činila 216.5 km. |
2001-03-23 |
00:32:47 UT: Byl zahájen první korekční manévr
(t=1251 s, Δv=9.3 m/s) motorky systému DPO
[=dvigateli pričalivanija i orientacii] o
tahu kolem 900 N nákladní lodi Progress-M1 5 (2001-003A). Manévr byl zahájen nad
Indickým oceánem poblíže Seychellských ostrovů
(4.4° j.š., 59.5° v.d.) a pokračoval během
letu severovýchodním směrem přes Indii, Nepal, Čínu a
východní část Mongolska do oblasti Vladivostoku.
00:53:38 UT: První manévr byl úspěšně ukončen. Výsledná dráha měla výšku 187 až 218 km. 02:01:11 UT: Zahájen druhý korekční manévr (t=1394 s, Δv=10.4 m/s) motorky systému DPO. Začal nad jižním Atlantikem, pokračoval bude přes Afriku po Přední Východ. 02:24:25 UT: Druhý korekční manévr úspěšně ukončen. Výsledná dráha měla výšku 158.9 až 218.5 km. Perigeum bylo přibližně o 2 km vyšší než plánované. 05:07:34 UT: Ve výši 215 km byl zahájen poslední brzdicí manévr (t=32.5 min, Δv=28.0 m/s) hlavním korekčním motorem SKD [=sbližajušče-korrektirujuščij dvigatel'] o tahu 3.1 kN, který pracoval až do doby, než spotřeboval veškeré zásoby pohonných látek. Osm motorků systému DPO pracovalo po celou dobu trvání manévru, tedy přibližně 32.5 minuty. Manévr začal nad Středozemním mořem přibližně u pobřeží Libye (34° s.š., 25° v.d.) po vstupu do rádiové viditelnosti z ruských pozemních stanic, pokračoval bude přes Středozemní moře, Turecko, Kaspické moře a Rusko až k Japonskému moři. Kolem 05:19 UT: Řídicí středisko CUP získalo pravděpodobně poslední televizní záběry z paluby stanice Mir. 05:29:08 UT: Plánované ukončení posledního brzdicího manévru vypojením motorů DPO nad Japonským mořem (38° s.š., 134° v.d.), před opuštěním zóny viditelnosti z ruských pozemních stanic. Kolem 05:30 UT: Podle plánu bylo ztraceno rádiové spojení ss komplexem Mir. Kolem 05:40 UT: Skutečné vypojení motorů DPO. Komplex se nacházel ve výši 159 km. Kolem 05:41 UT: Vstup do atmosféry ve výšce 120 km východně od Filipín. 05:44:04 UT: Mir se nacházel ve výšce kolem 100 km nad Tichým oceánem východně od Nové Guineje (přibližně 11° j.š., 174° v.d.). Zhruba v této době se podle předpokladů odlomily a byly zničeny antény a sluneční panely. Operace probíhala normálně. Kolem 05:45 UT: Oznámeno, že radiolokační stanice USAF na atolu Kwajalein sleduje závěr letu stanice. 05:51 UT: Z ostrovů Fidži bylo hlášeno vizuální pozorování zániku stanice v atmosféře na poměrně jasné obloze v době místního soumraku. Dvě letadla, vyslané do oblasti pádu, zatím nic nepozorovala. Na jednom z letadel byli i 4 ruští kosmonauti: M. Ch. Manarov, J. V. Kondakova, S. V. Avdejev a V. G. Titov. 05:52:34 UT: Ve výši asi 80 km podle předpokladů započal vlastní rozpad stanice na jednotlivé moduly a jejich niče ní působením aerodynamického ohřevu a aerodynamických sil. Předpokládané ukončení destrukce bylo ve výškách mezi 50 až 40 km. Kolem 05:53 UT: Jedno z letadel hlásilo pozorování jednoho hořícího objektu. 05:59:24 UT: Vypočítaná střední hodnota okamžiku dopadu zbytků Miru do Tichého oceánu. Počítalo se sice s tím, že většina úlomků se roztaví a shoří v atmosféře, ale asi 1500 úlomků o celkové hmotnosti 20 až 25 tun dopadlo na povrch oceánu. Rybářská loď "Lady Valerie" údajně nalezla několik plovoucích trosek. Největší zachované části (především stykovací uzly a gyrodyny) mohly dosahovat hmotnosti kolem 700 kg. Rozměry dopadové elipsy se odhadují na 6000×200 km se středem (bodem zacílení) v bodě o souřadnicích 44.25° j.š., 150.4° z.d. (závisí na konkrétních parametrech oběžné dráhy stanice bezprostředně před závěrečným manévrem). Nejlehčí přeživší díly mohly dopadnout asi 1800 km před bodem zacílení, naopak nejkompaktnější mohly bod zacílení přelétnout až o 2600 km. Upřesněná bezpečnostní zóna byla vymezena body o souřadnicích 20° j.š., 170°30' z.d.; 30° j.š., 155° z.d.; 40° j.š., 145° z.d.; 45° j.š., 131° z.d.; 53° j.š., 131° z.d.; 50° j.š., 145° z.d.; 45° j.š., 160° z.d.; 35° j.š., 175° z.d.; 25° j.š., 175° z.d.; 25° j.š., 175°30' z.d.; 20° j.š., 170°30' z.d.; Byla uzavřena pro letecký a lodní provoz od 2001-03-23 05:45 UT do 06:30 UT. Největší hrozbou v průběhu celého řízeného sestupu byl výpadek zásobování komplexu elektrickou energií, v pořadí druhým největším rizikem bylo vysazení řídicího systému (CVM-1 [=central'naja vyčislitelnaja mašina] a/nebo SUD [=sistema upravlenija dviženijem]) stanice. V obou případech by byla převzala řízení polohy nákladní loď Progres s-M1 4 (2001-003A) a řízený sestup by se uskutečnil o jeden oběh, případně o den později. V případě odkladu o jeden oběh by závěrečný zánik však začal nad Novou Guineou, dopad trosek by byl směrován do podobné oblasti jako v případě původně plánovaného manévru. Při uskutečnění sestupu na plánovaném oběhu by byla v případě přelétnutí plánované dopadové oblasti (při nedostatečném brzdicím impulsu) ohrožena oblast jižní Chile a severní Argentiny včetně okolí hlavního města Buenos Aires. Dále by možn trajektorie s možností pádu kdekoliv vedla severovýchodním směrem přes Atlantik, přes Mauritánii, Alžírsko, Tunisko, Středozemní moře, jih Itálie, Balkánský poloostrov, Bulharsko, Černé moře, jižní oblasti Ukrajiny a Ruska, Kazachstán, Mongolsko, střední Čínu, znovu přes Tichý oceán východně od Filipín, Papuu-Novou Guineu a Nový Zéland. Naštěstí celý manévr proběhl podle posledních zpráv přesně podle plánu. K 06:45 UT nebyly zatím hlášeny žádné případy škod či újmy na životech. |
2001-03-29 | /Výpočet/ (+1/-1 den) Přirozený zánik bez manévrování (vypočteno z elementů z 2001-03-22). |
Datum poslední úpravy: 2007-09-24 10:36:53 UT |
|
|
© 2007 - Antonín Vítek |